Bílá smrt v zemi Čingischána: Mapujeme, jak klima ohrožuje jedinečnou kulturu nomádů
Publikováno: 18. 10. 2022 Doba čtení: 1 minuta
Extrémně mrazivé zimy a dlouhá sucha ohrožují jeden z posledních pasteveckých národů světa. Mongolští nomádi, kteří se svými svítivě bílými jurtami a stády zvířat křižují obrovské planiny, stále více pociťují projevy změn klimatu.
Kvůli rozmarům přírody a touze po větších příležitostech se raději stěhují do měst. Mizející kulturu kočovníků přímo v Mongolsku zachytili reportéři Aktuálně.cz.
Skromná jurta s maringotkou se zelenou střechou a krátkým komínem působí, jako by sem nepatřila. Kolem není až na odpočívající stádo koní nic. Stromy a keře už vůbec ne, jen na obzoru se zvedají holé kopce, z nichž silný studený vítr zvedá nahnědlý prach. V nízkých zdobených žlutozelených dveřích se krčí čtyřicátník Džambal.
V jeho ošlehané tváři je znát, že každý rok v zimě pracuje v extrémních, pro Čechy nepředstavitelných podmínkách. Teploty tady, uprostřed Mongolska, klesají až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Zhruba za měsíc zdejší nekonečné planiny pokryje ledová krusta, která roztaje až v dubnu nebo květnu.
Džambal se se svou manželkou Unurmunch živí tím, čím po staletí jejich předci. Coby kočovní pastevci chovají asi tisícihlavé stádo ovcí, koz, koní a krav. Už brzy zabalí jurtu na korbu malé dodávky, za auto zapřáhnou po strop zaplněnou maringotku a asi patnáct dní poženou všechna svoje zvířata 300 kilometrů na sever, kde bude víc sněhu.
