Jak uspět v moderním zemědělství? Zemědělský poradce vám pomůže s půdou, dotacemi i technologiemi

Publikováno: 24. 3. 2025 Doba čtení: 3 minuty

Vyčerpaná půda, eroze, odlišné rozložení srážek než v minulosti, škůdci. S těmito a dalšími výzvami si dnešní zemědělci musí poradit. A nejsou to jen dopady změny klimatu, které jejich práci mění. Měnící se legislativa, nové technologie nebo dotační tituly umí práci zemědělce pořádně zkomplikovat. Aby se v tom všem zorientoval, potřeboval by zemědělec každý den prodloužit o několik hodin. I proto jsou tu zemědělští poradci. Jejich úkolem je rozumět aktuálním trendům a zemědělcům pomoct nastavit správný směr k jejich vysněnému hospodaření. Pro zemědělce i stávající a budoucí poradce pořádáme týdenní bezplatné kurzy.

Revitalizace koryta potoku, obnovení rybníčku, vytvoření jedenácti tůní, protierozní meze a zatravněné údolnice v zemědělsky obhospodařovaném území. V Hartmanicích zadrží díky opatřením vodu v krajině ve větším množství a po delší dobu, sníží erozi a zajistí útočiště pro obojživelníky.
© Foto: Martin Matěj

Dostupnost informací je velká, ale vyznat se v tom, co má smysl vyzkoušet, je věc, kterou má mít zemědělec možnost s někým zkonzultovat,“ říká Martina Poláková, která se zemědělskému poradenství věnuje mnoho let.

„Řada zemědělců ví, jakým způsobem hospodařit, ale práce s moderními technologiemi zabírá spoustu času. Ten umí poradce zemědělci ušetřit a zároveň dát zemědělci zásadní materiály pro to, aby to fungovalo,“ dodává poradkyně, která je zároveň vedoucí Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství.

Mluvíme s ní na našem kurzu pro zemědělce a zemědělské poradce v Dolním Újezdu u Litomyšle. Právě zdejší zemědělské družstvo je jedním ze zakládajících členů Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství. Díky spojení lidí, kteří mají zájem o změnu a dokáží sdílet informace, je možné si ověřit záměry inovativních způsobů hospodaření a realizovat je v praxi.

„Je to o dlouhodobém zkoušení technologií, které jsou v daných podmínkách optimální. V Dolním Újezdu se nejvíce ověřilo využívání technologie strip-tillu – pásového zpracování půdy do vymrzlých meziplodin,“ popisuje, co se v místním družstvu osvědčilo.


Půdoochranné technologie se podnik rozhodl zavést z toho důvodu, že se nachází v oblasti citlivé na erozi. A zadařilo se.

„Tyto technologie nám zaručí, že při standardním počasí tady nebudeme mít vodní erozi. Za posledních pět, sedm let jsme tady neměli žádnou významnou erozní událost,“ potvrzuje hlavní agronom zemědělského družstva Dolní Újezd, Josef Čejka.


Přínos půdoochranných opatření zmiňuje také agronom pan Zbyněk Gazdík –který pracuje v podniku Renofarmy. V lokalitě Na Výšině u Bílovce nedaleko Ostravy podnik zavedl technologii pásového střídání, kterou měli možnost vidět účastníci kurzů v únoru 2025.

„Do erozní rýhy, která odnášela spoustu vody, bych se na začátku vešel celý. Teď zmizela,“ vypráví agronom a výzkumník při exkurzi.

Dnes je tu zatravněná údolnice. Prohlídka funkčních opatření přímo v praxi je podstatnou součástí našich kurzů, což bývá účastníky a účastnicemi ceněno.

„Z kurzu si odvezu technické věci jako LPIS (systém identifikace zemědělských pozemků, který eviduje jejich využití a slouží ke kontrole zemědělských dotací a hospodaření s půdou, pozn. autorky), nastavování faremních plánů a pohled zemědělce na to, jak mu funguje hospodářství,“ říká Jan Oprchal ze spolku Nature Balance, který dále zmiňuje, že ho nejvíce zaujal právě pohled z praxe.


„Jsou tady lidé, kteří se pohybují v klimaticky náročnějších podmínkách, než které tady máme my a zdá se, že se k nám tyto podmínky přibližují,“ zdůrazňuje důležitost předávání zkušeností také Lenka, účastnice kurzu v Dolním Újezdu.

O tom, že je důležité mít možnost se o změně svého hospodaření poradit, mluví také Martin Odstrčil, zemědělský poradce působící zejména v oblasti Moravskoslezského kraje.

„Podmínky se mění velmi rychle. Když se téměř každý rok musím učit něco nového, strávím většinu času neproduktivní prací,“ hodnotí aktuální vývoj v oboru.

Dodává, že se zemědělci často rozebírá, aby se nesnažili pouze plnit dotační tituly, ale přemýšleli nad svou dlouhodobou strategií.

Akreditovaných poradců je v Česku dle Martina Odstrčila málo. Podle Martiny Polákové je momentálně prostor pro nové poradce v zemědělství je velký, vzhledem k tomu, jak rychle se obor vyvíjí. Mluví také o osobních přínosech, které jako poradkyně na této práci vnímá.


„Práce poradkyně mě maximálně naplňuje. Člověk vnímá potřebu zemědělců a vidí, kdy dojde ke zlepšení. V rámci poradenství se mohu pohybovat v různých podnicích a přenášet tak věci z jednoho místa na druhé. Baví mě zemědělce posouvat. Člověk se pořád učí,“ uzavírá náš rozhovor Martina Poláková.


Kontaktní osoba pro přihlášení na kurzy:

Klára Petrásková, Člověk v tísni 

Email: klara.petraskova@clovekvtisni.cz 

Tel: 723 265 279 

Kurzy jsou připravovány ve spolupráci s partnerskými organizacemi Vše pro půdu a NUIK v rámci projektu „Síť poradenství pro udržitelné zemědělství s nižší uhlíkovou stopou na území ČR“ , který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.

Autor: Lucie Miklová, Mediální koordinátorka, Člověk v tísni

Související články