Komunikace vědy je věda: Workshop napověděl, jak zpřístupnit lidem i složitá témata
Publikováno: 16. 5. 2022 Doba čtení: 2 minutyJak a proč komunikovat vědu? Je to vůbec důležité? Chtějí se vědci podělit s širokou veřejností o své vědomosti a objevy? I na to jsme se ptali účastníků a lektorů workshopu o komunikaci vědy, který proběhl 4. května v rámci aktivit projektu Science4all.
Co je to vlastně komunikace vědy? Pod tímto pojmem se může skrývat spousta věcí – od veřejných přednášek, přes odborné mezinárodní konference až po zábavné pokusy pro děti. Obecně lze říct, že jde o předávání nejnovějších vědeckých poznatků a šíření povědomí o nich srozumitelnou formou. Objevy mohou propagovat nejen novináři, ale i sami vědci. Aby věděli jak, uspořádali jsme workshop, který jim ukázal nástroje s jejichž pomocí lze snadno a beze strachu vědu předávat dál i laické veřejnosti.
Projekt Science4all si klade za cíl ukázat vědcům, jak lze vědu dostat blíže k lidem, a to skrze kanály, které široká veřejnost denně využívá. Ať už to jsou sociální sítě, podcasty, natáčení videí na YouTube nebo psaní článků do novin, dnešní propojená doba umožňuje každému zvolit si přístup, jenž mu přirozeně padne. Nechceme, aby byla věda pouze věcí uzavřené skupiny akademiků, rádi bychom, kdyby promlouvala k běžným lidem srozumitelně a přirozeně.
V pražském centru Člověka v tísni, kavárně Langhans, se 4. května uskutečnil participativní workshop na komunikaci vědy pro odborníky věnující se otázkám klimatu a dopadům klimatické změny. Byl rozdělen do dvou částí – dopolední se věnovala klasickým médiím, odpolední se zaměřil na sociální sítě. V první části se Pavla Hubálková podělila s účastníky o informace ze své praxe vědecké redaktorky. Dozvěděli se, jak lze oslovit novináře, jaká témata jim nabízet, jak si vybrat cílovou skupinu čtenářů; a především, jak zjednodušit složitá témata.
Část věnovaná online světu Twitteru a Instagramu zase nastínila, co funguje u sledujících na sociálních sítích, které příspěvky lidé čtou; že pozornost přitahují obrázky, a data lze snadno přirovnat k běžným věcem, jako jsou rozměry fotbalových hřišť nebo vzdálenost z Prahy do Ostravy. Milan Vítek z Fakta o klimatu interaktivní formou představil Twitter, který může být ideální startovací platformou. Adéla Chalupová, mladá vědkyně věnující se jaderné energetice, zase ukázala, jak se dá vizuálně čarovat s Instagramem, a jak je možné vysvětlit štěpení jádra pomocí jediného příspěvku.
Uspořádaná akce byla první vlaštovkou série navazujících workshopů věnujících se zlepšení komunikačních schopností mladých vědců a vědkyň. Projekt Science4all je finančně podporován nadací European Climate Foundation.
