„Půda živí nás všechny. Na ekologické hospodaření je dobré přecházet postupně,“ říká farmářka

Publikováno: 12. 5. 2025 Doba čtení: 3 minuty

„Když vidím ta pole z okna, láká mě hodně věcí,“ říká mi Helena. Sedíme vedle sebe v autobuse cestou z našeho kurzu pro zemědělce. Za oknem ubíhají pole probouzející se do jarních paprsků. Místy bych ani neřekla, že jsme v Praze. Právě uzavíráme čtvrtý vzdělávací kurz v tomto roce. Zemědělci a zájemci o zemědělské poradenství tu mají příležitost potkat se s odborníky z praxe a pod jejich vedením si sestavit vlastní faremní plán.

Jeden den z týdne je věnovaný ukázce revitalizace v terénu. V Praze to byl například Litovelský potok.
© Foto: Lucie Miklová

„Měla jsem možná dost romantickou představu,“ svěřuje se mi Helena se svými úmysly. Mladá nadšenkyně do agroekologie původně vystudovala sociologii ve Španělsku. Teď se vzdělává a navštěvuje různé typy farem. Na jedné takové by chtěla začít hospodařit. „Čím víc do toho pronikám, tím jsem skeptičtější a je mi jasné, že sama to určitě nezvládnu.“ Mluvíme spolu o možnostech vlastních projektů v krajině, jaké to je být v tomto oboru úplný nováček.

„Kurz mi otevřel oči v tom, že v Česku existuje zemědělské poradenství. Já nemám žádný technický základ, takže je dobré vědět, že existuje někdo, kdo mi se všemi aplikacemi a dotacemi poradí,“ zmiňuje a dál sleduje ubíhající krajinu z okna.


Týdenní vzdělávání absolvovala stejně jako čtyři desítky dalších lidí. Jsou to buď nadšenci jako ona, kteří v oboru teprve začínají, nebo zkušení zemědělci či poradci, kteří se mezi projekty a dotacemi pohybují dlouhá léta. Tak je tomu v případě Hany, která se svým manželem hospodaří na 170 hektarech nedaleko Nových Dvorů.

Pro své děti chci zdravé potraviny

„Hodně pociťujeme vliv klimatické změny. Kvůli suchu v letech 2015 a 2016 jsme nemohli sehnat krmení – když neprší, nic neroste,“ říká farmářka a dál rozebírá, proč se s manželem rozhodli převést část svého hospodaření do ekologického zemědělství.

„Máme dvě děti. Ráda bych, aby jedly zdravé potraviny a vyrůstaly ve zdravém prostředí,“ vypráví Hana o přechodu z konvenčního způsobu zemědělství.

„Chemie a vstupy cizích látek do porostů nám vadí. Má to vliv i na okolí – když použijeme přípravek na jednoho škůdce, ovlivní to i dalšího živočicha. Důsledky jsou až nedomyslitelné a může se to cyklit,“ zdůrazňuje Hana a zmiňuje i to, že způsob hospodaření se odráží také v kvalitě našich potravin.

Hledáme, proč to jde

„Snažíme se spíš hledat cesty, kudy to půjde, než proč to nejde,“ usmívá se Hana a dodává, že je podle ní důležité nepřecházet z konvenčního do ekologického zemědělství najednou, ale pracovat postupně.

„Kolikrát to nevyjde. Je to pokus omyl. Někdy plodina nezafunguje, pomáhá jít postupně. Stanou se chyby, ale musíme se s nimi naučit pracovat a poučit se z nich,“ vypráví Hana.
Zmiňuje, že by chtěla být akreditovanou zemědělskou poradkyní, a více tak pomáhat zemědělcům s menším hospodářstvím v okolí. Na kurzu si také potvrdila to, o čem s manželem už delší dobu přemýšlejí – převod celého jejich hospodářství do ekologického způsobu.

Chceme zdravou a úrodnou krajinu

„Měli jsme pocit, že by si česká zemědělská krajina zasloužila větší pozornost. Chceme, aby se lidé zajímali o to, co se děje v jejich okolí, aby věděli, v jaké krajině se pohybují a co od ní můžou očekávat,“ říká Klára, projektová koordinátorka zemědělských kurzů. „Naším cílem je pestrá, úrodná a zdravá krajina.“

„Půda je důležitá, živí nás všechny. Je dobré se k ní chovat tak, aby nedegradovala,“ uzavírá Hana naše povídání.

V rámci týdenních kurzů se věnujeme jak teoretickým informacím, tak praktickým ukázkám. Zabýváme se mapovými podklady, zkoušíme si aplikace z geoportálu Sowac-gis a práci s i LPIS. Účastníci pozitivně hodnotí možnost diskuze v rámci malých týmů, kdy se bavíme o konkrétních případech a způsobech řešení.

Na podzim organizujeme ještě dva kurzy – v Jihočeském a Jihomoravském kraji v termínu 6. - 10. října a 3. - 7. listopadu. Účast na nich je zdarma. Přihlašovat se můžete prostřednictvím tohoto odkazu




 Kurzy jsou připravovány ve spolupráci s partnerskými organizacemi Vše pro půdu a NUIK v rámci projektu „Síť poradenství pro udržitelné zemědělství s nižší uhlíkovou stopou na území ČR“ , který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.

Autor: Lucie Miklová, Mediální koordinátorka, Člověk v tísni

Související články