Od povodní k obnově: Cesta vody 2025 ukázala cestu ke změnám v krajině

„Cesta k odolnější krajině vede jedině přes spolupráci: státu, samospráv, vědců, zemědělců, vlastníků půdy i místních obyvatel a spolků. Každý z nich má v procesu adaptace svou roli a bez jejich propojení se potřebné změny neuskuteční. I proto vznikla konference Cesta vody, aby umožnila lidem z různých sfér potkávat se a společně hledat řešení, která v praxi fungují. Zároveň je zjevné, že po povodních by cílem neměla být pouhá obnova do původního stavu, ale rozvoj podle principu Build back better, neboli jinak a lépe,“ uvedla Magdaléna Davis, ředitelka českých klimatických programů Člověka v tísni. 

Na úvod konference vystoupil klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který upozornil, že průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila přibližně o více než jeden stupeň Celsia a krajina se vysušuje mnohem rychleji než dříve. Ladislav Faigl z Ministerstva zemědělství ČR zdůraznil, že správné hospodaření s vodou je pro úrodnou krajinu klíčové. Následovaly tematické bloky věnované lesní, zemědělské a městské krajině i finančnímu pokrytí projektů.

O praktické zkušenosti se podělili mimo jiné Miroslav Kubín (Aquainova), Milan Hron (Pro Silva Bohemica), František Pavlík (Státní pozemkový úřad), Petr Herman (Architekti pro bono), Petr Birklen (Povodí Odry), Magdalena Maceková (Nadace Partnerství) či Michal Krejčí (AOPK) a mnozí další.

„Na Jesenicku jsme si znovu ověřili, že největší hodnotou konference Cesta vody je propojení teorie s praxí. Není běžné, aby si starostové a zastupitelé z různých obcí mohli přímo v terénu prohlédnout konkrétní úpravy a diskutovat o jejich přínosech. Zdravou krajinu lze tvořit pouze v celém kontextu – od lesů přes zemědělskou krajinu až po zastavěná území,“ doplnila Eva Procházková z Národního ústavu pro integrovanou krajinu.

Dvoudenní konferencí provázel popularizátor vědy a dlouholetý moderátor České televize Vladimír Kořen. Ten během panelů upozorňoval například na důsledky nedostatečné komunikace mezi úřady a občany a podobná témata, která během své praxe ve funkci starosty sám řešil.

Z diskusí do terénu: exkurze v místech, kde voda brala domy

Druhý den se účastníci vydali do terénu. V Bukovicích, městské části Jeseníku, kde loňská povodeň strhla lávku a poškodila několik domů, se seznámili s možnostmi rozšíření říčního koryta a revitalizace toku přímo v intravilánu města. V obci Písečná pak viděli příklady komplexního řešení celého mikropovodí – od lesních infiltračních opatření po návrhy opatření v zemědělské krajině, revitalizaci toků, obnovu mokřadů a tůní. „Tyto ukázky dokazují, že když se spojí věda, samospráva, státní správa a místní iniciativa, dá se i po katastrofě začít tvořit krajina, která bude zdravější a odolnější,“ doplnila Magdaléna Davis.

Konference byla určena zejména zástupcům měst a obcí, projektantům, zemědělcům, lesníkům, správcům toků, vlastníkům půdy i dalším odborníkům, kteří mohou ovlivnit podobu krajiny, její schopnost zadržovat vodu a čelit extrémním jevům. Diskutovalo se o tom, jak urychlit a zefektivnit zavedení opatření, která pomohou chránit majetek a infrastrukturu, a zároveň posílit ekologickou a klimatickou stabilitu krajiny pro budoucí generace.

Akce se konala pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra zemědělství Marka Výborného a hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka.