Karlovice po velké vodě: Pomáháme spojit obnovu s ochranou před dalšími povodněmi

Publikováno: 3. 6. 2026 Doba čtení: 3 minuty

Jak obnovit obec po ničivé povodni tak, aby byla zároveň lépe připravená na ty další? Právě o tom se mluvilo na veřejném projednání v Karlovicích, které je součástí participativního procesu obnovy řeky Opavy v Karlovicích podpořeného ze sbírky SOS Povodně. 

Ilustrační fotografie
© Foto: Tereza Hronová, PIN, ilustrační foto

Setkání navázalo na předchozí jednání s projektanty, kteří se podílejí na obnově obce dle principu Build Back Better. Zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zde představili studie obnovy řeky Opavy, které mají propojit obnovu obce, ochranu před povodněmi i péči o krajinu nad Karlovicemi. Důležité je, že nejde o jedno izolované opatření, ale o kombinaci kroků, které se musí vzájemně doplňovat.

Build Back Better je přístup k obnově po katastrofách, kdy se poničená infrastruktura a společnost neopravují jen do původního stavu, ale rovnou se vylepšují. Cílem je zvýšit odolnost vůči budoucím hrozbám a podpořit udržitelný rozvoj. 

V Karlovicích dnes probíhá příprava dalších dvou studií, které podporujeme. První se věnuje obnově intravilánu obce po povodni a hledá řešení, jak obnovovat citlivěji a zároveň bezpečněji. Rozpočet Povodí Odry počítal s obnovou koryta na původní úroveň takzvané dvacetileté vody (Q20). Nová data Českého hydrometeorologického ústavu ovšem zvýšila odhadovanou pravděpodobnost vyšších průtoků zhruba o 30 procent, takže původní návrhy dnes odpovídají spíše snížené ochraně na Q13 .

Součástí řešení proto není jen zachování původního koryta, ale také návrh dalšího ramene, které by při vyšších průtocích odvádělo část vody mimo obec. Nejde tedy o volbu „buď příroda, nebo ochrana“, ale o hledání kombinace opatření, která budou fungovat společně.

„Povodně nám znovu ukazují, že nestačí jen obnovit to, co tu bylo předtím. Potřebujeme krajinu i obce připravovat na častější a silnější klimatické extrémy a hledat různé typy technických a přírodě-blízkých řešení, která se doplňují a fungují dohromady,“ říká Magdalena Davis, ředitelka českých klimatických programů v Člověku v tísni.

Druhá studie se zaměřuje na krajinu a drobné přítoky nad Karlovicemi. Cílem je zadržet vodu na svazích ve vyšších polohách, zpomalit odtok a transformovat povodňovou vlnu ještě předtím, než dorazí do obcí, páteřního toku řeky Opavy a následně i prostoru plánované nádrže Nové Heřminovy.

Povodně nejsou jen o vodě

Zkušenosti z posledních let ukazují, že při povodních nejde jen o množství vody. Velkou roli hrají také splaveniny. Sedimenty, štěrk nebo balvany, které voda unáší po proudu a které se musí někde bezpečně ukládat, aby neskončily v obcích a městech.

Vedle toho je problémem také pláví, například kmeny stromů nebo větve, které mohou ucpat mosty a vytvořit nečekané bariéry. Voda se pak rozlévá do míst, kde by ji nikdo nečekal. Právě proto podporujeme i opatření zaměřená na management pláví, například lapače inspirované zkušenostmi z podobných oblastí Rakouska. Taková opatření nejsou technicky ani finančně extrémně náročná, musí se ale pravidelně udržovat, aby sama nezačala fungovat jako překážka v toku.

Podobný přístup podporujeme i v dalších obcích horní Opavy, například v Nových Heřminovech nebo při debatách o budoucí ochraně Vrbna pod Pradědem. Dlouhodobě se ukazuje, že ochranu před klimatickými extrémy je vhodné postavit ne na jednom samostatném technickém řešení, ale na kombinaci mnoha dílčích opatření.

Pro zapojení místní veřejnosti do procesu návrhu vhodných retenčních opatření byl zástupci spolupracující Nadace Partnerství představen nový web horni-opava.cz. I jeho vznik jsme podpořili ze sbírky SOS Povodně.  

Autor: Tereza Ocetková, mediální koordinátorka, ČvT

Související články