Od protipovodňových zdí po tůně a květnaté louky. Cesta vody ukáže řešení přímo v Krnově a Lichnově

Krnov, který v roce 2024 silně zasáhly povodně, dnes řeší nejen obnovu, ale také svou budoucí odolnost. Během exkurze účastníci poznají připravované i realizované projekty: od rozsáhlého projektu Řeka ve městě přes plánované protipovodňové zídky, hráze, kapacitní mosty, poldry či přehradu až po menší zásahy založené na principech modrozelené infrastruktury a přírodě blízkého hospodaření s dešťovou vodou.

Pozornost se nebude soustředit pouze na jednotlivé stavby. Klimatická odolnost města vyžaduje také změnu jeho každodenní správy, jako je práce s městskou zelení a adaptačními opatřeními, péče o ně i koordinace městských organizací, odborných profesí a vlastníků.

„Vodu nestačí jen co nejrychleji odvést z města. Potřebujeme hledat místa, kde ji dokážeme bezpečně zadržet a nechat vsáknout. Právě propojení těchto přístupů chceme v Krnově ukázat,“ říká ředitelka Národního ústavu pro integrovanou krajinu Daniela Smetanová.

Lichnov ukáže, co se stane, když obec pracuje s krajinou dlouhodobě

Druhá část exkurze zavede účastníky do nedalekého Lichnova, kde už je možné sledovat výsledky konkrétních protipovodňových a protierozních opatření. Na erozně ohrožených svazích zde vznikly vrstevnicové záchytné průlehy a liniová zeleň. Historická polní cesta, která dříve soustřeďovala odtok vody, byla zatravněna a doplněna alejí krajových odrůd hrušní. V nivě Lichnovského potoka byly vyhloubeny dvě tůně, které nevysychají ani během suchých období, a na zatravněných plochách vznikly květnaté louky.

Exkurze nechyběly ani minulý rok (© Michal Puchel, Člověk v tísni)

Opatření tak pomáhají zadržovat vodu v území, zlepšovat mikroklima a současně přinášejí ekologický a estetický přínos krajině.

Projekty se připravují od roku 2019 ve spolupráci s VUT v Brně a podílel se na nich také Miroslav Dumbrovský, profesor vodního hospodářství krajiny a jeden z řečníků letošní Cesty vody. Účastníci tak budou moci odbornou debatu z konference porovnat s konkrétními realizacemi přímo v terénu.

„Po povodních se pozornost přirozeně soustředí na rychlou pomoc a obnovu. Zkušenosti z postižených regionů ale ukazují, jak důležité je přemýšlet také o tom, v jakém stavu bude město a krajina za deset nebo dvacet let. Právě obce mohou sehrát zásadní roli, pokud mají přístup k odborným znalostem, příkladům dobré praxe a partnerům, se kterými dokážou změny skutečně realizovat,“ vysvětluje Magdalena Davis, ředitelka českých klimatických programů Člověka v tísni.

Věda, zkušenosti obcí i konkrétní praxe

Exkurze doplní odborný program konference zaměřený na zmírňování následků povodní a zadržování vody v nížinných a podhorských oblastech. Diskutovat se bude o kombinaci moderního inženýrství s přírodě blízkými opatřeními, ale také o ekonomických a sociálních bariérách jejich realizace a zapojení obcí, zemědělců, komerčního sektoru a veřejnosti.

Mezi řečníky letošního ročníku patří například odborník na snižování rizik katastrof a environmentální bezpečnost Pavel Danihelka, profesor vodního hospodářství krajiny Miroslav Dumbrovský, vodohospodář z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Michal Krejčí, odborník na zavádění environmentálních inovací Vojtěch Kotecký, Adam Voldán z České asociace pojišťoven nebo starosta Krnova Tomáš Hradil. Konferenci bude moderovat popularizátor vědy Vladimír Kořen.

Třetí ročník konference Cesta vody se uskuteční 14.–15. října 2026 v Krnově. Vstupenky jsou k dispozici na webu www.cestavody.eu.

Pořadatelé: Národní ústav pro integrovanou krajinu, Člověk v tísni
Ve spolupráci: MIKS Krnov, Adapto.space, Kvapka Rajeckej doliny
Se záštitou ministra zemědělství Martina Šebestyána, ministra životního prostředí Igora Červeného a hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Josefa Bělici, Ph.D., MBA