Stromy, voda a cesta mezi poli. KAPEZET mění plány v konkrétní projekty
Publikováno: 5. 10. 2026 Doba čtení: 3 minuty Sdílet: Sdílet článekZatravněná polní cesta lemovaná stromy, zpomalení vody na svažitém poli nebo nové řešení pro pravidelně podmáčený pozemek. V projektu KAPEZET (Krajinná adaptace a prevence extrémních záplav a erozních událostí) se od debat o odolnější krajině posouváme ke konkrétním návrhům. A ukazuje se, že zásadní je jedno: dostat k jednomu stolu lidi, kteří krajinu znají z různých stran.

Za podpory Nadace Kooperativy spolupracujeme se zemědělci, obcemi a místními akčními skupinami v Olomouckém a Středočeském kraji. Společně s krajináři hledáme způsoby, jak v krajině udržet více vody, zpomalit její odtok, omezit erozi a podpořit pestrost rostlin a živočichů.
Nezačínáme přitom od nuly. Do návrhů zahrnujeme existující studie a koncepční dokumenty, dostupná data i zkušenost lidí přímo z místa. Právě jejich propojení pomáhá najít řešení, které odpovídá konkrétní krajině a může se posunout až k realizaci.
V Rovensku řešíme vodu, v Kněžičkách cestu i stromy
V Rovensku spolupracujeme se zemědělci Čechovými. Hledáme řešení pro periodicky podmáčenou část pozemku a zároveň plánujeme, jak zpomalit odtok vody ze svažitého půdního bloku. Součástí návrhu je také liniová výsadba stromů.
Ve středočeských Kněžičkách připravujeme s podporou obce a farmy Záhora zatravněnou polní cestu doprovázenou stromy a keři. Zdánlivě jednoduché opatření přitom může krajině pomoci hned několika způsoby.
Výsadba bude fungovat jako přirozený větrolam, pomůže chránit ornici před odvanutím a omezovat výpar vody z půdy. Stromy a keře podpoří vsakování srážek, vytvoří příznivější mikroklima a rozčlení velké zemědělské plochy. Nová cesta zároveň pomůže otevřít krajinu pěším. Přínos tak bude mít pro zemědělce, přírodu i obyvatele obce.
O tom, jaké stromy a keře nakonec vysadit, chceme mluvit také s Ekocentrem Huslík a navázat na místní ovocnářskou tradici.
Červená v mapě je začátek. Pak je potřeba vyrazit do terénu
Na začátku KAPEZET jsme chtěli zaměřit pozornost především na erozně ohrožená místa. V mapách LPIS je poznáte snadno – půdní bloky svítí oranžově nebo červeně. Při extrémních srážkách mohou být právě tato místa zdrojem problémů pro okolní krajinu i blízkou zástavbu.
Jenže mapa sama neřekne všechno. Rozhovory se zemědělci a starosty nám pomáhají pochopit, co se v místě skutečně děje, co už se tam řešilo a kde dává nové opatření největší smysl.
„Mapa nám může ukázat červené místo, ale teprve lidé, kteří v krajině žijí a hospodaří, nám pomohou pochopit celý příběh. Právě spojení dat, existujících studií a místní zkušenosti nám dává největší šanci připravit opatření, které bude dávat smysl a podaří se ho opravdu uskutečnit,“ říká Klára Petrásková z Člověka v tísni, která projekt KAPEZET vede.
Krajinu nejlépe znají lidé v ní
Právě spolupráce přímo v území se ukazuje jako jedna z nejdůležitějších součástí projektu. Dobrou cestou k zemědělcům jsou místní akční skupiny – spolupracujeme s MAS Horní Pomoraví a MAS Mezilesí. Znají své regiony, mají se zemědělci navázané vztahy a vědí, co je trápí i jaké mají plány. Za MAS Mezilesí k tomu projektová manažerka Marta Martinová dodává: „Zemědělci, starostky, spolky i zkrátka jen jednotliví aktivní občané najednou společně řeší, co v naší krajině chybí a co by jí prospělo. Mám velkou naději, že když si lidé vyzkouší, že se dá domluvit na osázení meze, snáz se pak dohodnou i na dalších prospěšných věcech."
Hospodaříte a máte vlastní nápad, jak zadržet více vody, omezit erozi nebo vrátit do krajiny větší pestrost? Ozvěte se nám. Rádi s vámi záměr probereme a pomůžeme hledat cestu k jeho realizaci.