Tereza Davidová: Adaptace na klimatickou změnu má několik úrovní. Orientace není složitá
Publikováno: 25. 7. 2025 Doba čtení: 5 minut Sdílet: Sdílet článekV květnu jsme v rámci projektu LIFE WILL uspořádali v Mělníku kulatý stůl. Jedna z úvodních přednášek se věnovala adaptačním strategiím a plánům – kde a jak o ně usilují a jak se jim to daří. Tereza Davidová z Ministerstva životního prostředí nám poskytla dobrý přehled v problematice, který bychom si rádi nenechali pro sebe.

V rámci projektu LIFE COALA provedla Tereza Davidová s kolegy v únoru 2025 Analýzu regionálních strategií adaptace na změnu klimatu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo na 149 subjektů – krajů, ORP a MASK, které v něm informovaly o adaptačních strategiích na změnu klimatu (AS), akčních plánech pro udržitelnou energii a klima (SECAP), územních studiích krajiny (ÚSK) a strategických plánech.
Adaptační strategii na změnu klimatu má zpracovanou celkem 6 ze 14 krajů: Hl. město Praha (2017), Moravskoslezský kraj (2020), Liberecký kraj (2021), Olomoucký kraj (2022), Jihomoravský kraj (2024) a Jihočeský kraj (2024). Středočeský kraj má strategii rozpracovanou. Plzeňský a Pardubický kraj mají zpracovanou Regionální strategii adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině (ReSAO).
Důležité je vědět, že i vznikající krajská strategie má vždy vycházet ze všech existujících strategií, a to i těch nižších.
Proč je důležité, aby realizace vycházely ze strategického plánu?
Existence adaptačních strategií krajů je důležitá kvůli provázanosti dokumentů – od národní úrovně až po tu lokální. Máme národní adaptační strategii, kterou má doplňovat krajská úroveň. Na tu by následně měly navazovat adaptační strategie obcí s rozšířenou působností nebo místních akčních skupin.
Strategie se liší v úrovni celkové komplexnosti. Na národní nebo regionální úrovni se většinou navrhují typová opatření a čím se jde níž, tím víc jsou lokalizovaná v krajině. Národní úroveň dává v podstatě jenom základní rámce, cíle. I ta krajská ještě dost obecná, protože už řeší věci, které jsou v majetku kraje a přímé kompetence kraje – tam se dostává do většího detailu. Ve strategiích nižších stupňů jde analytická část do většího detailu a jsou pak už navržena konkrétní opatření.
Jak je to se strategiemi na úrovni ORP?
Tým paní Davidové zarazilo, jak častá je situace, kdy mají ORP zpracovanou adaptační strategii pouze pro svoje město. Taková adaptační strategie má být ale správně zpracovaná pro celý správní obvod ORP a tím pádem by z ní neměla vypadávat nezastavěná část krajiny. Obcím tedy doporučují se takové praxe do budoucna vyvarovat.
Strategie by pak měly postupně poskytnout základ pro akční plány: „V našem ideálním světě by obce měly mít jenom akční plány a už jenom navrhovat opatření, protože budou vycházet z analytické části úrovně nad ní.“
Adaptační strategie – potřebujeme je, nebo máme rovnou realizovat?
Proč je důležité mít strategický dokument?
🔹 Identifikace rizik – nejpostiženější oblasti, řešení zohledňující různé projevy změny klimatu
🔹 Příprava větších projektů je časově i finančně náročná – správné plánování může celý proces urychlit a zefektivnit.
🔹 Dotační tituly budou čím dál omezenější – a spolehnout se na přetížený státní rozpočet?
🔹 Neřešme jen dnešní problémy, ale i ty, které nás čekají v roce 2050 – ono to není tak daleko, jak se může zdát.
Paní Davidová upozornila na to, že se dotační tituly začínají postupně zužovat a budou se zužovat i nadále. Je tedy potřeba víc přemýšlet nad tím, kde a co realizovat a pokud možno realizovat taková opatření, která řeší třeba více projevů změny klimatu najednou.
Osobní zkušenost paní Davidové praví, že pokud opatření vychází ze strategického dokumentu, jsou daleko víc promyšlená do detailů a skutečně řeší více problémů najednou. Analytická část vytipuje postiženější oblasti a skutečné problémy, na které je dobré realizací reagovat – to je základ, jak efektivně hospodařit s finančními prostředky.
Jak pracovat se strategickým dokumentem tak, aby se z něho nestala šuplíková záležitost?
- Hlavní je vědět, proč ho dělat, znát konkrétní cíl, definovaný v čase a správně měřitelný, Je třeba identifikovat prioritní oblasti či prioritní území a na nejpostiženější oblasti cílit.
- Klíčové aktéry je dobré zapojovat v úplném začátku tvorby adaptační strategie – při definici vize kraje nebo území, definování cílů a zejména v definování opatření a jejich prioritizaci.
- Ideální je zapojit i firmy věnující se participativnímu procesu a propojit je s firmami, které mají know-how v oblasti adaptace
Připravovat projekty do šuplíku ale nemusí být samo o sobě marné. Když se objeví možný donor nebo sponzor, je pak možnost je rychle použít.
Databáze strategií pomůže snadné orientaci všech zúčastněných. Používejme ji!
Mnoho lidí ještě neví, že existuje celostátní informační systém strategických dokumentů. Ten umožňuje přehledné zobrazení oficiálně schválených dokumentů, jejich cílů, opatření, odpovědností a ukazatelů.
https://www.databaze-strategie.cz/
Paní Davidová apelovala na zadávání dokumentů do této Databáze, díky které by do budoucnost mohla odpadnout nutnost provádět dotazníková šetření.
K projektu LIFE Coala:
Běží od roku 2021 do roku 2031. Je to integrovaný projekt, jehož cílem je navýšit odolnost Moravskoslezského kraje a má plnit jeho strategii. Vlajkovou lodí je MiSe Klima – webový portál, primárně cílený na Moravskoslezský kraj, nicméně s informacemi využitelnými pro všechny.
• Katalog konkrétních klimatických opatření včetně podkladů k realizaci – rozdělení na budovy, krajinu a veřejná prostranství
• Přehled dotačních titulů a výzev
• Strategické a další dokumenty
• Odborné publikace
• Výukové materiály pro environmentální vzdělávání – např. výstupy financované z Národního programu životní prostředí, materiály, podklady, hry…
• Příklady dobré praxe
• „Zelené“ partnerství (včetně propojování obcí a firem) - spojeno s myšlenkou, že dochází finanční zdroje a je potřeba začít hledat zdroje náhradní, z nichž adaptační opatření budeme v budoucnu financovatTereza Davidová: “Obce v tuto chvíli připravují katalogy opatření nebo zásobník projektů a my objíždíme soukromé firmy a snažíme se jim vysvětlit, proč je pro ně dobré spolufinancovat realizaci takových opatření. A vlastně se z části hlásí sami, protože mají zájem přispívat na nějaká opatření zejména v krajině nebo v místě, kde působí a kde mají své provozovny.”