Projekt LIFE WILL pomůže české a slovenské krajině s adaptací na změnu klimatu

Publikováno: 8. 12. 2022 Doba čtení: 6 minut
Projekt LIFE WILL pomůže české a slovenské krajině s adaptací na změnu klimatu
© Lubomír Krupka

Letos na podzim jsme společně s našimi partnery spustili projekt LIFE WILL - Voda v krajině a půdě. Ten má zvýšit odolnost zemědělské krajiny a jejích obyvatel vůči změně klimatu. Za pomoci místních obyvatel a s využitím místních zdrojů zavedeme ve třech pilotních lokalitách přírodě blízká adaptační opatření. Pokud se projekt osvědčí, může být do budoucna realizován na dalších místech Česka a Slovenska.

Co je projekt LIFE WILL?

Projekt LIFE WILL - Voda v krajině a půdě se zabývá problematikou sucha a dopady změny klimatu na krajinu. Je spolufinancován programem LIFE - finančním nástrojem Evropské unie podporující projekty které zvyšují biologickou pestrost krajiny nebo její odolnost vůči změně klimatu a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Cíl projektu je zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny vůči změně klimatu skrze zavedení přírodě blízkých adaptačních opatření na lokální úrovni. Tento cíl bude realizován s využitím inovativní participativní metodiky, která pomáhá zvyšovat zapojení místních aktérů a veřejnosti a jejich schopnost prosazovat účinná opatření pro zadržování vody v půdě a krajině. 

Našimi partnery jsou organizace Beleco z.s., Sdružení místních samospráv ČR, Středočeský kraj a Inštitút aplikovanej ekológie Daphne

Kde probíhá?

Během první poloviny projektu probíhají aktivity ve třech pilotních lokalitách. Na nich demonstrujeme participativní metodiku, kerá bude následně upravena dle získaných zkušeností a použita v dalších 30 tzv. replikačních lokalitách (obcích) v České republice a na Slovensku.

Pilotní lokality:

  • Obec Velvary (ČR)
  • Obec Němčice u Kolína (ČR)
  • Obec Šterusy (SK)

Obce byly vybrány na základě výskytu negativních dopadů změny klimatu (povodně, sucho, eroze, znehodnocování přírody a krajiny), vyhotovené studii proveditelnosti a zájmu místních aktérů o řešení dané situace. 

Proč tento projekt?

Současné hospodaření v ČR a na Slovensku významně přispívá k zranitelnosti krajiny vůči dopadům klimatické změny a jejím výsledkem je narušený malý vodní cyklus, zemědělské i hydrologické sucho a zvýšené riziko povodní. Zranitelnost krajiny vůči dopadům klimatické změny je prohlubována historickými i současnými důsledky hospodářské intenzifikace, které zahrnují: plošné odvodnění (meliorace), degradace půd erozí vlivem těžké mechanizace a chemizace, scelování pozemků do jednolitých ploch, snížení biodiversity vlivem pěstování monokultur a pokles zastoupení krajinotvorných prvků a krajinné pestrosti. Na národní úrovni v ČR a na Slovensku zatím nejsou rozvinuty adekvátní systémové nástroje na řešení adaptace krajiny na změnu klimatu se zapojením veřejnosti. Projekt přispívá k řešení těchto problémů demonstrací komplexního participativního přístupu ke zvyšování retence vody v kulturní krajině ve 3 vybraných pilotních lokalitách a jeho replikací v rámci ČR a Slovenska i dalších zemí EU.

Člověk v tísni poskytoval pomoc obyvatelům i samosprávám během humanitárních katastrof v České republice (povodně, tornáda). Uvědomujeme si tedy naléhavost problémů spojených s dopady změny klimatu a tímto projektem chceme podpořit adaptační opatření na lokální úrovni a pomocí participativní metodiky zmapovat existující bariéry a poskytnout nástroje k jejich překonání.  


Jaké jsou hlavní aktivity? 

  • Participativní mapování

Výchozím bodem je studie proveditelnosti, na které se podílejí experti i dobrovolníci z řad místních obyvatel v rámci participativního mapování přírodních poměrů a jevů v krajině. Ve Šterusích byla studie zhotovena místním expertem na hydrologii a environmentální poměry.

  • Participativní plánování

V této fázi je zadán kvalitativní sociologický výzkum, který zmapuje místní aktéry a provádí konzultace s vlastníky a uživateli pozemků ohledně jejich vnímání dopadů změny klimatu a o možnostech realizace adaptačních opatření. Aktivita zahrnuje exkurze, semináře, ukázky dobré praxe, debaty s odborníky, a také facilitované workshopy pro formulace prioritních opatření. Partneři spolu s dalšími zapojenými organizacemi poskytují poradenství při přípravě na realizaci (zpracování projektové dokumentace, dotační možnosti apod) a konzultace pro zemědělce. 

  • Participativní realizace

Realizovaná opatření mají podobu agrotechnických a biotechnických prvků v krajině (např. průlehy, příkopy, meze, poldry atp.). Podporujeme místní obyvatele, aby se zapojili do realizace opatření s využitím místních zdrojů.

  • Participativní monitoring

Místní dobrovolníci jsou zaškoleni do monitoringu dopadu realizovaných opatření na krajinu a obyvatele. Informace jsou využity k ověření expertního monitoringu a také jako motivace k dalšímu udržování a rozšiřování realizovaných adaptačních opatření.

  • Evaluace a revize

Zkušenosti z procesu v pilotních lokalitách jsou evaluovány a metodika upravena tak, aby co nejlépe pomohla dalším obcím a městům, které chtějí zdravou krajinu ve svém okolí.

  • Replikace

Po evaluaci a revizi pilotní fáze je metodika použita v dalších replikačních lokalitách, které projeví zájem či budou osloveny. V těchto lokalitách poskytne Člověk v tísni spolu s partnery asistenci při zavádění metodiky.

  • Spolupráce se zahraničními partnery

V průběhu projektu budou zapojeni další partneři v rámci EU pro sdílení zkušeností a dobré praxe. Tito partneři se budou také v rámci EU podílet na evaluaci metodiky a networkingu. 


Další informace k projektu:
Doba trvání: 1.9.2022 - 31.8.2027
Země: Česká republika, Slovenská republika
Celkový rozpočet projektu: 2.597.269 eur
Z toho financováno z EU: 1.558.361 eur 

Realizace projektu
Němčice u kolína

Krajina kolem Němčic se silně zemědělsky využívaná, voda z ní rychle odtéká zpevněnými koryty a půda podléhá erozi. „Doporučuji všem, aby do té přírody vyšli a na vlastní oči viděli, kde a odkud teče jaká voda,“ říká starosta obce Lukáš Jelínek.

V katastru obce Němčice byla dokončena studie proveditelnosti pro adaptaci krajiny. V průběhu roku 2023 budou s místními obyvateli naplánována opatření v krajině, kterým projekt poskytne finanční a technickou podporu.

Pod vedením Markéty Zandlové a Alžběty Wolfové se 15. června uskutečnil první workshop v rámci participativního plánování.

Celé to před pár měsíci začalo rozhovory s obyvateli Němčic, zdejšími majiteli pozemků a hospodařícími zemědělci, které s nimi obě antropoložky vedly o jejich vnímání krajiny. Výzkum nakonec vyústil ve workshop, do kterého se zapojili nejen jeho účastníci, ale i zemědělci a další aktivní spoluobčané. Diskutovali nejen o tom, co potřebuje místní krajina, ale i o tom, co v ní potřebují mít oni sami. Nakonec si ujasnili, co je pro ně nejdůležitější a kde by se mělo začít.

Teď je před námi realizace vybraných opatření.

velvary

Velvary jsou už dlouhou dobu ohroženy povodněmi. Může za to dlouhodobě necitlivé zacházení s okolní krajinou, včetně meliorací. Zorganizovala se tu skupina lidí, která okolí Velvar dokonale zmapovala a pomocí metodiky Živé krajiny vytvořila návrh, jak by v budoucnu mohlo vypadat.

"Pojďme se zkusit dát všichni dohromady a vymyslet, co by dávalo největší smysl,“ říká starosta obce Radim Wolák. „Máme vizi, že za několik let to tady bude vypadat trochu líp. Aspoň trochu! Přijdou další generace, které to po nás přeberou. A doufejme teda, že se k té půdě budou chovat stejně dobře, ne-li líp, než my,“ dodává.



v médiích

V dubnu 2023 nás v Němčicích navštívil štáb PRAHATV. Podívejte se na díl Středočeského magazínu o vnímavých vizionářích. 

https://prahatv.eu/porady/stredocesky-magazin/stredocesky-magazin-25-04-2023-01-23


inspirujeme se

V polovině března 2023 jsme společně s našimi partnery a zástupci Němčic a Velvar navštívili sedmihorský mokřad poblíž Turnova. Účelem exkurze bylo ukázat si příklad dobré praxe zadržování vody v krajině pomocí sítě mokřadů tedy za využití přírodě blízkých adaptačních opatření, tak jak si to klade za cíl i náš projekt.

Sedmihorské mokřady se nacházejí v nivě řeky Libuňky. V minulém století se majitelé zdejších pozemků snažili místo hospodářsky využít, ale díky výskytu několika pramenišť zůstala půda podmáčená, a nakonec nebyla nikdy využívána. Navrátit ji přirozenou podobu se rozhodli před pár lety nadšenci z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady. Na necelých šesti hektarech se jim podařilo obnovit celkem 14 tůní, které společně tvoří síť menších i větších mokřadů. Díky této obnově se v mokřadech usídlilo mnoho druhů ptáků, včetně jeřábů popelavých, obojživelníků jako jsou rosničky a kuňky a vodních bezobratlých jako jsou měkkýši nebo hmyz.




Kontakt: climate.lifewill@peopleinneed.cz



Autor: Člověk v tísni

Související články