Brusel ukázal, kam směřuje klimatická politika i jak se z povodní ponaučili jinde
Publikováno: 30. 4. 2026 Doba čtení: 3 minuty Sdílet: Sdílet článekBudova Evropské komise v Bruselu se stala na konci března centrem debat o evropské klimatické politice a důležitosti sdružování se v boji se změnou klimatu. A my jsme díky EUKI ELCA byli u toho. Na Together in Action 2026 pořádané European Climate Pact se setkalo více než 800 účastníků z celé Evropy, aby diskutovali s politiky a sdíleli vlastní zkušenosti. Vedle inspirativních příkladů z praxe rezonovala i méně očekávaná témata, například vliv umělé inteligence na veřejnou debatu o klimatu.
Od expertů přes zástupce institucí až po komunitní klimatické ambasadory a iniciativy z mnoha zemí Evropy. Ti všichni se v Bruselu převážně osobně a někteří online sešli. Program kombinoval komunitní workshopy, panelové debaty a přednášky o evropské legislativě i interaktivní formáty. Celkem vystoupilo přes 150 řečníků z 25 zemí a hlavním sdělením bylo, že klimatická akce stojí na propojení lidí, politik a spolupráce napříč úrovněmi. Silně zaznívala potřeba posunu od řízení rizik k budování odolnosti. Evropská klimatická politika se podle řečníků musí více zaměřit na připravenost, adaptaci a roli inovací a čistého průmyslu pro nejen ekonomickou bezpečnost.
Od inspirace k reálné změně
Velkou část programu tvořily praktické příklady, od komunitní energetiky přes zapojení mladých lidí až po boj s dezinformacemi. A právě téma klimatických dezinformací pro nás bylo jedním z klíčových bodů. Diskuse ukázaly, jak důležité je rozumět tomu, kdo a proč vytváří obsah na internetu i jak rozpoznat greenwashing nebo manipulativní sdělení.
„AI vytlačuje tradiční média a z velké většiny cituje sociální sítě typu Reddit. Musíme zkoumat celou infrastrukturu jazykových modelů, a ne jen výsledky a výstupy, tedy jaká data modely využívají, kdo je vytváří a jaké mechanismy stojí za jejich fungováním,“ zaznělo z úst hned několika řečníků.
Zajímavý byl také výzkum zaměřený na generování obrázků biodiverzity. Ukazuje se, že AI má tendenci vytvářet zjednodušené a stereotypní představy přírody, což může ovlivňovat, jak lidé ekologická témata vnímají.
Zkušenosti z povodní jako klíčová lekce
Silnou linkou programu byla také adaptace na klimatické dopady, včetně extrémních jevů, jako jsou povodně. Velký ohlas měl například workshop věnovaný zkušenostem z Valencie, kterou se ničivé povodně prohnaly v říjnu roku 2024, a tomu, jak lépe připravit regiony a jejich instituce na podobné situace.
„Bylo pro mě hodně důležité slyšet konkrétní zkušenosti z bleskových povodní ve Španělsku, které znamenaly 6558 poškozených domů, 15 tisíc zničených aut a hlavně bohužel 230 obětí na životech. Přednášející si zpětně uvědomovali, co nefungovalo a proč, například jak se mohlo stát, že byly ignorovány meteorologické výstrahy. Byla to hodně zajímavá reflexe. Srovnával jsem jejich přístup s tím českým, protože i my pomáháme v regionech po povodních a můžeme tyhle poznatky přenést do praxe,“ říká Roman Klecker, koordinátor programů klimatické odolnosti Člověka v tísni na jižní Moravě.
Akce zároveň potvrdila, že klimatická transformace není jen otázkou politiky nebo technologií, ale především lidí. Právě propojení lokálních iniciativ s evropskou politikou se ukazuje jako klíčové pro dlouhodobou změnu. Jak zaznívalo napříč programem: každý krok se počítá a dohromady tvoří funkční celek.
Co si z Bruselu odvážíme?
Třídenní výjezd do Bruselu nám ukázal, že klimatická politika se dnes neodehrává jen v zákonech a nařízeních, ale i v tom, jak vznikají a šíří se informace. Vedle technologických řešení tak bude stále důležitější i kvalita veřejné debaty. A právě na jejím formování, skrze komunity nebo média, se i v projektu EUKI ELCA podílíme.
