Jakub Zelený pro Deník Referendum: Je Světový den půdy. Pečujme o ni, staráme se tím i o vlastní bezpečí

Zdravá a úrodná půda byla odedávna hlavním faktorem, podle kterého si lidé vybírali, které regiony osídlí. Na úrodné půdě jsme totiž existenčně závislí. Naše černozemě v Polabí a na jižní Moravě jsou bohatstvím, které se silně odráželo v tradicích. Úrodná půda se překládala i do bohatosti kultury, potažmo i blahobytu obyvatel.

Závislí na hnojivech — a jejich výrobcích

Tato příčinná souvislost už dnes však z velké části neplatí. Během posledních několika dekád jsme přirozený cyklus živin a jejich zásoby v půdách vyměnili za živiny z importovaných nerostných surovin — fosforu z Maroka, draslíku z Běloruska a zejména dusíku, který se vyrábí ze zemního plynu, a proto je významně navázaný na Rusko.

Právě Rusko je v současnosti hlavním dodavatelem hnojiv pro české zemědělství obecně. Mezi lety 2022 a 2024 jsme za ruská hnojiva zaplatili rekordní částku 2,3 miliardy korun. A tak je naše potravinová bezpečnost do značné míry vydaná na milost rozmarům pánů v Kremlu. V roce 2021, v předvečer invaze do Ukrajiny, stouply ceny hnojiv na více než dvojnásobek, což vedlo k jejich nedostatku a skokovému nárůstu cen potravin.

V duchu tržní logiky dnes před zdravou půdou preferujeme chemické náhražky, na kterých jsme si vybudovali závislost. Místo pestré krajiny tu máme lány monokultur téměř bez života — půdy natolik extrémně degradované, že by bez soustavné aplikace chemikálií a těžké techniky nevydaly nic než bodláky. Drahá hnojiva končí ve vodních tocích místo v rostlinách, protože naše půdy, degradované erozí a utužením, nedokáží živiny udržet.

Celý článek najdete na webu Deníku Referendum ZDE.

Aktuální data o stavu půdy v Česku

• Eroze: Více než 60 procent zemědělské půdy v ČR je potenciálně ohroženo vodní erozí. Roční ztráta půdy činí přibližně 21 milionů tun ornice, což představuje finanční ztrátu okolo 4,3 miliardy Kč ročně.
• Utužení půdy: Přibližně 49 procent zemědělské půdy je ohroženo utužením (zhutněním nebo stlačením, čímž se stane nepropustná), zejména vlivem těžké zemědělské techniky. To negativně ovlivňuje její fyzikální vlastnosti a její schopnost zadržovat vodu.
• Ztráta bonity půdy: Zejména na jižní Moravě došlo k výraznému zhoršení kvality půdy, a proto se snížila i její úrodnost. Stalo se tak vlivem intenzivního zemědělského hospodaření a eroze, která odnáší svrchní vrstvy půdy.
• Zastavování orné půdy: Mezi lety 2000 a 2017 bylo zastavěno přibližně 77 000 hektarů orné půdy, což ukazuje na tlak urbanizace na zemědělskou krajinu a snižování dostupné orné plochy.
• Meliorace: Přibližně 1,2 milionu hektarů zemědělské půdy v ČR je odvodněno melioracemi. Ačkoli byly takové zásahy historicky zaměřeny na zlepšení úrodnosti, dnes mají mnohdy negativní dopady na schopnost krajiny zadržovat vodu. 

V několika aktuálních projektech proto pomáháme obcím a zemědělcům v ozdravování půdy a krajiny. Poskytujeme jim poradenství, vypracováváme analýzy rizik a plánů obnovy krajiny a asistujeme jim při konkrétních aktivitách a krocích, které přímo v obcích i kolem nich snižují rizika související s nezdravou krajinou.  

Pokud chcete naše projekty podpořit i Vy, zapojte do nich svou obec nebo do naší sbírky SOS Krajina v tísni, která má pomoci s jejich financováním: