Martin Smetana: Zlepšeme pachtovní smlouvy, zlepšíme tak i krajinu

Kvalita českých půd se zhoršuje po mnoho desetiletí. Zejména za socialismu se zemědělská krajina proměňovala v rozsáhlá pole, mizely z ní staré cesty, aleje, remízky, meze a s nimi i voda. Kvůli postupné ztrátě humusu je po desetiletí půda podrobována nejen silné chemizaci, ale i nezamýšlené erozi.

Důležitými vlastníky zemědělské půdy jsou obce. Ty mají ze zákona povinnost spravovat ji s péčí řádného hospodáře. Většina měst a obcí na své půdě ale nehospodaří a propachtovává ji zemědělcům. Nadace Partnerství jim už několik let skrze svůj projekt Živá půda pomáhá nastavit pachtovní smlouvy tak, aby své povinnosti mohly dostát.

V Nadaci Partnerství se pachtovním smlouvám věnuje zemědělec a poradce pro vlastníky půdy Martin Smetana. Ten nám svou práci se zemědělci a obecními samosprávami přiblížil u kulatého stolu v Mělníku, ke kterému jsme s týmem projektu LIFE WILL ─ Voda v krajině a půdě v květnu přizvali zástupce samospráv, státních, odborných a neziskových institucí, zapojených do procesu obnovy krajiny.

Martin Smetana: Půda je vzácná a vzniká pomalu. Vyžaduje proto hodně péče

Za sto roků vznikne pouhý 1 cm půdy. A stačí, aby chvilku pršelo, a těch 100 roků máme pryč, někdy v intravilánu obcí. A protože nás půda živí, nemůžeme takovou degeneraci dopustit. Zároveň by voda, která to bahno z pole donese do intravilánu, by měla ideálně zůstat v krajině. A bohužel nezůstává. Většinou odteče právě proto, že je česká půda ve špatném stavu, takže jí zadrží hrozně málo.

Kdyby se zlepšilo hospodaření na orné půdě, kapacita a schopnost půdy zadržet vodu by se výrazně zvýšila. V ideálním stavu je půda v akumulačním režimu, kdy zadrží vodu, narůstá obsah humusu, je celoročně pokrytá vegetací – ať už polními plodinami, meziplodinami, nebo jinou trvalou vegetací.

Bohužel je ale většina povrchů v Česku v exploatačním režimu, protože je využíváme na pěstování plodin a po sklizni se zorají a nechají se tak třeba půl roku ležet. A v okamžiku, kdy se na půdě dlouhodobě hospodaří v exploatačním režimu, tak dochází k narušení její struktury, soudržnosti a déšť ji pak rozbije a to končí erozí.

Následky erozí, které vznikly v důsledku špatného hospodaření potom řeší starostové a říkají tomu záplavy nebo povodně. Protože jsou obce významným vlastníkem půdy a většinu z nich propachtovávají zemědělcům, v Nadaci Partnerství jsme se na ně podívali a zjistili jsme, že v nich závazek péče o půdu většinou chybí. 

Starostům můžeme pomoci najít správné hospodáře

Ačkoli je pachtovné příjem do obecního nebo rodinného rozpočtu, ve hře je i udržení hodnoty pozemku, kterou špatné hospodaření postupem času snižuje. Není se čemu divit, když jsou vlastníci půd s takovým hospodařením nespokojeni. Často se ale dostávají do nejistoty, kdy stávající pachtovní smlouvy končí, jak je vypovědět nebo jak sehnat pachtýře nového, se kterým si nastaví lepší pravidla hospodaření, například stran ochrany půd.

Významnými vlastníky zemědělské půdy jsou obce, které ve svém katastrálním území mají často rozhodující vliv na to, jak se hospodaří nejen na jejich půdě, ale i na půdě okolních a většinou menších vlastníků. Pokud si totiž samosprávy sjednají dobrou péči o půdu a udržitelné hospodaření, zemědělec ho realizuje na celém půdním bloku a benefituje z toho i půda ostatních vlastníků.

Jak by měly postupovat, aby splnily zákonné požadavky pachtování? 

Často se setkáváme s tím, že starostové nemají přehled o zemědělcích v okolí jejich obce, kteří by se mohli stát pachtýři novými. Když pak vytáhneme jejich seznam, bývají překvapeni množstvím možností, které najednou mají. A většina zemědělců, kteří se k pozemkům nakonec dostanou, je ochotná zase na oplátku udělat něco pro starosty a podepsat oboustranně výhodné pachtovní smlouvy. 

Jak sehnat nového pachtýře? 

Příklad obce Kujavy – dlouhodobé problémy s erozními událostmi

V severomoravských Kujavách se i přes pozemkové úpravy opakovaly erozní události. Těm se snažila zabránit jak bývalá starostka, tak starosta současný. Ten se nakonec stal bezradný v tom, co ještě dalšího může proti nim podniknout. 

Nakonec se rozhodl využít služeb polního hospodáře, který jim pomohl na jednání se zemědělci z problémových lokalit. Někteří z nich přitom měli specifické podmínky například na základě toho, že hospodaří jako výzkumná stanice a nemají proto možnosti pro pestré osevné postupy.

Služby polního hospodáře

Po společných jednáních si však všichni zemědělci byli schopni vybrat z navržených opatření to, které je pro něj schůdné. Ti, kteří mají zvířata, používají statkové hnojivo, jiní vysévají aspoň meziplodiny, a i ta šlechtitelská výzkumná stanice byla schopná přijmout aspoň některá protierozní opatření.

Poté jsme pomohli správně zadefinovat požadavky na hospodaření v záměru na pacht, ty se vysoutěžily, a na kujavských pozemcích nakonec zůstali ti samí zemědělci, kteří celou věc vzali za své. Nikdo jim to totiž nenakázal z vrchu, ale vedla se s nimi diskuse. Další rok v Kujavách se pak obešel bez eroze.

(Nedávno v Kujavách erozní událost nastala, ale u zemědělce, který nehospodaří na pozemcích obce, a proto neaplikoval naše doporučení. Nicméně i s tímto zemědělcem obec zahájila jednání a ten přislíbil aplikovat účinná protierozní opatření po vzoru zemědělců, se kterými má obec uzavřené pachtovní smlouvy.)

Polní hospodář
• provede revizi aktuálního využití pozemků a roztřídí pozemky pro budoucí využití (zemědělské, krajinné, polní cesty atd.)
• navrhne udržitelné hospodaření
• připraví seznam zemědělců v okolí a podklady pro jejich oslovení
• pomůže obsahově připravit záměr na pacht pozemků
• nastaví správně pachtovní smlouvu
• kontroluje plnění podmínek pachtu

Klára Petrásková: Podporujeme zemědělce, kteří chtějí změnu

V Člověku v tísni iniciujeme pozitivní změnu i z druhé strany. Už více než rok vytváříme v rámci našich českých environmentálních programů síť podpory pro zemědělce. Pokud hospodáři cítí, že jimi obhospodařovaná půda potřebuje větší péči, můžeme je nasměrovat na certifikované zemědělské poradce, krajinné inženýry, projektanty, se kterými můžou společně identifikovat, co by se na konkrétních pozemcích mělo změnit. Společně pak můžou vybrat opatření, která je bylo třeba realizovat, aby se změna v krajině projevila.

Můžou společně řešit problémy s vodní a větrnou erozí, s nevhodným odvodněním pozemku nebo naopak jeho zamokřením.

Školení zemědělských poradců

Snažíme se i o zvýšení zájmu o poskytování zemědělského poradenství. Prostřednictvím našich týdenních kurzů hledáme lidi s praktickou zkušeností, kteří věří, že má poradenství kolegům smysl a chtěli by se mu více věnovat. Někteří z nich s poradenstvím začínají, jiní chtějí své služby zlepšit. Motivací jim bývá touha se podělit o způsoby řešení problémů, na které sami přišli během let vlastního hospodaření.

Jindy to jsou studenti vysokých škol, kteří by rádi převedli znalosti ze školy přímo do zemědělské praxe. I mezi nimi se snažíme zvýšit zájem o poradenství a pomoci těm z nich, kteří se mu chtějí dlouhodobě věnovat. Věříme totiž, že k odhodlání dělat správné věci by člověk neměl být sám.