Komentář Jakuba Zeleného: Nedostatek umělých hnojiv na trhu by mohlo vyřešit "regenerativní zemědělství"
Publikováno: 18. 10. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Náš environmentální poradce Jakub Zelený v tomto komentáři pojednává o regenerativním zemědělství jako o možném řešení problémů rostoucích cen potravin způsobených nedostatkem hnojiv, závislostí na fosilních palivech a degradací půdy.
České ministerstvo zemědělství dne 18.10.2022 v rámci českého předsednictví EU projednávalo horké téma nedostatku umělých hnojiv a jejich vysoké ceny. Toto téma ohrožuje současné i budoucí sklizně v EU i mimo ni. Kvůli konfliktu na Ukrajině se dostupnost a ceny umělých hnojiv staly závažným problémem, protože až 60 % hnojiv bylo před konfliktem dováženo z Běloruska nebo Ruska. V důsledku sankcí se obchod prakticky zhroutil, podobně jako obchod s fosilními palivy.
Umělá hnojiva závisí hlavně na dostupnosti dusíkatých a fosforových složek: první jsou vysoce energeticky náročné na výrobu a jsou silně závislé na dostupnosti fosilního plynu, zatímco druhá se nedají vyrobit a musí se dovážet, právě ze zmíněného Běloruska a Ruska. Zatímco EU a Ministerstvo zemědělství ČR hledají nové zdroje umělých hnojiv, k dispozici máme daleko lepší řešení jak nahradit chybějící hnojiva z východu, a díky tomu snížit ceny potravin a zmírnit environmentální tlak na krajinu a klima: Regenerativní zemědělství. Regenerativní zemědělství je úspěšně praktikováno po celém světě – včetně u nás v České republice.
Zemědělství bez orby a pesticidů?
Základním principem regenerativního zemědělství je absence orby a požití umělých hnojiv a pesticidů při zachování vysokých výnosů. Kromě toho, jak jeho název napovídá, regenerativní zemědělství pomáhá regenerovat půdu, zvyšovat biologickou rozmanitost půdy a krajiny a vázat uhlík. Umělá hnojiva totiž slouží pouze k doplnění přirozené úrodnosti zdravých půd v situacích, kdy je půda již znehodnocena. Regenerativní zemědělství pomáhá rozvíjet přirozenou biologii půdy, která uvolňuje živiny přirozeně přítomné v půdě, čímž eliminuje potřebu umělých hnojiv, to vše při zachování stejně vysoké produkce jako v konvenčním přístupu. Snížená poptávka po umělých hnojivech by snížila cenu potravin a spotřebu fosilních paliv, zejména plynu, čímž by i pomohla udržet nižší cenu této suroviny pro nadcházející zimu. Nižší nároky na mechanizované zpracování půdy (obdělávání půdy) by také pomohly šetřit paliva, snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství (přičemž orba představuje nejvyšší zdroj skleníkových plynů v zemědělství), snížit degradaci půdy a zvýšit obsah uhlíku v půdě. OECD odhaduje, že regenerativní zemědělství by mohlo pomoci uložit až 4 % celosvětových emisí skleníkových plynů ročně.
Pokud tedy chceme levné potraviny, snížit naši závislost na Rusku a Bělorusku, zlepšit zdraví půdy, podpořit biologickou rozmanitost a pomoci zmírnit příčiny změny klimatu, měli bychom rozhodně sáhnout po regenerativním zemědělství ve velkém. Současný postup Ministerstva zemědělství ČR – navýšení dovozu a výroby umělých hnojiv – však nevidíme jako životaschopný, protože účinně zachovává status quo, kdy jsou potraviny drahé a zemědělství neudržitelně poškozuje naši životní prostředí.
Jakub Zelený je poradcem společnosti Člověk v tísni pro životní prostředí.
