Pět jihlavských dnů věnovaných péči o půdu

Kurz se koná v prostoru YOTTABE.space Jihlava, který se nachází přímo na Masarykově náměstí s výhledem na legendární Prior. První tři dny workshopu se jeho účastníci věnovali tématům jako jsou degradace půdy, agrolesnictví, tvorba faremního plánu nebo dodržování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), která požadují vládní nařízení.

Podívejme se společně podrobněji na čtvrtý, předposlední, den kurzu. Jeho program se skládal z dopolední přednášky a odpolední exkurze na dvě místa v okolí Jihlavy. Na nich bude možné postupy a krajinné prvky, o kterých jsme doteď slyšeli v přednáškách a prezentacích vidět i přímo v praxi.

Zodpovědnost kladená na zemědělce

Dopolední přednášku vede Eva Procházková z Národního ústavu pro integrovanou krajinu (NUIK). Věnuje se v ní klimaadapatčním opatřením. Tomu, jaká mohou být, jak jsou zmiňována v současné legislativě i tomu, jak konkrétně mohou vypadat při spolupráci s jedním zemědělským družstvem. „V České republice je dnes více než polovina půdy ohrožena vodní erozí. Není zde ale dostatečná podpora k tomu půdu chránit. Zodpovědnost je často kladena především na samotné zemědělce. Ti tak mají do značné míry v rukou to, jestli bude naše krajina zranitelná nebo ne,“ uvádí na začátku svého příspěvku Eva Procházková.

Upozorňuje přitom zároveň i na to, že aktuální legislativa, která se k ochraně půdy nejvíce vztahuje – tou je Vyhláška o ochraně půdy před erozí – se přitom věnuje pouze vodní erozi. V dlouhých obdobích sucha, která s narůstající změnou klimatu stále přibývají přitom dochází i k velkému odnosu půdních částic vlivem větru. Organizace, ve které Eva Procházková působí, tak zemědělcům pomáhá například s redesignem půdních bloků i zavádění dalších krajinných prvků, které zemědělcům pomáhají oběma typům eroze předcházet.

Pomozte nám mít plán

Ve druhé části přednášky Eva Procházková představuje spolupráci NUIK se Zemědělským družstvem Černovice u Tábora. Odborníky z NUIK přizval ke spolupráci před dvěma lety předseda družstva poté, co ho starosta obce opakovaně upozornil na to, že s půdou nehospodaří dobře a dochází k erozi. „Naším úkolem bylo vytvořit pro družstvo takzvaný klimaadaptační plán (diagnostiku). Vydali jsme se do terénu a našli přes 200 míst, která by bylo třeba revitalizovat. Některé z nich teď postupně pomáháme družstvu proměňovat,“ vypráví účastníkům kurzu Eva Procházková. Jde například o vytváření mezí, protierozních travních pásů, tůní a mokřadů, sázení stromů nebo budování polních cest, příkopů nebo ochranných hrázek.

Takhle to nezamýšleli

Před obědem na Evu Procházkovou krátkým příspěvkem navazuje Jaromír Maštera ze společnosti ADAPTO.space, s.r.o., která se přímo zaměřuje na budování krajinných prvků jako jsou tůně, rybníčky a mokřady. Ten mluví o tom, jaký je přínos právě mokřadů a jim podobných krajinných prvků při zadržování vody v krajině. „Cílem není vodu v krajině zcela zadržet, abychom ji nepouštěli nikam dál. Mluvím proto mnohem raději o snaze o zpomalení odtoku vody z krajiny,“ vysvětluje Jaromír Maštera. Podrobně se pak věnuje způsobům odvodňování krajiny, které se využívaly v minulosti. Začal popisem budování trativodů z kamenů, přes keramické drenážní trubky až po ty plastové, které se na některých místech využívají dnes. „Odvodnění krajiny pro zemědělské hospodaření potřebujeme, ale ta česká krajina je odvodněná až moc. Původní záměr byl často dobrý, ale přehnali jsme to a dnes je krajina řadou různých drenáží velmi odvodněná a dochází k zrychlenému odtoky vody. Myslím, že takhle to původní meliátoři určitě nezamýšleli,“ říká s trpkým pousmáním na konci svého bloku.

Biofarma Sasov: špička ve svém oboru

Odpoledne vyrážíme s účastníky na zmíněnou exkurzi. První zastávkou našeho mikrobusu je nedaleká Biofarma Sasov. Její majitel Josef Sklenář, který farmu vede již více než tři desítky let nám barvitě postupuje všechny postupy ekologického zemědělství, které na farmě využívá. Jeho firma je jednou ze špiček tohoto oboru v České republice. Samotnou náročnost celého procesu doplňují prakticky po celou dobu fungování farmy i různé legislativní obtíže a potřeba dodržovat přísné normy certifikátů pro biopotraviny. I přes to všechno sasovská biofarma užívá řadu postupů, které předchází degradování půdy i dalších kroků, které jsou šetrné ke krajině i přírodě celkově. Navštěvujeme tak například i faremní bioplynovou elektrárnu, která zpracovává organické zbytky z farmy i jejího okolí. Farma využije energii, kterou vyrobí a organické zbytky vzniklé po zplynování navíc vrací opět na pole. Kromě samotného skotu a prasat jsme shlédli i stroj na výrobu krmných granulí z vojtěšky a dalších organických materiálů.

Procházka zimním mokřadem

Druhým místem, které navštěvujeme, jsou Lesnovské mokřady. O jejich vznik a další udržování se už více než dvanáct let stará právě Jaromír Maštera společně s dalšími dobrovolníky zapojenými do činnosti sdružení Mokřady, z.s. Ten nás také tímto místem provází a mluví o revitalizaci tohoto místa, které bylo před revitalizací z biologického hlediska bezcenné a nyní je plné života a vzácných druhů živočichů. Kulisu procházením po tomto krásném místě na okraji Jihlavy dělají zasněžené koruny stromů, omrzlé větve a zamrzlé hladiny tůněk a potůčku. Od Jaromíra Maštery slyšíme řadu vzpomínek na revitalizaci zdejších tůní, pátrání po původních drenážních trubkách, čekání na to, jestli vytvořená tůň vodu udrží nebo opět odteče neznámo kam. Z několika betonových skruží tu dokonce dobrovolníci vystavěli malý betonový pomník.

Do hloubky a v souvislostech

Poslední den workshopu se účastníci věnují tvorbě vlastních faremních plánů nebo jejich částí, což je hlavní praktický úkol z workshopu potřebný pro získání osvědčení o absolvování workshopu. Poté se rozjeli zpátky do míst, kde působí nebo studují. „Díky tomuto kurzu vidím u některých témat víc do hloubky. Díky novým informacím lépe rozumím, proč se do nich pouštět. Dozvěděla jsem se řadu nových souvislostí, které mi pomohly k jinému myšlení o některých postupech a krocích,“ hodnotí kurz jedna z jeho účastnic, Petra Škarková, která se svým manželem hospodaří na farmě v Kozojedech. „Pro lidi pracující v zemědělství se dnes pořádá celá řada různých kurzů a školení. Většinou jsou to jen několikahodinové nebo jednodenní akce ke konkrétnímu tématu. Na tomto kurzu mě zaujalo to, že je dlouhodobý a komplexní. Chápu, že pro řadu lidí může být těžké se uvolnit z farmy na celý pracovní týden. Pro mě bylo hodně důležité, že jsem se tu o řadě věcí, které jsem základně znala, dozvědět mnohem více informací do hloubky a ve vzájemných souvislostech,“ dodává.

Na tento první kurz „Zemědělství - péče o půdu“ budou v průběhu roku navazovat další. Podrobnosti o obsahu i termínech těchto kurzů si můžete přečíst v tomto článku na webu Člověka v tísni. Těšíme se na další podobná setkání s těmi, kdo se zajímají o to, jak mohou předcházet erozi a pomáhat zadržovat vodu v krajině v místech, kde pracují. 

Více informací o kurzech „Zemědělství - péče o půdu“ Vám poskytne:

Klára Petrásková, Člověk v tísni 
mail: klara.petraskova@clovekvtisni.cz 
tel: 723 265 279