Vysychající Velvarsko: Odvodňování už nepomáhá. Pojďme tvořit tůně!

Na podzim vám v tomto článku krajinná projektantka našeho projektu LIFE WILL – Voda v krajině a půdě Hana Stuchlík Kašpaříková poprvé nastínila naše kroky na Velvarsku. Její práce v lokalitě pokračuje a tentokrát se rozhodla podělit o informace o odvodňování nejen na Velvarsku, ale i a o praktické tipy pro každého obyvatele Česka, který by se chtěl o odvodňování svého okolí dozvědět víc.

Velvarsko se rychle otepluje a vysychá, drenáže to zhoršují

Velvarsko se nachází ve Středočeském kraji, severozápadně od Prahy. Z hlediska klimatických prognóz, které nám ukazují například to, jak se budou regiony oteplovat, je na tom podobně jako jižní Morava. 

Povodí melioračníhoo kanálu Svodnice je prameništěm, a tak byly pozemky v historii podmáčené a byla snaha je zúrodnit pomocí odvodnění. V dnešní situaci už na tomto území nemá v takovém rozsahu opodstatnění. Vysvětlím vám proč.

Tip: Pokud byste se chtěli dozvědět, zda ve vašem území existují odvodňovací či zavlažovací zařízení, pak je naleznete v mapové aplikaci Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půd, tzv. Informačním systému melioračních staveb.
Pokud byste se chtěli o melioracích ve vašem území dozvědět více, je třeba se dopátrat k projektové dokumentaci obsahující návrh odvodnění. V případě, že se dochovala, měl by ji mít k dispozici archiv státních podniků povodí. Počítejte s tím, že povodí si účtují náklady na vyhledávání a skenování dokumentů, ale to celé získáte v řádech stokorun. Také doporučujeme požádat o sken celé projektové dokumentace, protože krom map často obsahuje textovou zprávu, ze které můžete načerpat důležitá data o vašem území.

V odvodňovacích plánech (od Povodí Vltavy) jsme zjistili plánovaný rozsah odvodnění zemědělské půdy (113 ha) a také to, že bylo naplánováno na časové etapy. V roce 1969 bylo naplánováno vytvoření jeho kostry a prodloužení vodoteče. Kostru tvořila otevřená meliorační koryta (na obrázku je vidíte červeně). Dodatečnou úpravou projektu bylo naplánováno i protažení odvodňovacího kanálu B severně až k silnici na Slaný a napojení kanálu A.

Vyžádalo si to velké kácení porostu – 2 650 m2 keřů a 500 ks stromů. Musel to být tedy velmi významný zásah do krajinného rázu. Zajímavostí je, že v projektové dokumentaci z roku 1969 jsou otevřená koryta nazývána „odpadem“. 

Také se nám potvrdilo, že dnešní Svodnice byla uměle vytvořená. Koryta značená písmeny „A“ a „C“ do té doby byly mělké strouhy. Koryta „B“, „D“ a „E“ byla navržena novým terénem. Původní staré strouhy byly klikaté, mělké a silně zarostlé. A krom dolní části koryta „B“ tekla voda v korytech jen při delších deštích.

Cílem tedy bylo odvodnit pomocí „odpadů“ 32 ha pozemků, počkat 2–3 roky na odvodňovací účinek a následně vypracovat a zrealizovat druhou etapu odvodnění pomocí trubního drenážního systému.

Realizace první etapy proběhla někdy na začátku 70. let. Na ni navázal projekt z roku 1979 zpracovaný Agroprojektem. Ze zelených polygonů poznáte rozsah plánovaného odvodnění pozemků. Krajina je popisována jako přehledná, s minimálním porostem, s minimálními spády, i když se jedná o rozvodnicovou oblast. 

Trubky, trubky, trubky

Protože byla snaha provést celé odvodnění otevřenými úpravami kanálů vyhodnocena jako nedostačující, byla pro lokalitu navržena systematická trubní drenáž. V půdě se nacházel vyšší obsah železa, proto byla navržena drenáž z trubek z pálené hlíny o průměru 6,5 cm. A vyústěny byly do upravených koryt.

Cílem bylo trvale snížit hladinu podzemní vody a zvýšit množství vzduchu v půdě a propustnost půdy při normálních srážkách. Všechno to mělo vést k většímu agrotechnickému využití pozemků, tedy lepšímu pěstování plodin.

V dnešních klimatických podmínkách už však drenáže zemědělských pozemků mohou vést k přílišnému vysychání půd, jejichž úrodnost se pak snižuje.

Tip pro lepší orientaci: Odvodňovací zařízení dělíme na dvě části – hlavní odvodňovací zařízení (tzv. HOZ) a podrobné odvodňovací zařízení (POZ) . Toto členění je důležité i pro to, že se liší co do vlastnictví. Zatímco je HOV zpravidla ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu (v této mapě si můžete ověřit vlastnictví HOZ), POZ jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku. 
Na odvodňovací zařízení se díváme jako na stavbu – mělo svůj projekt, často bylo také zkolaudováno. Pokud je v území záměr, kterým se má do odvodňovacího zařízení zasáhnout, z hlediska dnešní legislativy doporučujeme konzultaci se stavebním, a případně vodoprávním úřadem.

Zmapováno máme – pustíme se do tůní!

Povodí Vltavy připravilo Studii odtokových poměrů v povodí Bakovského potoka - území Slánsko – Velvarsko, do které coby tzv. subpovodí spadá také povodí Svodnice. Při tvorbě byl osloven i Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půd, aby zpracoval informace o odvodnění území.

Pro území tak máme s využitím metod dálkového průzkumu země (DPZ) zpracovaný mapový podklad, ze kterého je patrný rozsah meliorací. Podkladem jsou kromě leteckých snímků také mapy navržených meliorací a na obrázku zelené linie zobrazují, kde se jednotlivé drenáže reálně nachází.

Tip: Odvodnění byla navrhována s určitou životností a zejména v půdách s vyšším obsahem železa dochází k jejich zanášení. Ale nejen to, mohlo dojít také k posunu drénů a jejich přerušení. Na takovýchto místech se pak pozemky často zamokřují. V tento moment je dobré se začít bavit s jejich vlastníky a zemědělci o tom, zda by se takto vzniklý potenciál nedal využít na zadržení vody v krajině či podporu biodiverzity.

Nyní jsme ve fázi, kdy máme předběžný souhlas vlastníků pozemků a zemědělců v místě vybudovat mělké tůně. Máme rozpracovaný projekt, který budeme konzultovat s dotčenými orgány a řešíme spolupráci s VÚMOP, který umí dodat podklady k vydatnosti vod, které z území odtékají. Také nás čeká hledání výústí drénů do otevřených koryt Svodnice.

Hodně práce před námi. Ale věříme, že výsledek potěší nejen nás a místní, ale i samotné zemědělce, kteří chtějí zachovat úrodnost svých půd!

Tip: Jelikož jsou informace o melioracích v území na různých místech a může být časově náročné podklady získat, nabízí se otázka, zda by neměly být zapracovány do územních plánů a komplexních pozemkových úprav. V případě územních plánů by bylo vhodné, aby obce zahrnuly zpracování základních informací o výskytu meliorací minimálně do analytické části. Tak by se v rámci extravilánu mohly do výkresu základního členění území promítnout alespoň nějaké požadavky. U komplexních pozemkových úprav jsou odvodnění logicky jednou ze stěžejních informací. Když se však podíváme na již zrealizované projektové dokumentace, často tam tyto informace chybí. Pokud tedy máte v plánu v obci pořizovat komplexní pozemkovou úpravu, jednejte o tom, aby do byly projektu doplněny. Také je možné s informacemi o melioracích pracovat v krajinných plánech pro území obcí s rozšířenou působností.

Projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě se zabývá problematikou sucha a dopady změny klimatu na krajinu. Je spolufinancován programem LIFE – finančním nástrojem Evropské unie podporující projekty které zvyšují biologickou pestrost krajiny nebo její odolnost vůči změně klimatu a Ministerstvem životního prostředí ČR. Jeho cílem je zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny vůči změně klimatu skrze zavedení přírodě blízkých adaptačních opatření na lokální úrovni. Tento cíl realizujeme s využitím inovativní participativní metodiky, která pomáhá zvyšovat zapojení místních aktérů a veřejnosti a jejich schopnost prosazovat účinná opatření pro zadržování vody v půdě a krajině.