Začínáme ozdravovat velvarskou krajinu. Jak s ní pracuje naše projektantka?

Projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě probíhá už dva roky. Ač se vzhledem k doposud nízkému počtu realizací může zdát, že se v něm zas tak moc neděje, opak je pravdou. Ke každé realizaci vede dlouhá a složitá cesta, po které kráčíme nejen s krajinnými architekty a zástupci samospráv, ale také s humanitními vědci, zemědělci, dobrovolníky a v neposlední řadě s místními lidmi, kteří znají svou krajinu a mají zájem o její smysluplný rozvoj. Na této dlouhé cestě vážíme každý krok tak důkladně, aby byl na jejím konci kvalitní výsledek, který přinese užitek opravdu všem.

Podívejme se, jak vlastně vypadá projektování úprav krajiny v takovém projektu? Na to nejlépe odpoví nejpovolanější osoba – krajinná projektantka Hana Stuchlík Kašpaříková.

Stanovit zadání je stěžejní

Protože bylo od počátku partnerem město Velvary, cílil projekt primárně na správní území města. Jenže problémy, které trápí Velvarské, jsou mnohdy důsledkem chybějících opatření v jiných částech území, na území jiných obcí. Zásadní tak bylo rozhodnutí řešit celé povodí řeky Svodnice, tedy 11,6 km2. V něm leží území města Velvary, vč. jeho místních částí Ješína, Velké a Malé Bučiny, a obcí Neuměřic, Nelahozevsi, Kamenného Mostu, Olovnice, Uh, Osluchova, Lešan a Zeměch u Kralup nad Vltavou.

Spolupráce s obcemi navazujeme postupně. Klíčovými partnery jsou pro nás nyní starostové Velvar a Neuměřic. Jednali jsme ale už i se starostou Olovnice a starostkou Kamenného Mostu.

Průzkum území a další podklady

Stěžejní část práce stojí na detailním průzkumu celého povodí, které jsem prošla v průběhu pěti dní. Jako podklady mi sloužily volně přístupné mapové soubory a data od místních klíčových hráčů. Společně s terénním průzkumem pak vytvořily základ pro navrhování jednotlivých opatření v krajině. Do území se pravidelně vracíme, protože se v průběhu roku proměňuje.

Terénní průzkum pomohl vytipovat problematická místa, ohrožená větrnou nebo vodní erozí:

• Vodní eroze je patrná zejména v údolnicích zemědělských pozemků, které nemají trvalý travní porost.

• Eroze je přirozený proces v krajině. Ale naší snahou je její sílu zpomalit.

• Větrná eroze odvane jemné částice, které pomohou vytvářet drobtovitou strukturu, která je pro úrodnost půdy zásadní. Zemědělci tak na některých místech mohou orat i skálu.

 •   Sucho v území je natolik veliké, že na zemědělských pozemcích vznikají pukliny.

• V povodí máme také pozemky, kde proběhly meliorace v podobě odvodnění. Místa jsou lokalizována ve studii, kterou jsme dostali od Povodí Vltavy.

•  V území jsou tu patrné stopy hrabošů. V krajině s velkými lány bez výsadeb nemají dravci kam dosednout, aby lovily svou kořist. Nemají ani tolik prostoru, kde hnízdit.

• V rámci průzkumu jsme vytipovaly místa s většími skládkami odpadků. Často jsou na pozemcích, kde by mohly být výsadby stromů. Zasypávány jsou takto například úvozové cesty a v polích pak vznikají cesty nové.

• Mezi navážkami rostou často invazivní druhy, jako křídlatky, pajasany nebo klejichy.

• Problém odpadků v krajině se pak přesouvá dál. Odpadky putují do koryta Svodnice, které se pak ucpává.

• Část území je také revírem. Zvěř ožírá mladé výsadby a myslivecké odpočívky jsou takřka na každém rohu. Často nejsou z přírodních materiálů a po jejich rozpadu v území zůstávají.

Našla jsem také hodnotná místa:

• Díky tomu, že je území tak rozsáhlé, máme v něm různé typy půd.

• V území na několika místech pramení řeka Svodnice. S takovými místy se snažíme pracovat.

• Nacházíme se v území s bohatou historií ovocnářství, a tak jsou v krajině patrné pozůstatky ovocných stromů, zejména hrušní a jabloní.

• Krom zemědělců, myslivců jsou dalšími klíčovými hráči v území včelaři. V návrzích porostů se proto snažíme podpořit biodiverzitu v podobě výsevu bohatých lučních směsí, nebo pestrostí druhů stromů a keřů, aby byly i medonosné.

• I přesto, že je území intenzivně využívané, nalezneme v něm ostrůvky, ze kterých se mohou šířit původní druhy rostlin. Jednak jsou to lesní porosty, ale také zbytky mezí.

• V území se také nachází řada nových výsadeb, které je třeba podpořit další péčí.
  

Do projektu se zapojily antropoložky i veřejnost

Na začátku projektu jsme vytipovali místní zemědělce, vlastníky pozemků i angažované obyvatele a s těmi vedly rozhovor sociální antropoložky Markéta Zandlová, Alžběta Wolfová a Barbora Nohlová z Karlovy univerzity. Díky anonymizovaným datům z rozhovorů vznikl dokument, ze kterého jako projektantka čerpám informace. 

Obyvatelé mi třeba potvrdili to, co jsem sama pocítila při procházení krajinou ─ že je pro ně nedostupná, neboť je odříznutá silnicí první třídy. Nebo také popisovali splachy ornice, sucho a větrno.

Podklady z mapování a průzkumů a prvotní návrhy byly poté představeny veřejnosti. V rámci následného workshopu měli místní možnost se k nim vyjádřit a vyslovit svoje preference. 

Teď nás čeká zadat arboristovi práce na péči v podobě vykácení rizikových a ořezu stávajících dřevin. Na ně naváže plán výsadeb tak, abychom do krajiny vrátili aleje. 

Jak postupujeme dále?

Vycházíme z územních plánů a dalších studií jako je například Studie odtokových poměrů v povodí Bakovského potoka - území Slánsko - Velvarsko zpracované pro Povodí Vltavy.

• V Neuměřicích a Ješíně proběhly komplexní pozemkové úpravy, díky kterým se uspořádaly pozemky a v jejichž rámci byl vyhotoven tzv. Plán společných zařízení. Ten řeší návrh cestní sítě a územního systému ekologické stability v podobě vymezení pozemků pro biokoridory a biocentra. Využíváme zde navržených cest a jdeme cestou jejich realizace.
• Stejně tak máme snahu o realizaci části navržených pásů zeleně, zejména na obecních pozemcích. A kde obecní pozemky nejsou, jednáme s vlastníky a snažíme se domluvit realizaci.
• Jednáme se zemědělci o výsadbách větrolamů ale i mokřadů ─ v tuto chvíli pouze v katastru Neuměřic, neboť ve Velvarech dosud nedošlo ke digitalizaci katastru.
• S Pozemkovým úřadem, který má v území pozemky, řešíme také návrhy výsadeb a v části revitalizaci Svodnice (rovněž v katastru Neuměřic).
• Klíčová je pro nás také spolupráce s Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje. Vyhotovili jsme pasport zeleně (tj. lokalizaci a zhodnocení stavu stromů, keřů a jejich skupin) podél silnic a máme navržený plán péče o stávající zeleň. Zástupkyni organizace jsme veškerá data poskytli a spolupracujeme také s místním odborem životního prostředí a stavebním úřadem. 
• Teď nás čeká zadat arboristovi práce na péči v podobě vykácení rizikových a ořezu stávajících dřevin. Na ně naváže plán výsadeb tak, abychom do krajiny vrátili aleje. 

Úředničina i kresby

Pro každé opatření v krajině zpracováváme projektovou dokumentaci dle stavebního zákona. Ale když oslovujeme vlastníky pozemků (zejména zemědělce), často přicházíme s návrhy kreslenými v mapě nebo na fotografiích rukou pro to, aby si dotyční kýženou změnu lépe představili. O několik návrhů se s vámi podělíme.

(Sliderem lze pohybovat doprava a doleva a odkrývat tak "před" a "po".)

• Tento soukromý pozemek, obhospodařovaný zemědělci, bývá každoročně zamokřován. Na pozemku jednáme o vytvoření vysýchavé tůně. Vlevo na obrázku se nachází koryto Svodnice, podél níž obec v současnosti realizuje cesty. Na cestu jsme objednali jetelotravní směs Živa, která by měla obstát i pojezdy zemědělské techniky.

• V katastru Ješína (spadajícího pod Velvary) byla v rámci výše uvedeného plánu společných zařízení navržena obnova polní cesty a prostor pro výsadby. My bychom tu navíc rádi zrealizovali i výsadby stromů.

• Silnice III. třídy mezi Velvary a Neuměřicemi patří Středočeskému kraji. Se správcem rozpadlé aleje, Správou a údržbou silnic Středočeského kraje, jsme se domluvili, že stromy a keře inventarizujeme - zaměříme. Každý strom dostal svůj štítek, byl určen jeho druh, jeho perspektiva a další pěstební zásah. Dali jsme si za cíl se o stromy postarat v rámci plánu péče a dosadit nové, což máme předjednáno jak se Správou, tak se zemědělci.

• Návrhy větrolamů vychází také z mapy ohrožení půdy větrnou erozí, která vznikla přímo pro tuto lokalitu a zohledňuje zde stávající vegetační bariéry. Při tvorbě návrhů však komunikujeme se zemědělci a řešíme také to, aby se mohli i nadále na pozemcích pohybovat. Toto je ilustrační fotografie ukázky větrolamu, který by měl být poloprodouvavý.

• Ukázka mladé výsadby dřevin na pozemku určeném v Plánu společných zařízení Komplexní pozemkové úpravy v Ješíně

• Ukázka proměny krajiny při dosadbě dřevin podél krajských cest, území Ješína a Kamenného Mostu