Cecemínské starostky: Budujeme síť cest a spolupráce

Dobrovolný svazek obcí Cecemínsko vznikl před dvanácti lety kvůli výstavbě společné tlakové kanalizace a čistírny odpadních vod. Spolupráce Dřís, Konětop, Ovčárů a Sudova Hlavna, a později také Lhoty, Hlavence a Kostelního Hlavna, se osvědčila natolik, že se postupně rozšířila i do širšího fungování obcí. Obce pod vrchem Cecemín dnes spolupracují i v oblasti kultury a společenských akcí.

Cecemínské obce se před časem přidaly také do našeho projektu LIFE WILL – Voda v krajině a půdě. Náš tým a spolupracující odborníci obcím pomáhají s plánováním vhodných adaptačních opatření pro krajinu ohroženou suchem a erozí.

Proč se spolupráci pod Cecemínem tak daří? Jednou z teorií je, že za to můžou ženy. V čele většiny těchto obcí jsou totiž starostky. Před listopadovým setkáním našeho týmu, zemědělců a zástupkyní a zástupců obcí jsem si promluvila se třemi z nich (v pořadí na fotce zleva) – Radkou Kratochvílovou ze Lhoty, Ivanou Frajovou z Dřís a Lenkou Houdkovou ze Sudova Hlavna. Pokusila jsem se lépe porozumět tomu, v čem rozkvět tohoto mikroregionu vězí.

Od potrubí po dračí lodě

Nejprve je třeba vysvětlit, proč bylo vlastně třeba se sdružit kvůli ČOV. „Potřebovali jsme vyřešit kanalizování,“ vysvětluje Ivana Frajová, prapůvodní iniciátorka celé spolupráce mikroregionu. „Bylo období, kdy dávali dotace jenom svazkům nebo aglomeracím. Bohužel, než jsme měli projekt, tak se to zrušilo a byl problém tu dotaci získat.“

Dotaci obce nakonec získaly až napotřetí, spolupracovat už zůstaly. Dalším společným projektem byly kompostéry do domácností a nákup sdíleného štěpkovače. A nakonec si některé z obcí pořídily také kontejnery na velkoobjemový odpad a na kovy.

A jak už víme, tím to neskončilo. Podle Lenky Houdkové se spolupráce z oblasti životního prostředí poté přirozeně přesunula do oblasti spolkové činnosti a kultury. Dnes obce spolupořádají některé ze sportovních a společenských akcí, třeba dračí lodě nebo dětské dny.

„Možná by se dalo říct, že nás na začátku spojila ta technická infrastruktura, to potrubí, ale pak se to krásně propojilo lidskostí a společnými zájmy,“ doplňuje genezi širší spolupráce Lenka Houdková.

Spolupráce pod Cecemínem znamená ale i výpomoc. „Co se týká legislativy, řešíme každá na obci to samé. A pro mě je to setkávání významné v tom, že můžeme sdílet svoje věci ohledně dokumentů – co musíme vydat a vytvořit a hlídat různé termíny,“ doplňuje Radka Kratochvílová. Každá úspěšná praxe v jedné obci navíc motivuje ty ostatní, aby šly stejnou cestou.

Byl jednou z příčin, proč jsou místní samosprávy tolik schopné se dohodnout, právě fakt, že v jejich čele stojí zejména ženy? Podle Lenky Houdkové jsou ženy zvyklé pracovat a spolupracovat, zatímco muži častěji chtějí trochu soutěžit a konkurovat si.

„Já to vidím i v jiných obcích, že ke spolupráci mají tendenci spíš ženy. I když ne vždycky,“ doplňuje s úsměvem Ivana Frajová.

Vykročení do krajiny: Sejdeme se na Cecemíně

Jaké jsou aktuální priority DSO? Podle starostek je to zprůchodňování krajiny a propojování lidí v ní a s tím spojené aktivity v rámci projetu LIFE WILL. Dnes každá obec na svém katastru zvlášť, v budoucnu společně.

A Lenka Houdková doplňuje: „Všichni jezdíme na výlety do vzdálených míst a jezdíme na hrady a zámky. Ale tahle krajina Polabí a kolem Cecemína je nádherná. A když dáte lidem tu možnost propojit ji jak na mapičkách, tak společnými posezeními, tak pak třeba zjistí, že to, co máme, je možná to nejhezčí.“

Dominanta mikroregionu, Cecemín, na kterém se nachází mj. první vysázená vinice v Čechách, je logicky středobodem setkávání. Pod vedením dříské samosprávy zde došlo k rekultivaci a poslední dva roky také k setkání všech občanů obcí Cecemínska.

Voda v půdě, půda pro sklizeň – rovnováha se hledá opatrně

Projekt LIFE WILL se zabývá zejména nacházením a realizací opatření, která pomůžou zadržovat vodu v zemědělské krajině. Ta kolem Cecemína je úrodná, vlivem některých agrotechnických postupů však úrodnost pomalu ztrácí a s ní i schopnost odolávat klimatické změně. Proto se i tohle rozhodly místní obce řešit.

Podle ní je velkým problémem, že odjakživa velmi kvalitní půda v poslední době ztrácí například schopnost zadržet srážkovou vodu, která se pak spolu s bahnem dostává do obcí. V ideálním případě by jako starostka ráda spolupracovala s místními zemědělci na změně, i když zrovna hladký průběh neočekává.

O tom, že změna musí probíhat po malých a opatrných krůčcích nepochybují ani další dvě ženy. Například obec Dřísy má díky hotové komplexní pozemkové reformě dostatek obecních pozemků, kde může něco vysázet. Jenže zatím jsou často rozorané a hospodaří se na nich, takže Ivanu Frajovou čeká řada jednání s dotčenými zemědělci, která asi nebudou jednoduchá. „Budeme je potřebovat vrátit a myslím si, že se jim to nebude úplně líbit,“ vysvětluje. „Teď mají třeba lán a my jim doprostřed uděláme cestu nebo remízek. Všechno bude o komunikaci – abychom je nenaštvali a domluvili se s nimi.“

Úspěchu budoucích jednání se zemědělci může nasvědčovat nesporně empatický přístup, které k jejich strastem starostky zaujímají. Rozumí nelehké situaci, kdy spousta farem a zemědělských družstev bojuje v existenčním nákladu, protože být konkurenceschopní levným potravinám je náročné. 

A Lenka Houdková dodává: „Velký bonus je, že se tu pracuje na krásné úrodné půdě. Snad pochopí, že je nechceme omezovat, ale chceme tady koexistovat, protože máme na starosti obce. Oni se na té půdě snaží hospodařit, tak snad to dáme dohromady tak, aby se to hezky propojilo. A aby se jich ta opatření nedotkla až tak moc, ale aby zároveň pomohla krajině.

Podle Ivany Frajové může vzájemnému porozumění pomoci i existující mapy větrné a vodní eroze, ze kterého lze identifikovat problémové pozemky. Když se zde erozi podaří předejít, pachtýřům to nakonec pomůže. 

Plány pro krajinu a Cecemín

V listopadu se v Dřísech konalo setkání s odborníky v rámci projektu LIFE WILL, kde se diskutovalo o aktuálních fázích spolupráce v jednotlivých obcích. Odpolední část programu pak patřila setkání se zemědělci. A přišlo jich opravdu hodně, což přítomným starostkám udělalo upřímnou radost. „S kolegyněmi jsme si říkaly, že je to vlastně poprvé, kdy se měli možnost sejít na jednom místě. Bylo znát, že je témata semináře zaujala, diskutovali nejen s přednášejícími, ale i mezi sebou,“ chválí si Lenka Houdková.

Někteří z nich dokonce bezprostředně vyjádřili zájem pustit se do výsadeb na pozemcích, kde hospodaří. „Postupně se účastníků semináře budeme ptát, jak se jim líbil, jestli mají v plánu něco vysazovat, popř. jestli mají zájem podobné setkání dělat pravidelně,“ plánuje Ivana Frajová.

Krajina Cecemínska se má díky společnému úsilí v budoucnu zazelenat. Přibudou aleje, remízky či bylinné pásy. Plánuje se také společný projekt JÍT KRAJINOU, který propojí obce vybranými polními cestami, u kterých budou instalovány lavičky, piknikové sety, koše, přístřešky, informační panely, směrníky nebo herní a edukační prvky. A na samotném Cecemíně má vzniknout zbrusu nový biokoridor.

Ivana Frajová, Lenka Houdková, Radka Kratochvílová, Alena Šeligová (Konětopy), Jarmila Smotlachová (Hlavenec), Jitka Štyksová (Nedomice) - a další starostové a starostky spolupracujících obcí - mají hodně plánů, a tak i práce před sebou. Naštěstí ale skutečně platí to, že společně jde práce od ruky lépe.

Projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě se zabývá problematikou sucha a dopady změny klimatu na krajinu. Je spolufinancován programem LIFE – finančním nástrojem Evropské unie podporující projekty které zvyšují biologickou pestrost krajiny nebo její odolnost vůči změně klimatu a Ministerstvem životního prostředí ČR. Jeho cílem je zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny vůči změně klimatu skrze zavedení přírodě blízkých adaptačních opatření na lokální úrovni. Tento cíl realizujeme s využitím inovativní participativní metodiky, která pomáhá zvyšovat zapojení místních aktérů a veřejnosti a jejich schopnost prosazovat účinná opatření pro zadržování vody v půdě a krajině.