Jak oslavit Den Země? Péčí o krajinu a z(Z)emi

Publikováno: 21. 4. 2026 Doba čtení: 5 minut

Když v roce 1970 vyšlo v USA do ulic 20 milionů lidí, aby oslavili první Den Země, nebyl to jen protest za zdravější životní prostředí. Byla to snaha o prosazení environmentálních otázek do politické diskuze. Dnes, o více než půl století později, se k této iniciativě připojují stamiliony lidí ve více než 180 zemích světa. A už se neslaví jen transparenty, ale třeba péčí o půdu, vodu a celou krajinu.  

Jak oslavit Den Země? Péčí o krajinu a z(Z)emi
© Foto: Severin Nohava

A o to samé se snažíme v Člověku v tísni. Málokdo ví, že jeden hektar zdravé černozemě dokáže zadržet až 3 500 metrů krychlových vody. Jenže když je půda utužená těžkými stroji a vyčerpaná, chová se skoro jako beton. Voda po ní steče a vezme s sebou i ty nejcennější živiny.

My proto hledáme ty, kteří se s tímto stavem nesmíří a mají zájem o změnu. „Naším cílem není přicházet s hotovými recepty, ale naslouchat lidem, kteří v krajině žijí a pracují. Chceme pro ně být partnery, pokud hledají odvahu dělat věci jinak,“ vysvětluje Magdalena Davis, ředitelka českých klimatických programů Člověka v tísni.

Třeba jako starostky z Cecemínska. Radka Kratochvílová ze Lhoty, Ivana Frajová z Dřís a Lenka Houdková ze Sudova Hlavna spolupracují už několik let. Začalo to společnými kompostéry a čističkami odpadních vod a teď se i s pomocí našeho projektu LIFE WILL pustily do zadržování vody v zemědělské krajině.  

Podle Lenky Houdkové je velkým problémem, že odjakživa velmi kvalitní půda v poslední době ztrácí například schopnost zadržet srážkovou vodu, která se pak spolu s bahnem dostává do obcí. V ideálním případě by jako starostka ráda spolupracovala s místními zemědělci na změně. „Velký bonus je, že se tu pracuje na krásné úrodné půdě. Snad pochopí, že je nechceme omezovat, ale chceme tady koexistovat, protože máme na starosti obce. Oni se na té půdě snaží hospodařit, tak snad to dáme dohromady tak, aby se to hezky propojilo. A aby se jich ta opatření nedotkla až tak moc, ale aby zároveň pomohla krajině,” říká. 

 Projekt LIFE WILL toho ale dělá mnohem víc, obcím pomáhá zavádět přírodě blízká adaptační opatření a vydává se i do terénu, jen loni na kulaté stoly, besedy nebo i sázení stromů dorazilo 153 lidí.

Od školních lavic po obecní úřady

Péče o krajinu se ale neodehrává jen v terénu a začíná u hlubšího porozumění souvislostem. Skrze vzdělávací program Učím o klimatu proto nabízíme učitelům metodiky a materiály, které pomáhají otevírat ve školách srozumitelně a bez zbytečných emocí téma klimatické změny. Cílem je podpořit u dětí vnímání krajiny jako celku, kde má každé opatření – od výsadby stromu po úklid kolem potoka – svůj smysl. Jen v loňském roce webové stránky navštívilo 14 280 uživatelů a přibylo pro ně 140 nových výukových materiálů.

Někdy také k velké změně pomůže prostý zážitek. Vidět, že to, co vypadá jako teorie z učebnice, může být v jiné vesnici běžnou realitou. Se skupinou starostů, členy zastupitelstev z Podluží, regionu postiženého tornádem i povodní, nebo klimatickými manažery, kteří prošli naším ročním kurzem, jsme se proto v rámci projektu EUKI ELCA vypravili za inspirací do Rakouska.  

Některé tamní obce už mají v ulicích zasakovací dlažbu, houbová města pro stromy nebo i elektřinu z větrných elektráren. Zjistily, že je to funkční obrana proti vlnám veder, bleskovým povodním a v případě větrníků proti drahým energiím. „Byla to cesta z učebnic do reality. Viděli jsme, jak se dá na území dívat úplně novýma očima,“ popisovali účastníci studijní cesty po návratu.  

I ten nejlepší plán ale potřebuje lidi, kteří mu vdechnou život, třeba přímo na poli. Tady jsme i díky kurzům Zemědělství – péče o půdu, na které minulý rok přišlo 70 účastníků, zjistili, že zemědělci svou půdu znají nejlépe, ale často jsou tak zavaleni papírováním, že na péči o „duši krajiny“ už nezbývá síla. Právě proto se snažíme propojovat zkušené hospodáře s konzultanty přírodě blízkých opatření.

„Zemědělci nepotřebují další kontrolu, potřebují parťáka, který jim pomůže včlenit tůň nebo mez do jejich každodenního provozu tak, aby to dávalo ekonomický smysl,“ zaznívá z našich kurzů. Je to mravenčí práce na pomezí odbornosti a lidského pochopení. Pokračovali jsme s nimi v budování sítě konzultantů pro udržitelné zemědělství, a kromě toho aktualizujeme průlomový nástroj index krajinného zdraví – digitální databáze, kde se dozvíte, jak zdravá je krajina v místě, kde žijete.   

A pak jsou situace, kdy už nejde jen o postupné změny. Povodně nebo tornádo během několika hodin ukážou, kde krajina selhává. V regionech na severní Moravě a ve Slezsku, které si tím prošly, dnes spolupracujeme s 19 obcemi na opatřeních, která mají omezit riziko vzniku další katastrofy. Zaměřujeme se na tzv. Build Back Better přístup – podporujeme rekonstrukce směřující nejen do původního stavu, ale k větší odolnosti, a to ideálně za pomoci přírodě blízkých opatření a trvale udržitelných materiálů. Financujeme studie pro zvýšení retenční schopnosti krajiny a revitalizaci vodních toků v obcích jako Bělá pod Pradědem, Vápenná či Mikulovice. Právě tady se ukazuje, že obnova nemusí znamenat návrat do původního stavu, ale může být příležitostí ke změně.

Den Země dnes nevypadá jako masový protest. Odehrává se spíš v těchto méně viditelných krocích. V rozhodnutích starostů, v přístupu zemědělců nebo ve chvílích, kdy se lidé z různých prostředí potkají a začnou hledat společnou cestu. Drobné posuny nakonec rozhodují o tom, jestli země pod našima nohama zůstane živá, nebo se promění jen v prach a bláto. 


Pokud chcete naši práci podpořit, můžete přispět do sbírky SOS Krajina v tísni:


Autor: Tereza Ocetková, koordinátorka komunikace, ČvT

Související články