LIFE WILL na exkurzi v Polabí: Chytrý boj se suchem, ovocné aleje i dobré pivo

V krásném prostředí ekocentra Huslík jsme se sešli na konci září se zástupkyněmi a zástupci spolupracujících obcí a Místní akční skupiny Mezilesí. Byla to jedna z dalších akcí, na kterých jsme účastnictvu přiblížili možnosti a nástroje, které mají k dispozici obce usilující o uzdravování okolní krajiny a její adaptaci na klimatickou změnu.

Program zahájil manažer Petr Nohava, který představil náš projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě. Ten se právě adaptací zemědělské krajiny zabývá a už tři roky buduje síť spolupracujících obcí, odborných organizací a aktivních spolků, kteří usilují o totéž.

Tereza Vohryzková z naší partnerské organizace Beleco pak v dalším bodě programu shrnula současné dotační možnosti pro realizaci krajinných prvků.

Více informací k dotačním možnostem najdete ZDE. 

Polní hospodář je dobrý pomocník obcí i krajiny

Asi nejvíce účastníky zaujala přednáška Martina Smetany z projektu Živá půda Nadace Partnerství. Srozumitelně popsal, jak funguje zdravá půda a jakým způsobem mohou její stav ovlivnit obce coby důležití vlastníci pozemků ve svém okolí. Jednou z cest jsou požadavky v pachtovních smlouvách, ve kterých obce mohou po zemědělcích požadovat vhodné způsoby hospodaření.

Proto pan Smetana přítomným představil také Služby polního hospodáře, kterou s týmem Živé půdy poskytují obcím. Polní hospodář vyslechne jejich konkrétní požadavky a nabídne jim řešení, včetně jednání se zemědělci. 

„V semináři mě zaujala zejména myšlenka polního hospodáře,” říká Marta Martinová z MAS Mezilesí. „Obec využívá služby externisty, který dohlíží na kvalitu zacházení s obecní zemědělskou půdou, podobně jako dohlíží na hospodaření v lesích lesní hospodář, a zároveň je schopný identifikovat priority, jak dosáhnout pozitivní změny a jak jich organizačně dosáhnout, včetně financování.”

„Možná si to obce neuvědomují, ale správně připravené pachtovní smlouvy na pole v jejich vlastnictví jsou opravdu účinný nástroj ke zlepšení stavu krajiny v jejich okolí a mohou je ochránit například před splachy z polí,“ zdůrazňuje potřebu znalosti problematiky pachtovních smluv Petr Nohava.

Více o práci polního hospodáře si můžete pžřečíst ZDE. 

Odpolední exkurze: Jak se hospodaří s respektem k přírodě?

Záchranná stanice, ekocentrum a pozemkový spolek Huslík jedinečně propojuje péči o přírodu, vzdělávání i obnovu krajiny. Odpoledne nám vedoucí Jakub Vaněk ukázal nejen záchrannou stanici, ale i některé vychytávky - např. připravovanou kompostovací „raketu“ na zpracování odpadu z místního gastroprovozu.

V Huslíku se věnují nejen obvyklým tématům (výukové programy pro školky a školy), ale i prakticky realizují některá opatření v krajině. Podívali jsme se na několik tůní, prohlédli jsme si starý sad nebo zajímavé luční biotopy.

O Huslíku:
Pozemkový spolek Huslík při záchranné stanici a ekocentru Huslík vznikl v roce 2015 jako součást Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí a od svého založení se zaměřuje na ochranu a obnovu cenných přírodních lokalit v okolí. V roce 2016 spolek odkoupil přibližně sedm hektarů luk, které po tři desetiletí nebyly obhospodařovány. Díky postupné revitalizaci zde vznikl rozsáhlý přírodní areál s pěti tůněmi zvyšujícími retenční schopnost krajiny, výběhy pro hospodářská zvířata, dvěma genofondovými sady starých odrůd ovocných stromů a přírodní zahradou s herními prvky. Část areálu spadá do přírodní památky Choťánecké louky, o jejíž managementovou péči se spolek rovněž stará. Hlavním cílem činnosti spolku je vytvářet přírodě blízké prostředí, které přispívá ke zvyšování biodiverzity, zadržování vody v krajině a obnově přirozených nivních stanovišť s tůněmi, mělkými břehy, suššími svahy a lučními porosty. Areál zároveň plní významnou rekreační a vzdělávací funkci – slouží jako ukázkový příklad proměny zemědělské krajiny směrem k udržitelnému hospodaření, ochraně přírodních hodnot a respektu k tradičním postupům. V budoucnu spolek plánuje oblast dále rozvíjet, mimo jiné doplněním krajinné struktury výsadbou listnatých stromů, které podtrhnou přírodní charakter lokality a posílí její ekologickou stabilitu. 

Severně od Poděbrad jsme navštívili Dvůr Havransko, kde hospodaří už čtvrtá generace rodiny Procházkových. Po roce 1989 se pustili do náročné rekonstrukce zchátralých budou z konce 19. století a dnes už na více než 250 hektarech zemědělské půdy pěstují ječmen a pšenici, kukuřice i pícniny a v okolí statku se pasou krávy plemene charolais i ovce suffolk.

Účastnice a účastníci exkurze se mohli podívat, jak tu hospodaří s respektem k přírodě (vracejí do půdy organickou hmotu), na několik nových alejí starých odrůd hrušní, ale i dubů a lip. Procházkovi také obnovili park se stoletými stromy a blízký lužní les ponechali přírodě. Dvůr tak působí jako skutečná oáza uprostřed intenzivně obdělávané polabské nížiny.

Za výjimečný přístup ke krajinotvorbě a přírodě šetrné hospodaření získal Dvůr Havransko v roce 2021 zlatou medaili v programu Pestrá krajina.

Malé detaily s velkým efektem

Program jsme zakončili na Farmě Záhora, kam nás přivedla například skutečnost, že se na ní už třicet let tu hospodaří bezorebně. Dobře si tu totiž spočítali si, že se to ve zdejší jílovité půdě zkrátka nevyplatí. Pěstují konvenčně pšenici, slunečnici a jiné plodiny a k tomu využívají meziplodiny a správné osevní postupy založené na důsledném střídání jařin a ozimu. Plevely se tak dají likvidovat mechanicky, a proto se výrazně snižuje množství selektivních herbicidů použitých u následující plodiny.

Záhorovi se zaměřují se i na detail. Používají např. odrůdu pšenice, která má vyšlechtěné širší listy, které lépe stíní půdu. Vody se tak odpařuje méně a plevelu se hůře daří. Udržují tak zdravou půdu plnou života, kterou předají další generaci.

Součástí areálu farmy je i řemeslný pivovar: "Umíme si vypěstovat vlastní sladovnický ječmen, máme své spřátelené chmelnice, kam jezdíme, a k tomu polabskou vodu. Všechno pod neustálou kontrolou a hned u zadku. Vydali jsme se na křížovou výpravu za čerstvé pivo do všech půllitrů."

Polabská krajina je vyčerpaná. Změna je i v rukou starostek a starostů

Díky úrodné černozemi je rovinaté Polabí jednou z prvních osídlených oblastí na našem území. A proto je taky tradičně nejsilněji obdělávané, což s sebou v moderní době přineslo řadu neblahých důsledků, napříkled rychlé vysychání. Přibývá proto hlasů volajících po změně.

Projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě se zabývá problematikou sucha a dopady změny klimatu na krajinu. Je spolufinancován programem LIFE – finančním nástrojem Evropské unie podporující projekty které zvyšují biologickou pestrost krajiny nebo její odolnost vůči změně klimatu a Ministerstvem životního prostředí ČR. Jeho cílem je zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny vůči změně klimatu skrze zavedení přírodě blízkých adaptačních opatření na lokální úrovni. Tento cíl realizujeme s využitím inovativní participativní metodiky, která pomáhá zvyšovat zapojení místních aktérů a veřejnosti a jejich schopnost prosazovat účinná opatření pro zadržování vody v půdě a krajině.