Voda se vrací do beskydských lesů. Čím to je? Zajeli jsme se podívat

Do Veřovických vrchů s námi na exkurzi dorazili starostky, starostové, úřednictvo a lesní správci z obcí, se kterými spolupracujeme v projektu LIFE WILL – Voda v krajině a půdě. Jsou to vesměs lidé, kterým záleží na zdraví české krajiny a mají vůli pro ni pracovat.

Program zahájil odborník na zadržování vody v lesích Štefan Vaľo. Na velkoformátových obrázcích nám ukázal, jak tzv. přibližovací linky (cesty pro stahování vytěženého dříví) přispívají k odvodňování lesních pozemků, zejména ve svazích.

Zdravá půda je schopna zasáknout až 450 litrů vody. Ale když je utužená, její nasákavost klesne až k 20 %. Zbytek stéká po svazích dolů a může ohrožovat obce. A takových ploch je v Beskydech hodně – na kalamitních holinách po kůrovci jich může být až 40 %. 

Pak už jsme se vydali to terénu – s odborníkem na slovo vzatým. Miroslav Kubín rozumí obnovování přirozených funkcí vodních toků a poříčních ekosystémů a jeho specializací je řešení problémů v oblasti vod. Provedl nás po lokalitě, kde pod jeho odborným vedením na pozemcích státního podniku Lesy ČR vznikla řada vsakovacích jam proložených stabilizačními prvky, které dnes místním lesům zabraňují ve vysychání.  

Jak takové infiltrační opatření funguje?

Beskydské lesy – stejně jako obrovské množství dalších českých, moravských a slezských lesů – trpí vysycháním a nálety kůrovce. Velké množství dešťové vody se do lesní půdy nezasakuje a po lesních cestách a přibližovacích linkách stéká do údolí. Tato voda pak nezřídka přispívá vzniku záplav a povodní.

Inovativní metoda „jáma – hráz – jáma“, jejímž autorem je Štefan Vaľo, byla po domluvě s Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2020 poprvé vyzkoušena právě v Beskydech. Koordinátorem a spoluautorem opatření byl Miroslav Kubín, který na realizaci spolupracoval s odborníkem na lesní ekosystémy a zadržování vody v krajině Václavem Langerem a lesním dělníkem Ondřejem Brožem. 

Na lesních cestách a přibližovacích linkách bagr vyhloubil do zhutněné půdy jednu vsakovací jámu za druhou. Vykopanou hlínu navršil na původní trasu cesty, která dnes tvoří stabilizační prvky. Díky tomuto opatření se dešťová voda může vsakovat do půdy a nestéká po svahu dolů.

Toto opatření lesy brání nejen před vysycháním (miliony litrů dešťových srážek už neodtečou pryč), ale i před přehříváním a erozí. Navíc jsou díky němu sídla v údolí před velkou vodou více v bezpečí. V neposlední řadě více vody znamená vznik nových biotopů a s nimi více druhové rozmanitosti. Dnes tu tak opět může přežít i řada vzácných rostlinných a živočišných druhů. 

Fandíme bagru!

„Bylo fajn pro jednou vidět, že destrukce může být i k užitku – velký bagr během pár minut zrušil lesní cestu a obnovil její schopnost zasáknout srážky,“ říká s úsměvem manažer projektu LIFE WILL Petr Nohava.

Exkurze dojem udělala i na přítomné zástupkyně a zástupce obcí - někteří mají zájem o podobná opatření i ve svých katastrech. Nejdále je v tom Slavkov pod Hostýnem, kde se už pustili do plánování. Držíme palce!

Projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě se zabývá problematikou sucha a dopady změny klimatu na krajinu. Je spolufinancován programem LIFE – finančním nástrojem Evropské unie podporující projekty které zvyšují biologickou pestrost krajiny nebo její odolnost vůči změně klimatu a Ministerstvem životního prostředí ČR. Jeho cílem je zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny vůči změně klimatu skrze zavedení přírodě blízkých adaptačních opatření na lokální úrovni. Tento cíl realizujeme s využitím inovativní participativní metodiky, která pomáhá zvyšovat zapojení místních aktérů a veřejnosti a jejich schopnost prosazovat účinná opatření pro zadržování vody v půdě a krajině.