KLIMATICKÁ ZMĚNA

KLIMA V ČESKU

Nemocné lesy, neplodná pole, vysychající krajina, mizení živočišných druhů. Dopady změny klimatu a nešetrné využívání přírodních zdrojů naši zemi trvale proměňují. Vhodným hospodařením, přehodnocením životního stylu i včasným zavedením funkčních adaptačních i mitigačních opatření se můžeme odklonit od neudržitelných řešení a zlepšit kvalitu života, která jde ruku v ruce se zdravou přírodou.

PROMĚNĚNÁ KRAJINA

01

V Česku jako ve Středomoří

Česko se ohřívá. Oteplování je u nás nejvíce viditelné během zimních a letních měsíců. Mrzne nebo sněží stále méně často. Naopak v létě přibývá tropických dnů a zároveň i intenzivních srážek nebo delších období sucha. Naše klima se bude více a více podobat tomu středomořskému.

V Česku se podle organizace Berkley Earth od roku 1850 doposud oteplilo přibližně o 2,4 °C. Do roku 2050 se podle propočtů oteplí o dalších 1,4–1,9°C. Další oteplování závisí na tom, kolik skleníkových plynů ještě vypustíme do ovzduší a kolik lesů zmizí z naší krajiny. Pokud budeme pokračovat v současném trendu, můžeme očekávat oteplení v Česku až o 4°C do konce století oproti rokům 1981–2010. Takové oteplení by mělo nedozírné následky.

Více o scénářích oteplování
Zdroj: https://berkeleyearth.org/policy-insights/
dekoracia
mapa

Mizející lesy

Obec Smrčná nedaleko Větrného Jeníkova bývala vždy obklopena lesy, na které byli místní právem hrdí. Ať se paní Zuzana se svou šestiletou dcerou Magdalenou vydala na procházku jakýmkoli směrem, došly za chvíli do hustého, převážně jehličnatého porostu. V něm si Magda hrála, učila se poznávat různé druhy brouků a rostlin, sbírala houby, poslouchala ptáky, s ostatními dětmi budovala na potůčcích malé přehrady.

To bylo v roce 2003. Magda mezitím vyrostla, odešla pracovat do Velké Británie, kde si našla manžela a založila rodinu. Letos přijela po dlouhé době za rodiči do Smrčné, ukázat svému manželovi a tříletému synovi místa, kde trávila dětství. Místo krásného lesa ale našla spíše jeho trosky: holina, ze které tu a tam ční uschlý strom, pařez, náletové dřeviny, keř. Mnohá místa nemohla ani poznat; o tom, že by zde syna učila poznávat rostliny, houby či zvířata nemůže být skoro řeč.

Sucha, která v důsledku změny klimatu trápí (nejen) střední Evropu v posledních letech čím dál častěji, oslabila totiž lesní porosty, nejvíce staré a nemocné stromy. Suchem oslabené, nahusto nasázené monokultury jehličnanů se pak staly vcelku snadnou kořistí pro lýkožrouta smrkového - kůrovce. Kůrovci se zde dobře dařilo, přemnožil se a s ještě větší silou a početní převahou útočil na další a další stromy, teď už třeba i zdravé a mladé. Během několika let napáchal obrovské škody. Nejen, že se místa, kde byl les, změnila k nepoznání, ale zmizela z něj i mnohá zvířata, ptáci, hmyz, rostliny. Poničený porost zadrží daleko méně vody. Bez lesa také nic nestojí v cestě větru, který způsobuje větrnou erozi především na velkých lánech zemědělské půdy. Mění se tak nejen samotný les, ale celá okolní krajina a je ohrožena její biodiverzita.

Magdin syn si tak jen stěží kdy představí, jak vypadala Smrčná v době před pouhými dvaceti lety, kdy v ní vyrůstala jeho maminka.

CO NÁS ČEKÁ?

02

Nedostatek vody

S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Nejhorší sucho způsobené nedostatkem srážek v kombinaci s nejteplejšími roky za dobu měření zatím Česko zažilo v období 2015-2020.

Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Sucho

Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu. Další oteplování proto v budoucnu povede k takovému suchu, se kterým bude mít naše krajina problém se vyrovnat.

Nízká kvalita vody

Vyšší teploty vedou k vyšší aktivitě mikroorganismů ve vodě a vyšší míře hnilobných procesů, nižší schopnosti vody rozpouštět kyslík a množení toxických sinic v důsledku vyšší koncentrace živin. To společně se znečištěním způsobeným lidskou aktivitou výrazně zhorší kvalitu povrchových i podpovrchových vod.

Málo sněhu

Sníh rychleji roztává nebo místo sněžení čím dál častěji pozorujeme pouze déšť. To je problém nejen pro lyžaře a provozovatele lyžařských areálů, ale hlavně pro samotnou krajinu. Postupně odtávající sníh totiž dosycuje půdu v delším období až do jara, kdy už rostliny začínají žít a čerpají ji z půdy. To dešťové srážky nedokáží nahradit a spíše rychleji odtečou do řek.

Sněhová pokrývka nad 3 cm

Počet
zasněžených dní

0 - 10
11 - 20
21 - 30
31 - 40
41 - 50
51 - 60
61 - 70
71 - 100
101 - 130
> 131
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
dekoracia
mapa

Vysychající země

Rok 2018 byl jedním z řady extrémně horkých a suchých let. Průměrná roční teplota vzduchu na území ČR (9,6 °C) byla o 1,7 °C vyšší než normál let 1981–2010. Roční srážkový úhrn na území ČR za rok 2018 (522 mm) činil pouhých 76 % normálu let 1981–2010. Tím, že to byl již několikátý suchý rok za sebou, a tedy se v zimě ani na jaře nedoplnily již tak nedostatečné zásoby vody v krajině, tocích ani podzemních vodách, byly projevy sucha o to markantnější.

I ve Zruči nad Sázavou zažili v roce 2018 extrémní sucho, které se nejvýrazněji projevilo na řece Sázavě. Denní průtoky Sázavy klesly v srpnu 2018 hluboko pod průměr, na mnoha místech bylo při prakticky čtvrtinovém průtoku vidět dno řeky. Důsledkem samozřejmě nebylo jen to, že vodáci neměli dost vody pro své kratochvíle. Sníží-li se takto dramaticky průtok jakékoli řeky, dojde k několika paralelním procesům: mělká a pomalu plynoucí/stojatá voda je teplotně nestabilní, snáze se zahřeje (takže Sázava měla v letních měsících běžně více než 20 stupňů Celsia), ale v noci stejně tak rychleji vychladne; podobně nestabilní je obsah kyslíku. Teplá a mělká voda se v horku též rychleji vypařuje; současně se v toku s malým průtokem změní poměr říční vody a vody, která do něj přitéká z čističek odpadních vod (v ČR bylo v roce nejméně 60 čističek odpadní vody, které vypouštěly do toku více než 50 % vody, která v něm byla, některé dokonce i více než 80 %!). Odpadní vody, byť přečištěné v souladu s legislativou, sice nadlepšují průtok, ovšem při takto vysokém podílu v toku současně vážně snižují jakost vody. Zvýší se koncentrace fosforu a dalších polutantů, což vede k ohromnému nárůstu fytoplanktonu.

Voda v takovém toku ztrácí kvalitu, její obyvatelstvo, rostliny i živočichové, přichází v důsledku souběhu všech těchto procesů o své životní podmínky, o biotopy, o možnost úkrytu před predátory atd. Ohroženy jsou i další, navázané organismy. Celkově tedy vidíme, že (hydrologické) sucho neznamená jen “málo vody”, ale komplexní ohrožení životaschopnosti celého říčního ekosystému, který je již tak suchem poškozován. Ve Zruči nad Sázavou, kterou jsme zmínili na počátku, tak byla v srpnu roku 2018 úplně zelená voda, plná sinic, zelených řas či rozsivek. Voda nebyla vhodná pro žádný typ rekreace, život v ní a kolem ní umíral. A není velkou úlevou, že na Sázavě není vybudována žádná nádrž pro odběr pitné vody - vždyť zcela stejné mechanismy působí i na těch tocích, které zásobují velké české vodárenské nádrže.

Zdroj: vodnihospodarstvi.cz Zdroj: www.chmi.cz

Extrémní projevy počasí

Stále častěji se budeme setkávat s extrémními projevy počasí, jako je sucho, povodně, vlny veder, lesní požáry a například i pozdní jarní mrazy. Naopak méně časté by měly být studené vlny s velmi nízkými teplotami.

Vlny veder

Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden. Vysoké teploty představují zdravotní riziko zejména pro seniory, nemocné lidi a děti.

Tropické dny

Počet dní

0 - 5
6 - 10
11 - 15
16 - 20
21 - 25
26 - 30
31 - 40
41 - 50
51 - 60
61 - 100
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR

Přívalové povodně

Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter – teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc). Voda se vylévá z koryt a způsobuje škody. Ve městech a obcích, kde je množství zpevněných ploch, voda rychle odtéká do kanalizace. Většina kanalizací v ČR odvádí splaškovou i srážkovou vodu společně. Pokud dojde k přetížení kanalizace a odtoku takové vody na povrch, hrozí např. kontaminace studní, která ohrožuje zdraví obyvatel.

Průměrný úhrn srážek v létě

mm

125 - 200
201 - 250
251 - 300
301 - 350
351 - 400
401 - 500
501 - 655
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR

Častější požáry

Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Pokud se jich objeví v jeden čas více na jednom místě, hasiči nemusejí stíhat a může nastat problém. Riziko přírodních požárů je nutné neustále monitorovat a předpovídat, proto vznikl webový portál www.firerisk.cz, který plní funkci výstražného systému.

Střední riziko výskytu lesních požárů

Počet dní

0 - 25
25 - 50
50 - 75
75 - 100
100 - 125
125 - 150
150 - 200
200 - 250
> 250
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR

OHROŽENÉ SEKTORY

03

Lesnictví

Vyšší teploty, jimi způsobená zvýšená evapotranspirace (množství vody, které se vypaří z povrchu rostlin i půdy) a častější a delší období sucha způsobují chřadnutí a rozpad lesních porostů.

Problém monokultur

Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci. Smrkové monokultury navíc neumějí účinně ochránit půdu před erozí.

Nevhodné hospodaření

Problému přispívá i nevhodné hospodaření s lesy, zejména pasečné hospodaření (holoseče). Jedná se o způsob těžby dřeva, při kterém se plošně odstraní porost, čímž dochází k expozici půdy slunci a větru a její degradaci (znehodnocení). V důsledku pasečného hospodaření dochází k poškození lesních ekosystémů, jejich ekologických funkcí a konečně i produkci dřeva a ekonomické hodnoty. Výhodou pasečného hospodaření je snadné využití těžkých strojů, které ovšem dále devastují lesní půdu. Alternativou pasečného hospodaření je těžba tzv. probírkou, kdy jsou těženy jednotlivé stromy a nedochází k plošnému zničení ekosystému a degradaci půdy. Tento typ hospodaření je hojně využíván např. v Finsku a je prokázané, že vede k vyšší produktivitě dřeva, a je tedy ekonomicky výhodnější.

Eroze půdy

Půdní eroze je ztráta struktury a ekologické funkce půdy v důsledku poklesu organické hmoty a půdní biodiversity a její následný smyv vodou nebo odnášení větrem.

Erozi půdy způsobuje kombinace různých vlivů – od klimatické změny přes intenzivní zemědělství a pěstování nevhodných plodin a monokultur po její vystavení silnému větru a vysoušení (např. odstraněním větrolamů, remízků nebo nechání půdy “odkryté” bez vegetačního krytu déle než dva týdny – zejména v létě).

Zvýšit kvalitu půdy a stabilitu krajiny můžeme různými krajinnými úpravami (např. zasakovacími příkopy, remízky, vodními plochami, mokřady, zatravněnými údolnicemi a polními cestami lemovanými keři a vhodnou zelení), bezorebnými technikami a organickým zemědělstvím, diversifikací plodin a jejich vhodným střídáním, pěstování polykultur, zvýšením obsahu humusu v půdě aplikací organických hnojiv, přímým využitím hodpodářských zvířat (např. k likvidaci plevelů, sklizení zbytků po produkci, rozrušování povrchu půdy a přípravě pro setbu a přímé hnojení výkaly pasoucím se dobytkem = zkráceně integrované zemědělství), agrolesnictvím (kombinací stromů v pásech a zemědělské produkce) a dalšími inovativními technikami jako například agrovoltaika (kombinace fotovoltaiky a zemědělské produkce), která je obzvlášť vhodným řešením pro malofarmáře v suchých oblastech (solární panely snižují odpar a mohou pohánět zavlažovací zařízení pro lepší hospodaření s vodou a předcházení erozi).

Zemědělství

Půda je především dynamický, živý systém. Pracuje v ní obrovské množství mikroorganismů, které jí dodávají úrodnost. V posledních desetiletích ale půda umírá a stává se z ní mrtvý substrát. Používání chemie systematicky likviduje půdní organismy, těžká mechanizace půdu ztužuje a takto udusanou půdou neprojdou kořeny rostlin, kyslík ani voda. Obrovský problém představuje orba, která má na svědomí kromě udusání půdy i vypouštění skleníkových plynů. Udržitelný a bezemisní způsob zemědělské produkce tak představuje organické bezorebné hospodářství.

Orba

Orba sice půdu nakypřuje, ale jen do určité hloubky. Tam, kam pluhy nedosáhnou, se naopak vytváří nepropustná utužená vrstva, které přispívá ke zvýšenému odtoku vody z krajiny a zemědělskému suchu. Orba je rovněž největším zdrojem skleníkových plynů v zemědělství, jelikož prokysličováním ornice dochází k vyšší míře oxidace organických látek a jejich přeměně v oxid uhličitý, který uniká do atmosféry. V důsledku obracení půdy se navíc půdní mikroorganismy dostávají do prostředí, na které nejsou adaptovány, čímž dochází k jejich stresování a intenzivní metabolické respiraci, při které spotřebují značnou část půdní organické hmoty jako zdroj energie. Tím se do atmosféry uvolňují další skleníkové plyny a půda přichází o humus.

Bezorebné hospodářství

Často se hovoří o absenci orby, jako o příkladu nehospodárného nakládání s půdou. Je však třeba rozlišovat dva typy bezorebného hospodařní: konvenční hospodaření s těžkou technikou, pesticidy a hnojivy, kdy absence orby vede k utužování a degradaci půdy a organické, bezorebné techniky bez těžkých strojů a chemie, kdy organickou hmotu necháváme ležet na povrchu (tzv. mulč), a ta je do půdy vpravována živočichy jako jsou dešťovky, které fungují jako “přírodní” oráčové bez negativních dopadů průmyslové orby. Bezorebné organické zemědělství představuje udržitelný a bezemisní (uhlíkově negativní) způsob zemědělské produkce.

Problémy, kterým bude zemědělství čelit

04

Vyšší teploty ničí obilniny

Zemědělci se s důsledky klimatické změny většinou potýkají jako první. V roce 2018 sucho způsobilo 40% snížení výnosů plodin. Do budoucna se může stát, že i tak typickou obilovinu, jako je pšenice, bude kvůli nízkým výnosům nerentabilní pěstovat.

Odhad dopadů sucha na výnosy hlavních plodin v červenci 2018 podle respondentů portálu intersucha.cz >
odhadované dopady sucha

Jarní mrazíky likvidují ovoce

V důsledku vyšších teplot se prodlužuje vegetační sezóna, kdy díky dřívějšímu nástupu jarních teplot vzduchu začínají rostliny dříve rašit. Pravidelné jarní mrazíky ale zůstávají a způsobují vážné škody. Riziko poškození ovocných stromů na jižní Moravě je okolo 25 % (každý čtvrtý rok), ke konci století může nastat až ze 60 % (tedy každý druhý rok). Z těchto důvodů na našem území nebudeme moci pěstovat ani nové plodiny jako citrusy nebo fíky, kterým by se u nás jinak vzhledem k vyšším teplotám dařilo.

Riziko pozdních mrazů

%

0 - 15
15 - 20
50 - 55
25 - 30
30 - 35
35 - 40
40 - 45
55 - 60
> 60
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR

Objevují se škůdci a nemoci

Další problém, kterému budeme v budoucnu nejspíš čelit, je častější výskyt škůdců a různých chorob rostlin. Tak jako škodí kůrovec lesům, nové podmínky mohou prospívat i hmyzu, který napadá polní plodiny. Nadměrné zamokření svědčí různým plísním, sucho naopak rzím a dalším chorobám, které decimují jak polní plodiny, tak např. sady. Světově jsou pak pozorovány i změny ve výskytu onemocnění u dobytka – a to zejména těch, které jsou způsobovány přenašeči z řad hmyzu, ale i např. ptáků. Jelikož se riziko poškození těmito biotickými a abiotickými činiteli zvyšuje, v Česku byl spuštěn systém včasné výstrahy AgroRisk.

Výskyt zavíječe kukuřičného

%

nevhodné
méně vhodné klimatické podmínky
částeční 1. generace
kompletní 1. generace
částečná 2. generace
kompletní 2. generace
3. generace
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
graf mapa ČR
dekoracia
mapa

Mizerná úroda

Pan Matoušek je vinař z malé jihomoravské obce. Pěstování vína se věnuje přes třicet let, založil si malou firmu a jeho snem vždycky bylo předat ji své dceři, která dokonce vystudovala valtickou vinařskou školu. V posledních pěti letech ale svůj sen pomalu opouští. Proč?

Vinná réva je nesmírně odolná rostlina, které se daří i při relativně velkém suchu a vysoké teplotě. Vinaři říkají, že si umí díky svým dlouhým kořenům “pro vodu sáhnout” i několik metrů hluboko. To ale platí pro starší rostliny - nová sadba je na sucho citlivá. Když tedy pan Matoušek vysazoval révu v posledních pěti letech, vyžadovaly sazenice několik let zálivku, bez které by horká a suchá léta buď vůbec nepřežily, nebo by se výrazně zpomalil jejich růst a hlavně by neplodily nebo plodily málo. Na co by ale byla vinaři réva, která nemá dostatek hroznů? A tak pan Matoušek jezdí do vinice s vodou (na zavedení závlah nemá finance) a snaží se nejrůznějšími způsoby zabránit půdní erozi.

I na dobře zakořeněnou vinnou révu sucha dopadají. Rostlina většinou neuschne, ale je ve stresu a tak je úroda v suchých letech bez zálivky menší. Horké a slunečné počasí také ovlivňuje kvalitu hroznů - pan Matoušek říká, že je slunce “upeče” a z “upečených” hroznů se (až na některé zvláštní odrůdy) dobré víno vykouzlit nedá. Především bílá vína se s rostoucí teplotou a dalšími klimatickými extrémy, které ovlivňují vývoj cukrů, kyselin i aromatických látek, dělají na jižní Moravě stále obtížněji. A nejen kvůli pěstování samotné révy, ale i kvůli sklizni, která obvykle začíná o mnoho dní i týdnů dříve, než tomu bývalo, a tedy probíhá často při vyšších teplotách. Sluncem zahřáté hrozny ale není možné rovnou zpracovávat, ovlivnilo by to negativně výslednou chuť vína, proto se hrozny už teď často ve sklepech uměle chladí, nebo se musí stihnou sebrat v noci nebo brzy nad ránem. A aby toho nebylo dost, se změnou klimatu přicházejí i nové choroby a škůdci, třeba na našem území nové neléčitelné houbové onemocnění ESCA, které se šíří v důsledku střídání extrémně dlouhých period sucha a horka s dlouhými obdobími deště.

I když se ale panu Matouškovi podaří díky zálivce a péči o půdu ve vinohradu udržet při životě sazenice, uchránit révu před nemocemi a škůdci a pořídit si chladící zařízení nebo suchý led kvůli ochazení hroznů, snadno se mu může stát, že stejně o velkou část úrody přijde - v důsledku jarních mrazíků. Ty samozřejmě trápily vinaře (a sadaře) vždy, ale v současnosti přinášejí větší škody: réva se díky průměrně vyšším teplotám po zimě dříve probouzí k životu a jarní mrazíky, kvůli klimatickým změnám častější, ji postihují v pokročilejší fázi vegetačního období. Řečeno jednoduše, réva vyraší dřív, a o to více pak při mrazu přemrzne.

Zdálo by se, že řešením by bylo přejít na odrůdy, které jsou odolnější, jak vůči teplu a suchu, tak vůči chorobám a škůdcům: ale jak se má pan Matoušek rozhodnout, jaké odrůdy teď vysadit, když nejvíce rodit budou za patnáct, dvacet let, a nikdo neví, jaké klima v té době na jižní Moravě vlastně bude? A jak postupovat? Vyklučit zatím úrodné vinohrady a nahradit je jinými odrůdami? Nebo počkat u deset let starých vinohradů ještě dalších deset, patnáct let, a pak zkoušet odhadnout, jaké révě se bude dařit za dalších dvacet pět let? A jak se bránit jarním mrazíkům, které podle klimatických modelů budou tuto krajinu postihovat stále a budou tedy pravidelně ohrožovat jeho vinohrad?

Pan Matoušek by měl jako správný hospodář a zemědělec plánovat. Navíc dlouhodobě plánovat. Ocitl se ale v situaci, kdy mu chybí znalosti základních proměnných, které by mu plánování umožnily. A proto opouští svůj sen o předání rodinné firmy dceři. Předpokládá, že za třicet let už bude pěstování vinné révy v jeho rodné vesnici tak složitou a nákladnou podnikatelskou činností, že se jí jeho dcera nebude ani chtít věnovat. Naštěstí ho ale neopouští humor: “koupím pozemek u Trutnova” říká, “a tam to rozjedeme”!

Vodní hospodářství, energetika a průmysl

Vlivem změn klimatu a rozložení srážek, specifickými vodohospodářskými úpravami a hospodařením bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Voda tak do toků nebude přitékat v časech, kdy neprší, a jejich hladina se bude snižovat. Malé průtoky, snížení rychlosti proudění vody a její zvýšená teplota způsobí, že se voda v řekách a vodních nádržích začne prohřívat a sníží se její kvalita.

Výroba energie

Zároveň bude klesat i množství vody, což je přímá hrozba pro výrobu energie v ČR, která se bez vody neobejde – palivo je spalováno v reaktorech, ohřívá se voda a pára roztáčí turbíny, které generují elektřinu. Týká se to zejména uhelných, plynových, biomasových a jaderných elektráren v podstatě veškerá výroba elektřiny v ČR. Bez vody nebo při její nevhodnosti nevyrobíme elektřinu, hrozí blackouty a sociální nepokoje.

Obnovitelné zdroje

Takové riziko nehrozí u obnovitelných zdrojů, které nejsou závislé na u solárních a větrných elektráren. Ty mají v ČR velký potenciál a vzhledem k riziku sucha v důsledku změny klimatu a špatnému hospodaření představují jistou cestu. I obnovitelné zdroje však mají své slabiny související s nepředvídatelností dostupnosti slunečního svitu a větru, a tím pádem i stabilitou dodávky energie.

Problém i řešení: Biodiverzita

Odlesňování, intenzivní zemědělství, postupné prosazování několika málo nepůvodních typů plodin (smrk, kukuřice) a překotná nepromyšlená urbanizace narušila rovnováhu přírody a společně s dopady změny klimatu vedla ke ztrátě druhové rozmanitosti (biodiverzity).

Snižování biodiverzity

Snižování biodiverzity má na lidstvo zásadní negativní vliv, kterému ještě zcela nerozumíme. Vede například k poklesu přirozených predátorů, množení škůdců, vyšší nutnosti aplikace pesticidů, a v důsledku toho k dalšímu poklesu biodiverzity směřujícímu k postupnému prohlubování závislosti na pesticidech a geneticky upravených plodinách, což dále snižuje odolnost plodin a kontaminuje nejen krajinu, ale i lidský organismus.

Obnova biodiverzity

Problémy, které způsobuje ztráta biodiverzity, může vyřešit její obnova. Výhodou diverzifikace plodin je, že pokud se v dusledku proměnlivého klimatu nebude dařit jednomu druhu, stále můžeme počítat s jinými, které mají odlišné ekologické nároky.

Víte, že

Hladomor v Irsku

Spoléhání na jednu plodinu se vymstilo farmářům v Irsku v roce 1845–1852. Konkrétně se jednalo o brambory, které v dané době plošně napadala bramborová sněť (phytophora infestans). V důsledku hladomoru způsobeném neúrodou brambor zemřelo v Irsku více než milion lidí a další miliony emigrovaly (např. do USA). Irové udělali chybu v tom, že se orientovali výhradně na brambory. Kdyby diversifikovali svou produkci, nikdy by k hladomoru nedošlo a dost možná by se bramborová sněť ani nerozšířila.

dekoracia
mapa

Vymírající druhy

Když budete mít štěstí, najdete v českých řekách živočicha, který zažil ještě království. A také jednoho z posledních jedinců svého druhu, který v českých vodách ještě přežívá. Řeč je o perlorodce říční – jednom z nejdéle žijících tvorů u nás. Hrozí mu (stejně jako asi třetine rostlin a zvířat žijících na území ČR) úplné vyhubení.

Perlorodka se může dožít i 150 let. Je ale nesmírně citlivá na kvalitu životního prostředí. Zatímco ještě před 150 lety jich v českých vodách (hlavně ve středních tocích Vltavy, Otavy, v povodí Labe, Odry a Blanice) žily stovky tisíc, dnes jich u nás moc nenajdeme. Urbanizace, doprava, zemědělství a technické zásahy do krajiny způsobily, že u nás perlorodky nenacházejí optimální podmínky pro rozmnožování a pro přežití.

Pro rozmnožování potřebují perlorodky hostitele. Samice na konci léta vyvrhují do vody larvy – glochidie. Ty se nechávají volně unášet vodou a hledají rybu v jejíž žábrách se do příštího jara usadí, nejčastěji lososa. Lososi každým rokem plavali stovky kilometrů z moře do českých řek. Cestu jim ale časem přehradily jezy a zdymadla. Larvy si tak za posledních sto let našly nového hostitele – pstruha obecného. Ani ten se ale bez rybích přechodů, které mu pomohou překonávat jezy, přehrady či vodní elektrárny, daleko nedostane.

Pro život navíc potřebují mladé perlorodky spleť říček a potůčku, kde v letních měsících voda neklesá pod 15 stupňů. Voda musí být zároveň co nejčistší a její kvalita by měla dosahovat parametrů pitné vody pro člověka. Perlorodkám vadí anorganický vápník. Dostává se do vody například z betonových skruží, znečištění z intenzivního hospodaření, chemické odpadní látky nebo zastínění toků stromy a keři, které by vodu ochladilo. Přírodovědci o perlorodkách hovoří jako o deštníkovém druhu – když se daří jim, daří se i zvířatům a rostlinám v jejich blízkosti. Jenže voda vyhovující mladým perlorodkám se u nás už prakticky nevyskytuje a přežívají jen starší jedinci.

Záchrana perlorodek proto není jednoduchá. Ochránci přírody přesazují malé larvičky rovnou do pstružích žaber, pomáhají pstruhům přežívat v kádích a náhonech, krmí malé perlorodky a vsazují je na vodní dno. To, zda další generace těchto larviček zvládne dospět, záleží na lidech a na tom, jak šetrně přistupují k životnímu prostředí.

Sociální nerovnost

Nedostatek vody povede také ke zvětšování sociálních rozdílů. Vodu v dostatečném množství a kvalitě si budou moci zajistit jen bohatí a dopady změny klimatu tak zasáhnou v daleko větší míře chudší část obyvatel. Už dnes je do některých sídel v České republice třeba vodu dovážet, například v okolí obce Louny. Není sice pravděpodobné, že by se v dohledné době pitná voda nedostávala potřebným konkrétně v České republice, dopady v klimatické změny ale musíme vnímat globálně. Lidé ze států, které nemají prostředky se adaptovat ani zajistit si základní obživu, nebudou mít jinou možnost, než před suchem a vedry uprchnout do větších měst a rozvinutých zemí.

Více o klimatické migraci

Víte, že

Klimatická tíseň

S dopady klimatické změny se budou muset potýkat mladí lidé a právě ti se budoucnosti a klimatických změn obávají nejvíce. Podle výzkumu Masarykovy univerzity zažívá více než 70 % Čechů ve věku 15-20 let klimatickou tíseň, pociťují bezmoc, smutek i deprese.

O výzkumu

Jak si stojí česko

05

Na chvostu Evropy

Mezi lety 1990–2014 Česko vyřadilo z provozu některé zastaralé uhelné elektrárny a snížilo emise o takřka 40 %. Od roku 2014 se ale emise nedaří snižovat: vlády nepokračovaly v zavírání znečišťujících podniků v potřebném tempu a neinvestovaly do ekologických opatření. V období před pandemií vypustilo Česko do vzduchu v přepočtu na obyvatele třetí nejvyšší objem skleníkových plynů ze zemí Evropy. Hůře dopadlo už jen Lucembursko a Irsko. EU má za cíl snížit emise o 55 % do roku 2030, Česko si zatím žádné cíle nestanovilo a ke snahám EU o snižování emisí se staví spíše negativně. V roce 2021 senát ČR udělil žlutou kartu balíčku EU “Fit for 55,” který představuje sadu opatření pro snižování emisí jmenovaných 55 %.

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Kdo nejvíc znečišťuje?

Adaptace na změnu klimatu v Česku Zdroj: Fakta o klimatu

Adaptace na změnu klimatu v Česku

Dopady na LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Vysychání, vyšší riziko postižení škůdci (např. kůrovec) a dalšími kalamitami (např. lesní požáry, vichřice), místo zachycení uhlíku stromy uhlík uvolňují.

Opatření

Zajištění druhově, věkově a prostorově rozmanité skladby lesů, výsadba dřevin vhodných pro dané podmínky, šetrné přírodě blízké formy hospodaření, stabilizace množství uhlíku v lesních půdách.

Dopady na ZEMĚDĚLSTVÍ

Nejistota a změna rozložení produkce, půdní eroze, prodloužení vegetačního období, rozšíření chorob a škůdců.

Opatření

Ochrana proti erozi půdy a suchu, podpora ekologického zemědělství, diverzifikace zemědělských postupů, pěstování odolných plodin, ochrana biodiverzity, dodávání organické hmoty, analýza rizik, šlechtění odolnějších odrůd a plemen.

Dopady na VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Menší zásoby vody ze sněhu, pokles zásob podzemní vody, vyšší koncentrace znečištění vodních toků a ploch, riziko povodní, střet zájmů mezi ochranou vodních ekosystémů a odběrateli vody.

Opatření

Vsakování srážkové vody a její oddělení od kanalizace, revitalizace vodních toků, zvýšení retence vody v krajině, obnova slepých ramen potoků a řek a dalších vodních biotopů, snižování spotřeby pitné vody, plánování s ohledem na rizika.

Dopady na BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY

Vymírání druhů a populací, šířící se invazivní druhy, degradace ekosystémů a jejich služeb (např. opylování).

Opatření

Zlepšení přirozené rezistence a rezilience krajiny, uchování a zlepšování stavu biologické rozmanitosti, ekosystémů a ekosystémových služeb, propojování jednotlivých biotopů, omezení činnosti zvýhodňující invazní druhy.

Dopady na ZEMĚDĚLSTVÍ

Nejistota a změna rozložení produkce, půdní eroze, prodloužení vegetačního období, rozšíření chorob a škůdců.

Opatření

Ochrana proti erozi půdy a suchu, podpora ekologického zemědělství, diverzifikace zemědělských postupů, pěstování odolných plodin, ochrana biodiverzity, dodávání organické hmoty, analýza rizik, šlechtění odolnějších odrůd a plemen.

Dopady na BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY

Vymírání druhů a populací, šířící se invazivní druhy, degradace ekosystémů a jejich služeb (např. opylování).

Opatření

Zlepšení přirozené rezistence a rezilience krajiny, uchování a zlepšování stavu biologické rozmanitosti, ekosystémů a ekosystémových služeb, propojování jednotlivých biotopů, omezení činnosti zvýhodňující invazní druhy.

Dopady na LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Vysychání, vyšší riziko postižení škůdci (např. kůrovec) a dalšími kalamitami (např. lesní požáry, vichřice), místo zachycení uhlíku stromy uhlík uvolňují.

Opatření

Zajištění druhově, věkově a prostorově rozmanité skladby lesů, výsadba dřevin vhodných pro dané podmínky, šetrné přírodě blízké formy hospodaření, stabilizace množství uhlíku v lesních půdách.

Dopady na ZEMĚDĚLSTVÍ

Nejistota a změna rozložení produkce, půdní eroze, prodloužení vegetačního období, rozšíření chorob a škůdců.

Opatření

Ochrana proti erozi půdy a suchu, podpora ekologického zemědělství, diverzifikace zemědělských postupů, pěstování odolných plodin, ochrana biodiverzity, dodávání organické hmoty, analýza rizik, šlechtění odolnějších odrůd a plemen.

Dopady na VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Menší zásoby vody ze sněhu, pokles zásob podzemní vody, vyšší koncentrace znečištění vodních toků a ploch, riziko povodní, střet zájmů mezi ochranou vodních ekosystémů a odběrateli vody.

Opatření

Vsakování srážkové vody a její oddělení od kanalizace, revitalizace vodních toků, zvýšení retence vody v krajině, obnova slepých ramen potoků a řek a dalších vodních biotopů, snižování spotřeby pitné vody, plánování s ohledem na rizika.

Dopady na BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY

Vymírání druhů a populací, šířící se invazivní druhy, degradace ekosystémů a jejich služeb (např. opylování).

Opatření

Zlepšení přirozené rezistence a rezilience krajiny, uchování a zlepšování stavu biologické rozmanitosti, ekosystémů a ekosystémových služeb, propojování jednotlivých biotopů, omezení činnosti zvýhodňující invazní druhy.

Dopady na MĚSTA A VESNICE

Vyšší teplota sídel, zvýšená poptávka po chlazení prostor, vyšší biologická zátěž, snížení dostupnosti a kvality vody, zvýšený výskyt plísní a roztočů.

Opatření

Vytváření zelených ploch a ploch pro vsakování dešťové vody, zpomalení povrchového odtoku, zakládání sídelní zeleně, využívání srážkových vod, zateplení budov, energeticky šetrnější vytápění, příprava a implementace adaptačních strategií.

Dopady na MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A OCHRANA OBYVATELSTVA

Nárůst intenzity i četnosti extrémních jevů počasí (např. povodně, dlouhodobé sucho, lesní požáry), ohrožení energetické soustavy, ohrožení kritické infrastruktury, migrace obyvatel.

Opatření

Podpora systému predikce a varování před mimořádnými událostmi, podpora záchranného systému, údržba kritické infrastruktury, propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy.

Dopady na MĚSTA A VESNICE

Vyšší teplota sídel, zvýšená poptávka po chlazení prostor, vyšší biologická zátěž, snížení dostupnosti a kvality vody, zvýšený výskyt plísní a roztočů.

Opatření

Vytváření zelených ploch a ploch pro vsakování dešťové vody, zpomalení povrchového odtoku, zakládání sídelní zeleně, využívání srážkových vod, zateplení budov, energeticky šetrnější vytápění, příprava a implementace adaptačních strategií.

Dopady na ZDRAVÍ A HYGIENA

Zdravotní rizika související s extrémními teplotami, zvýšeným výskytem hmyzu a roztočů, infekční nemoci, migrace obyvatelstva.

Opatření

Prevence výskytu infekčních a neinfekčních chorob, zajištění dostatečné zdravotnické infrastruktury, informování obyvatel o rizicích a prevenci.

Dopady na PRŮMYSL A ENERGETIKA

Výkyvy v produkci energie, narušení přenosových sítí, zvýšená poptávka po chlazení, ztížená výroba elektřiny z vodních zdrojů.

Opatření

Zajištění bezpečnosti průmyslových zařízení, zajištění fungování kritické infrastruktury, zvýšení efektivity využívání vodních zdrojů ve výrobě, podpora implementace a výzkumu ekologicky šetrných a ekonomicky výhodných energetických zdrojů.

Dopady na MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A OCHRANA OBYVATELSTVA

Nárůst intenzity i četnosti extrémních jevů počasí (např. povodně, dlouhodobé sucho, lesní požáry), ohrožení energetické soustavy, ohrožení kritické infrastruktury, migrace obyvatel.

Opatření

Podpora systému predikce a varování před mimořádnými událostmi, podpora záchranného systému, údržba kritické infrastruktury, propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy.

Dopady na CESTOVNÍ RUCH

Bezpečnostní rizika (např. šíření infekcí a extrémní jevy počasí), oslabení místní ekonomiky.

Opatření

Osvěta aktérů cestovního ruchu, dlouhodobě udržitelného využívání zdrojů cestovního ruchu, propagace odpovědného cestovního ruchu.

Dopady na dopravu

Zvýšená spotřeba energií při provozu dopravních prostředků, škody na infrastruktuře, zvýšená nehodovost.

Opatření

Optimalizace teplot v dopravních prostředcích, zajištění provozu po extrémních projevech počasí, projektování staveb a konstrukcí přizpůsobit důsledkům změny klimatu, podpořit výzkum nových technologií a materiálů.

Dopady na VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Menší zásoby vody ze sněhu, pokles zásob podzemní vody, vyšší koncentrace znečištění vodních toků a ploch, riziko povodní, střet zájmů mezi ochranou vodních ekosystémů a odběrateli vody.

Opatření

Vsakování srážkové vody a její oddělení od kanalizace, revitalizace vodních toků, zvýšení retence vody v krajině, obnova slepých ramen potoků a řek a dalších vodních biotopů, snižování spotřeby pitné vody, plánování s ohledem na rizika.

Dopady na MĚSTA A VESNICE

Vyšší teplota sídel, zvýšená poptávka po chlazení prostor, vyšší biologická zátěž, snížení dostupnosti a kvality vody, zvýšený výskyt plísní a roztočů.

Opatření

Vytváření zelených ploch a ploch pro vsakování dešťové vody, zpomalení povrchového odtoku, zakládání sídelní zeleně, využívání srážkových vod, zateplení budov, energeticky šetrnější vytápění, příprava a implementace adaptačních strategií.

Dopady na MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A OCHRANA OBYVATELSTVA

Nárůst intenzity i četnosti extrémních jevů počasí (např. povodně, dlouhodobé sucho, lesní požáry), ohrožení energetické soustavy, ohrožení kritické infrastruktury, migrace obyvatel.

Opatření

Podpora systému predikce a varování před mimořádnými událostmi, podpora záchranného systému, údržba kritické infrastruktury, propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy.

Dopady na dopravu

Zvýšená spotřeba energií při provozu dopravních prostředků, škody na infrastruktuře, zvýšená nehodovost.

Opatření

Optimalizace teplot v dopravních prostředcích, zajištění provozu po extrémních projevech počasí, projektování staveb a konstrukcí přizpůsobit důsledkům změny klimatu, podpořit výzkum nových technologií a materiálů.

Teplé zimy

Eroze půdy

Sucho

Extrémní teploty

Extrémní srážky a povodně

Co může udělat každý z nás?

Na měnící se svět musí reagovat každý: firma, domácnost i jednotlivec. Bez ohledu na globální dopad individuálního chování naše rozhodnutí mají význam: od občanské aktivity, tlaku na politiky či změnu politických preferencí přes dobrovolnictví po změnu spotřebitelského chování.

Jak pomůžu zachránit planetu?
Celý text Méně textu