Klimatická změna

KLIMA & VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělaná společnost je hybnou silou změn. Nastal čas pro aktivní péči o naši planetu. K tomu je třeba začít vést dialog o životních otázkách na všech úrovních a nabyté poznatky předávat dalším generacím. To je možné jedině na základě kvalitních a snadno dostupných informací.

Jak porozumět změně klimatu

01

K porozumění tak komplexního jevu, jako je klimatická změna, je orientace v základních faktech stěžejní. Bohužel společností koluje množství mýtů, polopravd i lží.

Při vyhledávání informací o změně klimatu je nutné sledovat, z jakých institucí vycházejí, jakou metodikou jsou měřeny, zda se jedná o data nebo o interpretaci dat a zda jsou informace ve článcích ověřeny u odborníků.

Naše další weby o klimatu


Vzdělávání
& osvěta

02

S naléhavostí dopadů změny klimatu bude také sílit tlak na školy, aby se tomuto tématu věnovaly při výuce. Ve vzdělávání v této problematice dnes panuje nedostatek dostupných materiálů, které by téma klimatické změny pomáhaly učitelům vnášet do výuky jednotlivých předmětů. Člověk v tísni se dlouhodobě aktivně věnuje přípravě a poskytování takových materiálů.

VZDĚLÁVÁNÍ A PODPORA UČITELŮ, KURZY

Klima se mění – a co my?

Vědeckými výzkumy podložená doporučení pro rozvoj klimatického vzdělávání především ve školách v České republice.

Klima se mění – a co my?
ThuleTuvalu

Kurz pro učitele všech předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ a další zájemce, kteří chtějí učit o změně klimatu a hledají informační i metodickou podporu.

Rozhovory s odborníky, interaktivity a další tipy můžete rovnou využít ve výuce.

Kurz pro učitele všech předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ a další zájemce, kteří chtějí učit o změně klimatu a hledají informační i metodickou podporu.

Anketa mezi učiteli (Jak se u nás učí o změně klimatu?) :

Anketa mezi učiteli (Jak se u nás učí o změně klimatu?)

MATERIÁLY DO VÝUKY

Audiovizuální lekce JSNS ke změně klimatu

Děkujeme za déšť
Děti z mizejícího ostrova

Kampaň JSNS Umění odpadu (2020)

Kampaň JSNS Umění odpadu (2020)

Výukové lekce o změně klimatu

- Změny klimatu a já, Více a méně změny klimatu, Kam zmizela voda, Přehrada, Klimatické změny: Výzva ke skromnosti nebo globální katastrofa?, Klima v tísni

Výukové lekce o změně klimatu

Komiks ve výuce

Komiks ve výuce

Bulletin pro školy:

Bulletin pro školy

Debaty:

Fakta a mýty o klimatu O klimatické spravedlnosti

Fakta a mýty o klimatu

PODPORA ŽÁKŮ A STUDENTŮ

Gratias Tibi Prize

Cena za občanskou aktivitu mladých lidí, kteří pozitivně ovlivňují život ve společnosti:

Cena Gratias Tibi

Enviromentální projekty:

Enviromentální projekty:

Metodická podpora pro rozvoj aktivního občanství u žáků na téma klimatické změny: projekt 1Planet4All

projekt 1Planet4All

Ověřené zdroje

03

Abychom vám pátrání po faktech co nejvíce usnadnili, připravili jsme pro vás seznam spolehlivých zdrojů, ze kterých můžete čerpat ověřené informace.

CLIMATE SCIENCE

Fakta přímo od zdroje. Učebnice od těch nejlepších vědců. Odborné články a studie.

KNIHY

Knihy, které předkládají srozumitelnou a čtivou formou problematiku klimatické změny.

Elizabeth Kolbert, The Sixth Extinction: An Unnatural History

Popisuje závažnost současného vymírání druhů a jeho možné dopady na lidstvo.

Naomi Klein: This Changes Everything: Capitalism vs. The Climate

Role kapitalismu v globálním oteplování a jak ho spravit.

Naomi Klein: This Changes Everything: Capitalism vs. The Climate

Naomi Oreskes, Erik M. Conway: Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming

O skupině lidí, kteří úspěšně ovlivnili diskuzi o změně klimatu šířením dezinformací.

Naomi Oreskes, Erik M. Conway: Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming

Rachel Carson: Silent Spring

Subjektivní popis dopadů působení chemikálií na krajinu.

Rachel Carson: Silent Spring

Aldo Leopold, A Sand County Almanac

Etické zamyšlení nad nutností péče o přírodu a krajinu.

Aldo Leopold, A Sand County

Jan Keller, Aź na dno blahobytu

Humorná esej o nadměrných konzumentech.

Jan Keller, Aź na dno blahobytu

Josef Vavroušek, Životní prostředí a sebeřízení společnosti

Ekologická krize a jak z ní v kontextu Československa.

Josef Vavroušek, Životní prostředí a sebeřízení společnosti

Klimatická krize: Mýty a fakta o stavu planety.

Publikace přehledně shrnující 10 rozšířených mýtů souvisejících se změnou klimatu a jejich uvedení na pravou mír.

Klimatická krize: Mýty a fakta o stavu planety (The Climate Crisis: Myths and facts about the condition of the planet)

Atlas klimatické změny

Online i tištěná publikace pro pochopení základních souvislostí a prezentaci nejdůležitějších dat týkajících se změny klimatu. Názorné infografiky jsou doplněné vysvětlujícími texty.

Atlas klimatické změny (Atlas of climate change)

Papež František, Laudato sí

Výzva k “ekologické konverzi” z pera duchovního a morálního vůdce.

Pope Francis, Laudato sí

MÉDIA

Vybrali jsme některá mainstreamová média, která se tématu klimatické změny věnují, své informace ověřují u relevantních zdrojů, citují vědecké články a informace z nich můžeme s čistým svědomím považovat za relevantní. Důvěryhodnost dalších médií lze ověřit například na stránkách Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky nebo pro zahraničí Ad fontes media.

Aktuálně.cz “Planeta v Nouzi”

Aktuálně.cz “Planeta v Nouzi”

iRozhlas “Rozděleni klimatem”

iRozhlas “Rozděleni klimatem”

Deník Referendum “Změny klimatu”

Deník Referendum “Změny klimatu”

Respekt “Klimatické změny”

Respekt “Klimatické změny”

Deník N “Změna klimatu”

Deník N “Změna klimatu”

Česká televize “Téma změny klimatu”

Česká televize “Téma změny klimatu”

KAMPANĚ

Kampaně seriózních organizací věnující se osvětě v oblasti změny klimatu.

Informační kampaň pro posílení udržitelného užívání vodních zdrojů a ekosystémových služeb krajiny v podmínkách globální změny

Informační kampaň pro posílení udržitelného užívání vodních zdrojů a ekosystémových služeb krajiny v podmínkách globální změny

Počítáme s vodou

Počítáme s vodou

Spolu pro klima

Spolu pro klima

Festival Země na talíři

Země na talíři – online festival dokumentárních filmů o jídle | Jíme Jinak (jimejinak.cz)

Festival Země na talíři

Dopady spotřeby potravin

Dopady spotřeby potravin

Tváře klimatické změny

Tváře klimatické změny

KONFERENCE A DEBATY

Záznamy konferencí a debat, na nichž přednášejí odborníci, kterým můžeme věřit.

Záznam debaty o stavu výuky o klimatické změně na školách: Proč (ne)učit o klimatické změně?

Záznam debaty o stavu výuky o klimatické změně na školách: Proč (ne)učit o klimatické změně?

Záznam debaty Fakta a mýty o klimatu

Záznam debaty Fakta a mýty o klimatu

Záznam konference Změňme klima

Záznam konference Změňme klima

Záznam konference Není čas KLIM(b)A(t)

Záznam konference Není čas KLIM(b)A(t)

VIDEA A DOKUMENTY

Dokumentární filmy a naučná videa pojednávající o změně klimatu, které jsou fakticky správné a vycházejí z ověřených informací.

Čhadar, cesta po řece (Chaddar – A River between Us)

Na pomezí rodinného dramatu, antropologické studie a žalmu za následky klimatické změny se pohybuje dokument Čhadar, cesta po řece, který byl letos na festivalu Jeden svět uveden v sekci Zemětaje. Síla filmu přitom netkví v autoritativním výkladu, který diváky přesvědčuje o jedné nezpochybnitelné pravdě. Naopak, jde o tichou a subtilní observaci toho, jak změna klimatu ovlivňuje každodennost jedinců v Himalájích. Pouhá cesta ze školy se tam může stát bojem o holý život.

Čhadar, cesta po řece (Chaddar – A River between Us)

Hon za utopií (Journey to Utopia)

Kam až budete ochotni zajít a slevit ze svých životních standardů v honbě za udržitelným životem? Dokument Hon za utopií, který je dostupný na platformě Promítej i ty!, sleduje jednu rodinu trpící klimatickým žalem. Rozhodnou se proto opustit již tak velmi šetrný život ve své norské chatě a přesunou se do Dánska, kde startuje projekt maximálně udržitelné komunity. Přesun ovšem kvůli problematickému developmentu a těžkému zvykání si na nový život nebude zdaleka tak jednoduchý, jak se zpočátku mohlo zdát…

Hon za utopií (Journey to Utopia)

Když už víš (Once You Know)

Když už víš, že společnost míří k vlastní zkáze, co uděláš? Neuvěřitelně komplexní debut francouzského režiséra Emmanuela Chappelina jde za fakta a otázky, na které již známe odpověď a soustředí se na palčivější otázku - jak můžeme této zkáze zabránit? Sebereflexivní esejistický dokument hledá východiska ze zdánlivě beznadějné situace, jejíž řešení ovlivní životy celých generací, které přijdou po nás. Snímek roku 2020 vyhrál hlavní cenu na ČZU Film Festu, letos byl uveden také v soutěžní sekci festivalu Academia Film Olomouc.

Když už víš (Once You Know)

Naše planeta (Our Planet)

V kontextu popularizace přírodních věd těžko narazíte na větší personu, než jakou je David Attenborough. Jeho burcující filmová one-man show David Attenborough: Život na naší planetě na podzim díky Netflixu zaznamenal takřka celý svět, stojí ale za to si připomenout seriálové kořeny tohoto kousku. Naše planeta je osmidílnou audiovizuální lahůdkou, která chytře pracuje s diváckými emocemi a dovede předat důležitý vzkaz o hrozící devastaci v důsledku klimatické změny divácky asi nejpřívětivějším způsobem ze všech zmíněných kousků.

Naše planeta (Our Planet)

Co s námi bude (What About Our Future?)

Burcující krátkometrážní snímek se zaměřuje na pravděpodobně mediálně nejreprezentovanější složku boje proti klimatické změně - studentská hnutí. Oproti nejpropíranějším Fridays For Future ale sleduje kanadské hnutí chytlavě nazvané Sustainabiliteens, které působí primárně ve Vancouveru. Divákům jsou ve funkční pětadvacetiminutové zkratce představeni nejvýraznější představitelé, především ale film dává díky výraznému stylu, kamerovým průletům a aktivizující hudbě zakusit protesty z první ruky. Po zhlédnutí má člověk chuť všechno zahodit a jít se bouřit s nimi.

Co s námi bude (What About Our Future?)

Led v ohni (Ice on Fire)

Led v ohni" zkoumá řadu způsobů, jak omezit vstupy uhlíku do atmosféry, a jak z ní přebytečný uhlík odstranit. Obojí je totiž k poklesu globálních teplot nezbytné, zvláště pokud vezmeme v potaz skutečnou hrozbu, kterou představuje metan. (zdroj.: csfd)

Led v ohni (Ice on Fire)

ThuleTuvalu

ThuleTuvalu

Česko řeší klima (pořad ČT)

Česko řeší klima (pořad ČT)

Klima mění Česko (pořad ČT)

Klima mění Česko (pořad ČT)

ADAPTAČNÍ STRATEGIE a “toolkity”

nformace o strategiích národní adaptace na změnu klimatu.

Adaptace sídel na změnu klimatu: praktická řešení a sdílení zkušeností.

Adaptace sídel na změnu klimatu: praktická řešení a sdílení zkušeností.

Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu.

Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu.

Zvyšování povědomí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu v prostředí českých měst s využitím norských zkušeností.

Zvyšování povědomí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu v prostředí českých měst s využitím norských zkušeností.

KLIMADAPT pro obce Středočeského kraje.

KLIMADAPT pro obce Středočeského kraje.

Zavádění retenčních a infiltračních adaptačních opatření v povodí Moravy.

Zavádění retenčních a infiltračních adaptačních opatření v povodí Moravy.

Rámce a možnosti lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících se změnami klimatu.

Rámce a možnosti lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících se změnami klimatu.

Komplexní plánovací, monitorovací, informační a vzdělávací nástroje pro adaptaci území na dopady klimatické změny s hlavním zřetelem na zemědělské a lesnické hospodaření v krajině.

Komplexní plánovací, monitorovací, informační a vzdělávací nástroje pro adaptaci území na dopady klimatické změny s hlavním zřetelem na zemědělské a lesnické hospodaření v krajině.

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice.

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice.

Vytvoření environmentálních vzdělávacích programů pro studium odezvy na změny klimatu.

Vytvoření environmentálních vzdělávacích programů pro studium odezvy na změny klimatu.

Urban Adapt - Adaptace sídel.

Urban Adapt - Adaptace sídel.

Projekt SUSTO - adaptace sídel na změnu kliumatu a participacr občanů a studentů na místním rozhodování.

Project SUSTO - adaptation of residences for climate change and the participation of residents and students in local decision-making

SEZNAM KONTAKTŮ NA ENVIRONMENTÁLNÍ VĚDCE A ODBORNÍKY


Nejčastější otázky

04
Lidstvo za poslední století napáchalo na planetě značné škody. Ochrana klimatu se nyní stala prioritou. 

Ačkoliv je možné, že postupující oteplování se nepodaří zastavit tam, kde si lidstvo předsevzalo podepsáním Pařížské dohody, rezignace na snahu o ochranu planety nepřichází v úvahu. Mnohé změny jsou sice již nevratné, stále ale lze snížit koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a rehabilitovat ekosystémy. 

Jestli byly minulé epochy lidstva charakterizovány bojem proti živlům přírody, proti zhoubným ideologiím a lidskému zlu, nadcházející epocha musí být celá věnovaná obnově biosféry. Lidstvo se musí poučit z chyb a přizpůsobit se změnám.
Navzdory 26 mezinárodním konferencím o změně klimatu jsou světové emise stále na vzestupu. Na samotné mezinárodní vyjednávání je ale třeba pohlížet jako na malý zázrak v dějinách lidstva. Nikdy v historii se ještě všechny národy nesetkaly u společného stolu, aby probraly tak důležitý problém a cesty k jeho řešení.

Dohody jsou vždy kompromisem a do značné míry bývají založené na dobrovolné účasti států. Pokud by OSN aplikovalo vynucovací mechanismy, hrozilo by, že některé země se prostě zvednou od stolu a přestanou o věci vyjednávat, což by znemožnilo jakýkoliv společný postup.

Na první pohled se tyto konference mohou zdát jako zbytečné tlachání, ve skutečnosti se za nimi skrývá celoroční intenzivní práce stovek delegátů a odborníků. Rozhodnutí dosažená během konferencí pak představují cíle, které vlády musí zohledňovat, i když nejsou závazná, a to díky tlaku občanské společnosti. Dodržování klimatických cílů je dnes věcí prestiže nejen politických stran, ale i nadnárodních korporací. Klíčovou roli hraje aktivní občanská společnost, která vytyčuje nejambicióznější cíle a tlačí na jejich dodržování
 
Emisní povolenky motivují firmy k přechodu na čisté zdroje energie. V souladu s jejich účelem každým rokem předvídatelně zdražují. Na současném růstu cen energií se emisní povolenky podílí asi z 20 %.

Hlavním důvodem růstu cen energií je zejména vysoká poptávka po fosilním plynu. Fosilní zdroje budou naši ekonomiku a energetiku čím dál více prodražovat a vystavovat fluktuacím na trhu s palivy. Cestu, jak těmto šokům předcházet, představuje rozvoj obnovitelných zdrojů.
Za skokový růst cen energií může také pomalá adaptace ČR na přechod k obnovitelným zdrojům. Pokud by naše vláda zaváděla obnovitelné zdroje včas, cena energie by ani zdaleka tolik nevyskočila.
Česká veřejnost je ochotná změnit svůj životní styl v reakci na změnu klimatu a úbytek biodiverzity. Snížit svoji životní úroveň ale lidé nechtějí.

Otázka, jestli bude udržitelná ekonomika vyžadovat snížení životní úrovně, je ale špatně položená, protože vyžaduje správnou definici kvality života. Kvalita života zcela jistě nespočívá jen v majetku a spotřebě, ale v bohatství mezilidských vztahů, bezpečí a osobním zdraví i zdraví životního prostředí. Vezmeme-li toto v potaz, je ekologická transformace cestou k výraznému nárůstu životní úrovně a kvality života za současného poklesu environmentální náročnosti.
 
Výroba a provoz elektromobilů může mít znatelnou ekologickou stopu, která souvisí s těžbou vzácných surovin na výrobu baterií. Nevytvářejí ale zhoubné znečištění v městských aglomeracích a lze je teoreticky napájet ze solárních panelů, čímž by odpadla nutnost dopravovat a spalovat tekutá paliva.

S rostoucí poptávkou po elektromobilech roste i poptávka po bateriích a v nich obsažených vzácných materiálech (nikl, kobalt, lithium). Dopady těžby materiálů negativně ovlivňují životy obyvatel, pracovníků v dolech, a zejména ekostémy jako deštné pralesy nebo korálové útesy. Klíčové při výrobě je tedy opětovné využití materiálů (a mnohem šetrnější metody těžby), aby se předešlo dopadům na zranitelné obyvatele a biosféru.
Pro biosféru i naše zdraví je lepší jíst maso jen svátečně a vybírat si jen to nejkvalitnější. Levné maso pochází z průmyslových výkrmen, kde jsou využívány krmiva s vysokou uhlíkovou stopou.Typickým příkladem je např. soja, která je často navíc pěstována na pozemcích, které vznikly vypálením původních deštných lesů. Zejména hovězí dobytek pak významně přispívá ke skleníkovému efektu vysokou produkcí metanu, který vzniká v jejich zažívacím traktu a přispívá k globálnímu oteplování 25x více než oxid uhličitý.

Nutno podotknout, že dobytek chovaný ekologicky, na českých pastvinách, sice také produkuje metan, jeho mrva nicméně přímo zúrodňuje půdu, na které pak vyroste více trávy s bohatými kořeny, a podporuje život půdních mikroorganismů a edafonu. Bohužel naše současná spotřeba masa by vyžadovala tak rozsáhlé pastviny, že ani přechod na ekologicky chované maso by problém nevyřešil.

Klíčem k řešení problému je tzv. integrovaná produkce, kdy se na farmě/produkční ploše doplňuje navzájem rostlinná a živočišná složka. Příkladem integrované produkce může být například kombinace rýžových polí, kachen, ryb a řasy azoly, které představuje pokročilý udržitelný a velmi výnosný zemědělský systém. Obdobné integrace zvířat lze provádět s krávami, slepicemi i prasaty.

Zcela vegetariánská strava, resp. vynechání hospodárských zvířat ze zemědělských a krajinných procesů na celém světě, by mohly znamenat nedostatek organických hnojiv a výraznější závislost na těch průmyslových. Zvířata a dobytek jsou proto nutnou a důležitou součástí udržitelného a produktivního zemědělství, rozhoduje však kvalita a způsob jejich chovu.
Předně je nutné říct, jak drahé jsou současné a budoucí dopady změny klimatu. Povodeň v roce 2002 způsobila miliardové škody a újmu na životech, zdraví i psychice lidí. Obrovské škody způsobilo i tornádo na jižní Moravě v roce 2021, ze kterého se budou místní lidé dlouho vzpamatovávat. Stejně tak perioda sucha či rozšíření kůrovce se pojí s obrovskými náklady, které úzce souvisí právě se změnou klimatu.

Dle vědeckých i ekonomických studií platí, že náklady na řešení změny klimatu jsou nepodstatné ve srovnání s náklady vzniklé jejím neřešením. V tomto smyslu je o mitigačních a adaptačních opatřeních nutno uvažovat jako o investicích, které pomohou předcházet škodám a ušetří tak nemalé peníze a lidské utrpení.

Ekologické a šetrné technologie jsou často ty, které šetří náklady - např. kolo nahrazuje automobil, kořenová čistička kanalizaci a kompost popelnici. Zeleninové záhony snižují náklady na potraviny a popínavé rostliny na klimatizaci. “Přírodě-blízká” opatření jsou většinou velmi ekonomicky výhodná, protože snižují potřebu neustále něco nakupovat a místo toho využíváme “práci přírody” která je zdarma. Přírodě blízká opatření představují špičku pokroku v eko-inovacích a je potřeba je prosazovat v co největší míře.

Co se týče fosilního průmyslu, ten se stává rok od roku méně rentabilní. Zdroje jsou méně dostupné a náklady na těžbu stoupají. Náklady vzniklé znečištěním a zdravotními problémy, například v důsledku znečištění ovzduší, jsou astronomické. Jedná se o miliardové dotace ze státních kas, na které přispívají daňoví poplatníci a klienti privátních bank. Fosilní paliva se zkrátka používají jen díky masivní podpoře vlád a bank, která způsobuje nerovnováhu na trhu a brání tržnímu vytěsnění těchto fosilních paliv efektivnějšími zdroji, jako je větrná a solární energie.

Technologické změny mohou znamenat zvýšené náklady v krátkodobé perspektivě. Obecně však platí, že čím více se určitá technologie vyrábí a kupuje, tím levnější je její výroba. Co je dnes drahé, může být v budoucnu mnohem levnější, pokud státy zavedou vhodné ekonomické nástroje a nebudou pokroku překážet, např. škodlivými dotacemi. Ekologická transformace rozhodně není drahá, je naopak velmi výhodná.
Hlavním motorem změny klimatu a globální destrukce biodiversity je spotřeba. Spotřeba žene ekonomiku a tedy i výrobu produktů, spalování fosilních paliv a jejich těžbu. Akcent na spotřebu stojí v jádru konzumní společnosti, která se reprodukuje prostřednictvím propagace spotřebních vzorců chování.

Určité typy chování spotřebovávají velké množství energie a materiálů, nebo vedou k podpoře nešetrného zacházení s krajinou. Naše chování představuje klíč k řešení environmentální krize, ve které se nacházíme, a proto jsou osvětové kampaně zásadní pro dosažení společenské proměny.

Obnova krajiny vysazováním zeleně je nezbytným praktickým nástrojem adaptace na změnu klimatu. Aby byly práce na obnově biosféry dostatečně rozsáhlé, musí mít dostatečnou podporu veřejnosti a proto je mimo konkrétních opatření důležitá i výuka dětí a informovanost lidí obecně.

Bez patřičné práce na povědomí obyvatelstva nejen že nebude dostatečný tlak na politiky aby přijímali environmentální opatření, nebude ani dostatečná podpora a pochopení pro ty, kteří se o zavádění klimatických opatření budou pokoušet.
Jedinec rozhodně nenese odpovědnost za stav světa, nicméně není pravda že nic nezmění. Desítky mladých aktivních občanů v roce 2019 vyšly do ulic, aby projevily svůj nesouhlas s vládními kroky v oblasti ochrany klimatu. Tyto hlasy daly vzniku i politickým iniciativám, jako je Green New Deal.

Nemusíme se stát klimatickým vědcem, abychom mohli něco udělat pro klima. Každý může ke změně klimatu přistoupit ze své jedinečné pozice. Výraznou roli mohou hrát umělci, novináři, učitelé, duchovní a další, kteří jsou často lépe komunikačně vybaveni než vědci. Např. módní návrhář může v oblasti ochrany planety udělat záslužný kus práce, pokud ve své práci poukáže na dopad textilního průmyslu a bude propagovat šetrné výrobní postupy.
 
Udržitelná budoucnost vyžaduje celospolečenskou transformaci, ve které hraje roli doslova každý. Výzkumy ukazují, že je nutné dosáhnout názorové změny jen u určitého procenta obyvatel, aby se postupně “chytla” celá populace.
Drtivá většina environmentálních dopadů našich aktivit nesouvisí s přímým organizačním fungováním Člověka v tísni (ČVT), ale s nákupem materiálu a dodávkami při humanitárních krizích a dalších typech pomoci. Přesto v ČVT uplatňujeme vnitřní environmentální směrnici, která jde za hranice toho, co je pro nás povinností.

Významnou ekologickou stopu pro nás představuje nutnost často letecky cestovat na místa krize. Bohužel jako nevládní organizace nemáme žádné prostředky, jak těmto dopadům předejít. Maximálně se snažíme řešit veškerou práci dálkově. Emise vzniklé leteckou dopravou kompenzujeme v rámci tzv. “offsetových” certifikovaných programů, které typicky zahrnují výsadbu nových lesů a práci s krajinou v různých koutech světa. Ačkoliv tyto “odpustky” nepředstavují skutečné řešení vzniku emisí, považujeme za lepší dělat alespoň to, jelikož nemáme žádnou jinou možnost, jak se těmto nákladům vyhnout.

V pražských kancelářích zavádíme opatření na odpovědnější provoz. To zahrnuje například nákup ekologických prostředků, efektivnější odpadový management, zařízení a postup na šetření vody a energie. Naše zaměstnance doma i na misích vzděláváme v environmentálně šetrném vedení provozu i projektů. Na misích se opatření týkají např. zadávání zakázek na nákupy a služby nebo provozu kanceláří. Tato opatření jsou v gesci vedení mise, protože mnoho jich je věcí kontextu.

Třídění odpadu dává smysl v zemích, kde je lepší odpadové hospodářství a infrastruktura - tam, kde je to horší, je třeba se zase víc soustředit na redukci odpadu. Mise s vhodnými podmínkami instalují solární panely. Vždy se tedy snažíme zaměřit hlavně na oblast, kde můžeme mít v daném případě největší dopad. Centrála v Praze podporuje mise v hledání těchto cest. Nyní například zavádíme jednotný systém sběru dat o environmentálním dopadu našeho provozu globálně, abychom na základě toho mohli dělat lepší rozhodnutí.

V projektech se zaměřujeme na hodnocení pozitivního i negativního dopadu na životní prostředí a hledání cest, jak pozitivní dopad zvýšit a negativnímu předejít nebo ho snižovat. Za tímto účelem jsou projekty hodnoceny ve fázi přípravy, ale i během implementace. Postupně zavádíme environmentální směrnice pro nákup materiálů pro cílové komunity. Například dbáme na to, aby výrobky pocházely z lokálních zdrojů a nebyly zbytečně zabalené. Rovněž uplatňujeme postupy a trénink zaměstnanců s cílem snížit negativní dopady našich projektů na životní prostředí, a aktivně pracujeme na zavádění takových postupů, které napomáhají obnovit zničenou krajinu.
Celý text Méně textu