Klimatická změna
Aktivity člověka v tísni
Klimatická změna dopadá nejvíce na ty, kteří nemají prostředky se adaptovat. V projektech rozvojové spolupráce i vzdělávacích a osvětových programech proto problematiku změny klimatu zohledňujeme už několik let a zahrnujeme ji do svých strategií. Oblasti činnosti určujeme podle reálných možností něco změnit – náš cíl vždy byl a bude skutečný dopad.
Projekty adaptace na změnu klimatu
01Živobytí velké části obyvatel rozvojových zemí závisí na zemědělství. Změna klimatu ovlivňuje tradiční způsob života a lidé v mnohých regionech a komunitách budou muset změnit nebo upravit postupy pro získávání obživy tak, aby ji byli schopni zabezpečit i do budoucna. Součástí každého projektu, na kterém pracujeme, se tak stává kromě zvyšování např. potravinové nebo příjmové soběstačnosti komunit i ekologická stabilita a odolnost vůči klimatickým změnám.
Podpora přizpůsobení se změně klimatu v Kambodži
V Kambodži využíváme strategie snižování rizika katastrof (Disaster Risk Reduction) ke zvýšení odolnosti komunit vůči klimatickým změnám. Spolupracujeme se společností ČvT Kambodža, která vyvinula systém včasného varování v oblastech náchylných k přírodním katastrofám.
Systém včasného varování používá 93 tisíc lidí
Dzud v Mongolsku
Změna klimatu na Mongolsko dopadá v podobě tzv. Dzudu. Jevu vznikajícího kombinací suchého léta a extrémně chladné a větrné zimy, která společně s hustým sněžením ohrožuje blahobyt pastevců a jejich dobytka. Frekvence dzudů roste každým rokem, mongolští pastevci navíc likvidují pastviny nadměrným vypásáním. ČvT v Mongolsku provozuje varovný systém informující pastevce o blížícím se dzudu, díky kterému jsou schopni účinně se připravit na nepříznivé podmínky
SMS služba pro pastevce
Podpora udržitelného a odolného zemědělství
02S komunitami v rozvojových zemích, jejichž obživa závisí na zemědělství, zavádíme moderní postupy a pěstování plodin, které tolerují nové klimatické a produkční podmínky.
Významně se tak snižuje jejich zranitelnost vůči výkyvům počasí a dalším výzvám, jako jsou nové typy nemocí či škůdců. Reagujeme také na rizika, která kromě klimatu souvisejí i s nevhodným hospodařením v minulosti (odlesnění, ztráta původní diverzity, atd.). Všechna řešení odpovídají principům tzv. Climate Smart Agriculture, tedy Zemědělství citlivého ke změně klimatu.
Angola
Angola prochází neobvykle dlouhým obdobím sucha, výnosy zemědělských plodin klesly o 40 % a obyvatelé mnoha oblastí trpí hladem. Část již byla nucena opustit své domovy a odejít třeba do přilehlé Namibie. Podvýživa dopadá zejména na nejohroženější obyvatele jako jsou děti. Člověk v tísni pomáhá lidem s přizpůsobením se extrémnímu klimatu zaváděním klimaticky odolného zemědělství, ale i formou přímé humanitární pomoci.
Etiopie
V Etiopii působí ČvT od roku 2009. Naše projekty kombinují rozvoj vládních poradenských struktur v rámci tzv. Farmářských školicích center, zalesňování, krajinného plánování a propagace udržitelných zemědělských postupů mezi maloproducenty. V současnosti se soustředíme na tzv. Conservation agriculture nebo lepší organizaci pozemků na farmách.
Moldavsko
Od roku 2011 se ČvT v Moldávii věnuje se svými partnery zavádění Organického zemědělství mezi drobnými farmáři na technické i institucionální úrovni. Cílem je zavést hlavně systém certifikace bio produktů a umožnit jejich vývoz do EU. Na tyto aktivity jsme v roce 2021 navázali ve spolupráci s Global Environmental Fund projektem pro zaváděním prvků šetrného zemědělství, např. systému pro sběr biomasy a rozvoj kompostáren.
Zambie
Zambie je stabilní a rychle se rozvíjející země, která mimo jiné dlouhodobě přijímá uprchlíky z okolních zemí (DR Kongo, Zimbabwe, Angola). Velká část chudé a venkovské populace ale stojí mimo tento rozvoj a zvláště v poslední době celá země trpí výraznými obdobími sucha. Deště pak způsobují záplavy v oblastech podél řeky Zambezi. ČvT od roku 2018 podporuje chudé farmáře ve Východní provincii, kde jsou zejména obyvatelé živící se zemědělstvím při neúrodě vystaveni chudobě, podvýživě i hladu.
Boj s hladem v Zambii
Mali
Na Mali se zemědělská produkce na polích mísí s různými formami pastevectví (nomádi, polonomádi, sezonní pastevci, usedlí pastevci), pro které je typický hlavně pohyb. Dopady změny klimatu zesilují environmentální a bezpečnostní problémy, které zvyšují regionální i mezinárodní migraci. V provincii Kayes proto pomáháme rozvíjet odolné formy zemědělství – vedle polní produkce např. i rybářství, zelinářství a také příslušnou infrastrukturu, jako zdroje vody, vrty, studny, přehrady aj.
Filipíny
Zemědělci a domkáři na Východním Samaru se tradičně soustředili na produkci kokosových ořechů, jejichž plantáže odolají místním bouřím a tajfunům. Tajfun Hayan ale udeřil tak silně, že celé souostroví připravil během jednoho dne o živobytí. Stejně tak byly rychle zpřetrhány všechny obchodní vztahy. V následujících letech proto ČvT ve svých projektech pomohl hledat nové typy plodin a obchodní příležitosti, tak aby byli místní farmáři na možné další problémy lépe připraveni.
Kdyby kakaovníky mohly vyprávět
Rozhovor s velvyslancem Nového Zélandu na Filipínách
Podporujeme kakaový průmysl na Filipínách
Podpora udržitelného nakládání s krajinou
03Dopady změny klimatu a špatného nakládání s krajinou jdou obvykle ruku v ruce, v praxi je proto třeba řešit oba problémy zároveň. Zdravá krajina hraje zásadní roli při adaptaci na změnu klimatu, zároveň jsou takové ekosystémy (lesy, mokřady, traviny, korály a další) schopny zadržovat skleníkové plyny z atmosféry a přispívat k mitigaci změny klimatu. Čvt proto prosazuje koncepci zaměřenou na produktivní krajinu odolnou vůči změnám klimatu – přístup kombinující participativní mapování krajiny, expertní data, prostorovou analýzu a vlastní práci v terénu.
Etiopie
V Etiopii se s podporou České rozvojové agentury a dalších dárců věnujeme správě přírodních zdrojů už od roku 2008 – zavádíme zde technické inovace, např. v zalesňování degradovaných oblastí, zefektivňujeme práci s dobytkem, propagujeme integrované formy zemědělství, zavádíme nové krmné a protierozní plodiny, traviny i víceúčelové typy dřevin. S komunitami stavíme krajinnou infrastrukturu (protierozní opatření, poldry, rybníky, ochranné hráze, atd.). Kromě toho formou školení a odborných analýz pracujeme na tom, aby byly místní úřady a komunity schopny samy plánovat a spravovat různé části krajiny jak při její rehabilitaci, tak dlouhodobě.
Udržitelná obživa a životní prostředí
Best practices in landscape management
Afghánistán
Od roku 2008 podporujeme venkovské obyvatelstvo zejména na severu země a vedeme celonárodní program zemědělského vzdělávání. Dospělé farmáře organizujeme do tzv. Farmer Field School, kde zkoušejí nové postupy a plodiny na svých modelových polích, testují je v reálných podmínkách a vyhodnocují jejich praktické výhody s důrazem na udržitelnost a odolnost. Podporujeme trh s novými, vhodnějšími plodinami a jejich odrůdami a propagujeme tzv. Conservation agriculture.
Adaptace na změnu klimatu v Česku a na Slovensku
V Česku jsme spolu s partnery spustili projekt LIFE WILL - Voda v krajině a půdě. Má zvýšit odolnost obyvatel a zemědělské krajiny vůči změně klimatu. Na lokální úrovni jsou zaváděna přírodě blízká adaptačních opatření. Při realizaci je využívána inovativní participativní metodika, která pomáhá zvyšovat zapojení místních aktérů a veřejnosti a jejich schopnost prosazovat účinná opatření pro zadržování vody v půdě a krajině. Projekt je spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR a programem LIFE - finančním nástrojem Evropské unie, který podpore projekty zvyšující biologickou pestrost krajiny nebo její odolnost vůči změně klimatu.
Projekty na snižování energetické chudoby
04Podporujeme rozvoj trhu s udržitelnými technologiemi a dodáváme zdroje energie odlehlým a málo rozvinutým komunitám, zejména prostřednictvím podpory solární energie a bioplynových stanic, které mají nezanedbatelný vliv na snižování emisí skleníkových plynů a odlesňování. Díky podpoře obnovitelných zdrojů jsme schopni zvýšit životní úroveň lidí, kteří nemají přístup k elektřině a dalším zdrojům energie.
Podpora výstavby solárních panelů na Filipínách
Provincie Severní Samar je jako nejchudší oblast regionu velmi zranitelná vůči přírodním katastrofám. Na 40 % domácností zde není připojeno k elektrické síti, v horských oblastech má k elektřině přístup méně než 20 %. Projekt ČvT má za cíl umožnit přístup k energetickým řešením odolným vůči katastrofám 1 875 domácnostem a 275 podnikům.
Podpora trhu s bioplynovými stanicemi v Zambii a Kambodži
V Kambodži nemá 6,9 milionů obyvatel přístup k rozvodné síti. Lidé ve venkovských oblastech platí za elektřinu až čtyřikrát více než obyvatelé měst. Projekt ČvT posiluje fungování venkovských trhů s energií. Projekt "Rozvoj udržitelných, tržně orientovaných řešení v oblasti bioplynu a solární energie pro venkovské komunity" v Kambodži usnadnil přístup k obnovitelným zdrojům energie více než 38 tisícům vesničanům a přispěl ke kumulativnímu snížení emisí CO2 o 236 276 tun ročně.
Snižování znečištění ovzduší v Mongolsku
Chudší obyvatelé měst v Mongolsku si nemohou dovolit dovážené izolační materiály ani moderní vytápění a používají neúčinná a ovzduší znečišťující kamna na uhlí. Projekt ČvT vyvinul udržitelné dodavatelské řetězce pro ekologickou izolaci z ovčí vlny z místních zdrojů, která pokryla 52 500 metrů čtverečních obytné plochy. Projekt Switch Off Air Pollution (SOAP), realizovaný ve spolupráci s GERES, si klade za cíl snížit spotřebu uhlí v oblasti Ger v Ulánbátaru prostřednictvím, zlepšit informovanost, poskytovat poradenské a finanční služby domácnostem a posílit komerční dodavatelské řetězce.
Nová platforma přiblíží vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví
Zlepšení přístupu k bioplynovým technologiím na Srí Lance
ČvT chce pomoci rozšířit bioplyn, jako spolehlivý zdroj čisté energie a efektivní řešení likvidace odpadu pro podniky a domácnosti na Srí Lance. Projekt sehrál zásadní roli při založení Lanka Biogas Association (LBA), inicioval vývoj národních norem pro bioplyn, posílil související služby (projektování, výstavba, poprodejní služby, spotřebiče), podpořil 4 finanční instituce v rozvoji úvěrových schémat na podporu výstavby bioplynek, umožnil více než tisíci domácností a 35 hotelům pořídit si bioplynky a přispěl ke snížení emisí o více než 2 504 tun CO2 ročně.
Lidská práva
05Latinská Amerika je už nějakou dobu nejnebezpečnějším regionem pro ochránce životního prostředí. Proto aktivně podporujeme environmentální práva a práva místních a domorodých komunit právě v této oblasti. Usilujeme o obhajobu kriminalizovaných environmentalistů a vytváříme audiovizuální a rozhlasové projekty související s environmentálními tématy a právy místních a domorodých komunit.
Ekvádor
V Ekvádoru se zasazujeme o posílení domorodých organizací a komunit podporujících kolektivní práva a teritorium domorodých obyvatel a zvyšování informovanosti o problémech domorodých lidí a nepřetržitém ničení jejich domovů.
Honduras
Honduras patří k nejnebezpečnějším zemím pro aktivisty chránící lesy a řeky. V zemi s menším počtem obyvatel než Česko je každý rok obránců lidských práv zabito několik (v roce 2020 bylo připraveno o život 12 aktivistů). Usilujeme o podporu domorodých i nedomorodých komunitních projektů a projektů místních organizací občanské společnosti, které mají za cíl chránit svá práva a teritoria, organizovat workshopy, informovat o ničení životního prostředí nebo zavádět bezpečnostní opatření v reakci na hrozby, jimž čelí ze strany státních i nestátních aktérů, kteří je chtějí umlčet.
V Hondurase zavraždili šestnáctiletého aktivistu
Video: Vykopli nás na ulici
Venezuela
Těžební činnost na území Arco Minero del Orinoco ve Venezuele výrazně ovlivnila životní prostředí a místní a domorodé komunity. Soustředíme se na tamní organizace občanské společnosti, které dokumentují porušování environmentálních a lidských práv v dané oblasti. Také podporujeme budování kapacit těchto komunit, které čelí zvýšené zranitelnosti kvůli hrozbám ze strany nelegálních těžařů a skupin stojících mimo zákon.
Kuba
Na Kubě podporujeme občanské environmentální iniciativy jako komunitní zalesňování, čištění řek a kampaně zvyšující povědomí o životním prostředí. Pořádáme školení o ekologii, recyklaci, ochraně přírody a organizování kampaní. V roce 2016 jsme vydali zprávu o environmentální situaci na Kubě, kterou jsme vytvořili spolu s našimi kubánskými partnery.
Video: Kubánští umělci bijí na poplach
Úmluva z Escazú
V roce 2018 jsme podepsali otevřený dopis apelující na všechny země v regionu, aby ratifikovaly úmluvu z Escazú, jež představuje první dohodu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a právní ochraně v záležitostech životního prostředí v Latinské Americe a Karibiku. Úmluva z Escazú byla konečně ratifikována minimálním potřebným počtem zemí a vstoupila v platnost v dubnu roku 2021.
Dohoda o životním prostředí v Latinské Americe a Karibiku
Vietnam
Podporujeme rodící se environmentální hnutí ve Vietnamu: občanské iniciativy, které vymáhají od státu a firem odpovědnost za politiku poškozující životní prostředí, zvyšují povědomí o udržitelném rozvoji a posilují konstruktivní zapojení občanské společnosti tím, že posuzují dopady developerských projektů na životní prostředí.
Pro ilustraci jsou inspirací ženy kmene Waorani žijící v amazonské části východního Ekvádoru.
Humanitární pomoc
06Důsledky extrémního počasí a přírodních katastrof začínají být pro ohrožené komunity těžce zvládnutelné. Vedou k dlouhotrvajícímu suchu a související neúrodě a hladu, ke ztrátě možností obživy, k občanským nepokojům a ve výsledku nutí lidi opouštět své domovy. Člověk v tísni chce složitým dopadům přírodních katastrof předcházet a pomáhat zlepšovat odolnost a připravenost ohrožených komunit. Za poslední dekádu jsme pomáhali v reakci na přírodní katastrofy spojené s měnícím se klimatem napříč celým světem.
Pákistán 2012
Povodně v Pákistánu v roce 2012. V důsledku změny klimatu je Pákistán silně postihován suchem i povodněmi. V říjnu 2012 zasáhly zemi neobvykle silné deště, které způsobily povodeň v mnoha oblastech a zasáhly téměř 5 mil. obyvatel. Povodně poničily množství domovů a ČvT pomáhal k jejich obnově.
Video: Záplavy v roce 2012
Povodně v Pákistánu zabily 442 lidí
Povodně v Kambodži 2011
Kambodžu v poslední době stále více zatěžují opakující se ničivé bouře a povodně. V roce 2011 zasáhly zemi jedny z nejhorších povodní; obyvatelé při ní přišli o většinu svého majetku a obydlí, znemožňující jim zajistit sobě a svým rodinám obživu. ČvT dlouhodobě pracuje na zavedení komplexního systému sběru dat, který informuje obyvatele o riziku vzniku povodně a umožňuje jim tak lépe ochránit svůj majetek.
Systém včasného varování používá 93 tisíc lidí
Povodně v Nepálu 2017
Silné deště způsobily v roce 2017 nebývalé povodně v Indii, Bangladéši a jižním Nepálu, které ničily domy i celé vesnice a připravily jejich obyvatele o základní nezbytnosti pro život. ČvT v zemi distribuoval pomůcky pro okamžitou pomoc umožňující vysídleným lidem přečkat dobu, než se budou moci vrátit do svých vesnic.
Záplavy v Nepálu postihly přes 336 tisíc lidí
Povodně v Myanmaru 2018
Monzuny jsou v Myanmaru dlouhé, čím dál vydatnější a méně předvídatelné. V roce 2018 udeřily v Myanmaru silné monzuny, následované povodněmi, které vyhnaly z domovů přes 150 tisíc lidí, smetly veškerou úrodu a zkolaboval obchod, lidé tak přišli o možnost opatřit si potravu. ČvT v oblasti Bago pomáhal zasaženým rodinám postavit se na vlastní nohy.
Nejhorší povodně za 30 let
Povodně v Bosně a hercegovině a v Srbsku 2014-2015
Povodněmi trpí i Srbsko a Bosna. V roce 2014 zde povodeň napáchala nebývalé škody – podle meteorologů se jednalo o nejhorší povodeň za posledních 120 let. ČvT do oblasti vyslal své zkušené poradce, kteří pracovali v Čechách po povodni v roce 2002, ale i materiální pomoc postiženým rodinám.
Humanitární pomoc v Srbsku
Opakující se povodně v ČR
ČvT v Česku zasahoval zejména v souvislosti s opakujícími se povodněmi v roce 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013. Povodňové riziko u nás stejně jako na většině míst na světě souvisí jednak se změnou klimatu, ale i špatným hospodařením s krajinou. Proto se snažíme kromě okamžité pomoci rovněž zvyšovat povědomí o riziku povodně veřejnosti a připravili jsme publikaci “žijeme v záplavovém území”
Brožura: Žijeme v záplavovém území
Hurikán na Filipínách 2013
V roce 2013 udeřil na Filipíny tajfun Haiyan, jedna z vůbec nejsilnějších přírodních katastrof. Tajfun zasáhnul 14 milionů lidí, se zemí srovnal příbytky i domy a paralyzoval obyvatelstvo, které se ocitlo bez přístřešku a možnosti si obstarat obživu. Následky jsou patrné dodnes a ČvT dlouhodobě pracuje na posílení odolnosti obyvatel vůči přírodním katastrofám tím, že mj. pomáhá obyvatelům přejít na odolné plodiny jako je např. kakao.
Video: Člověk v tísni bojuje s následky tajfunu
Humanitární pomoc na Filipínách
Humanitární krize v Etiopii 2008, 2009, 2016
Etiopie trpí suchem a povodněmi. V posledních letech navíc udeřily pustošivé roje kobylek, navíc zde kromě epidemie Covid 19 panuje nestabilní politická situace a násilí. Tento koktejl představuje vážnou překážku v řešení potravinové krize, se kterou se země potýká dlouhodobě. ČvT zde zasahoval v reakci na humanitární krizi způsobenou suchem v roce 2008, 2009 a 2016 a dlouhodobě se věnuje rozvoji projektů podpory klimaticky odolného obyvatelstva.
Vzdělávání
07Probíhající klimatická změna je komplexní a komplikovaný fenomén, jehož dopady budou řešit především naše děti. Proto je potřeba téma změny klimatu dostat do povědomí mladých lidí, zvýšit jejich porozumění celému problému a motivovat je, aby se zapojili do jeho řešení. Člověk v tísni se klimatické změně věnuje v rámci svých osvětově vzdělávacích aktivit.
Jedna planeta pro všechny, 1Planet4all
Evropský projekt upozorňuje na problematiku změny klimatu zejména s ohledem na její dopady v rozvojových zemích. Cílem je poskytnout mladým lidem znalosti a dovednosti potřebné k efektivnímu úsilí za zmírnění dopadů změny klimatu. V rámci projektu připravujeme mj. tématická videa, články, rozhovory s odborníky a workshopy s mladými aktivními občany a vědci. Součástí projektu je několik aktivit z nichž hlavní součást představuje osvětová kampaň.
Průzkum veřejného mínění
Ve spolupráci se spolkem Green Dock jsme provedli průzkum veřejného mínění, cílený na celou populaci ČR, přičemž respondentů jsme se ptali na jejich postoj vůči změně klimatu (ZK), jejich hodnotové a politické orientace, názor na různé politiky směřující ke snižování produkce skleníkových plynů a možnosti adaptace na ZK a souvislost ZK s pandemií. Na výsledky zatím čekáme.
Tváře klimatické změny
Streetartová intervence umělkyně Toybox, jejíž součástí je umístění pěti muralů (nástěnných maleb) do ulic českých měst. Každý mural reprezentuje příběh jedné z tváří změny klimatu.
Základní mýty o změně klimatu
Snažíme se v maximální míře vyvracet mýty spojené se změnou klimatu a za tímto účelem spolupracujeme s předními českými environmentálními vědci. V rámci této spolupráce vznikly následující videa:
Video: Jak bojovat se změnou klimatu? Zpátky na stromy?
Vzdělávací projekty
Podporujeme vzdělávání v oblasti změny klimatu ať už produkcí materiálů pro učitele, poskytováním relevantních zdrojů informací nebo pořádáním osvětového festivalu Jeden svět.
Více o vzděláváníKlima v česku
08Adaptační a mitigační opatření v Česku zatím nejsou dostatečná, a to i přesto, že situace u nás není dobrá (dlouhotrvající sucha, špatný stav lesů, nepřipravenost na povodně apod.). V Člověku v tísni máme bohaté zkušenosti s adaptačními programy ze zahraničních projektů, které bychom rádi využili i v Česku. Chceme podpořit udržitelné formy zemědělství, lesnictví, správy přírodních zdrojů a obecně agroekologických systémů, které vedle produkční a užitné hodnoty nabízejí i další funkce v krajině, jako např. zachování druhové pestrosti, podpora přirozených koloběhů vody a živin a v neposlední řadě slouží jako úložiště uhlíku.
Podpora české krajiny
Spolupracujeme s vybranými českými farmáři, samosprávami a odborníky s cílem propojit aktéry, kteří mohou společně přispět k zlepšení stavu české krajiny. Soustředíme se hlavně na problematiku nedostatečného zadržování vody v půdě. Navrhujeme inovativní zemědělské postupy jako agrolesnictví a podporujeme obnovu drobných vodních těles a mokřadů.
Více o klimatu v Česku