Klimatická změna
Co je to klimatická změna
S rostoucím počtem lidí žijících v blahobytu a jejich vzrůstajícími materiálními potřebami se zvyšují také nároky na přírodní zdroje. Planeta jim přestává stačit. Stoupající průměrná globální teplota a stále častější extrémy počasí mění ekosystémy po celém světě a ohrožují rostliny i živočichy. Lesy usychají, ubývá srážek a přibývá požárů, na světových pólech se zmenšují ledovce. Dopady klimatické změny se dotýkají nás všech a abychom na ni mohli dostatečně reagovat, je třeba jí porozumět.
Oxid uhličitý
částic
na milion
Oxid uhličitý
Koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) v atmosféře je nejvyšší za 650 tisíc let.
Světová teplota
od r. 1880
Světová teplota
Devatenáct nejteplejších let od roku 1880 se naměřilo po roce 2000.
Arktický ledovec
úbytek
za desetiletí
Arktický ledovec
Arktida se otepluje asi 2 - 3x rychleji než zbytek planety. Každých 10 let odtaje asi 13,1 % hmoty Arktického ledovce.
Ledový příkrov
miliard
tun ročně
Ledový příkrov
Satelitní data ukazují, že hmota polárního ledového příkrovu se snižuje.
Hladina oceánů
milimetrů
za rok
Hladina oceánů
Za posledních 100 let vzrostla v důledku tání ledovců hladina oceánů o 190 mm. I takové zvýšení mořské hladiny může ohrožovat pobřežní oblasti nebo funkci přístavů.
Klima, počasí a přírodní katastrofy
01Klima není počasí. S počasím ale úzce souvisí. Zatímco počasí je krátkodobé a může se rychle měnit, klima (neboli podnebí) určuje dlouhodobý charakter pro dané místo: např. mírné nebo tropické. Zásadní je vztah mezi nimi: počasí je klimatu podřízeno. Klima určuje teploty, různorodost počasí, charakter zim, celkové úhrny srážek i charakter meteorologických jevů jako je prudkost bouří. Proto se v důsledku změny klimatu potýkáme jak s růstem teplot, tak s častějšími extrémy počasí a častějším výskytem přírodních katastrof.
Člověk v tísni a klimaKlimatologické jevy
Extrémní teploty, sucho, lesní požáry
Hydrologické jevy
Povodně, pohyby mas
Meteorologické jevy
Tropické, extratropické, konvektivní a lokální bouře
Geofyzikální jevy
Zemětřesení, tsunami, sopečná činnost. Geofyzikální události nejsou přímo spojeny se změnami klimatu a počasí, ačkoli jsou jejich dopady často extrémní.
Planeta ve
skleníku
02
Sluneční energie v podobě záření dopadá na Zemi, kde jsou cca dvě třetiny vstřebány povrchem planety. Další část se odrazí zpět do atmosféry, ve které působí skleníkové plyny. Ty odrazí energii zpět na zemi, kde se opět promění v teplo, čímž se udržuje planeta obyvatelná. Tento jev se nazývá skleníkový efekt. Přirozeně s přibývajícími skleníkovými plyny v atmosféře dochází k zesílení tohoto efektu a k následnému nárůstu globální teploty. Nadměrnému růstu teploty v důsledku lidské činnosti se říká globální oteplování.
Jak fungují skleníkové plyny
Skleníkové plyny se v atmosféře vyskytují přirozeně. Propouštějí sluneční paprsky, ale pohlcují tepelnou energii, kterou vyzařuje zemský povrch, a udržují tak naši planetu teplou. Bez jejich dostatečného množství by byla Země chladná podobně jako Mars. Naopak při jejich extrémně vysoké koncentraci by se země stala příliš horkou, jako například Venuše.
Hlavními skleníkovými plyny v zemské atmosféře jsou vodní pára (H₂O), oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), oxid dusný (N₂O) a ozon (O₃). Kromě vodní páry je koncentrace všech skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti zvýšena.
Zdroj: NASA Zdroj: BrittanicaOxid uhličitý
Oxid uhličitý je jeden z hlavních skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti, který příspívá ke změně klimatu. Vzniká zejména při spalování fosilních paliv, ale i v důsledku orby, tání permafrostu (trvale zmrzlé půdy) nebo rozkládání organické hmoty. Obrovské množství uhlíkatých látek bylo uloženo během prvohor hluboko do země v podobě ropy a uhlí. Rozsáhlé plochy přesliček, plavuní a mořského planktonu odebraly většinu oxidu uhličitého z atmosféry na tvorbu svých těl, které po odumření sedimentovaly na dna mokřadů a moří a za nepřístupnosti kyslíku se přeměnily v uhlí a ropu. Jejich těžbou a spalováním vypouštíme CO₂ zpět do atmosféry. Zajímavostí je, že v prvohorách byla koncentrace CO₂ v atmosféře asi 3 krát vyšší než je dnes (ale slunce zářilo o třetinu méně, průměrná teplota tak odpovídala té dnešní).
Metan
Metan je 30 krát účinnější skleníkový plyn než CO₂. Vzniká v prostředí bez přístupu kyslíku, tzv. metanovým kvašením. Velké množství metanu se uvolňuje při těžbě a přepravě ropy a zemního plynu, chovu dobytka, na skládkách odpadu a při pěstování rýže. Rovněž vzniká na dně přehrad a v oceánech v místech ústí světových řek (s vodou obohacenou hnojivy). Kvůli tomu dochází k bujení mikroorganismů, vyčerpání kyslíku ve vodě a vzniku obrovských bezkyslíkatých zón. Tyto “mrtvé zóny” mají dnes rozlohu celých kontinentů.
Zdroj: Časopis NatureOxidy dusíku
Oxidy dusíku jsou 300 krát účinnější skleníkové plyny než CO₂. Hlavním zdrojem jejich emisí jsou procesy spalování fosilních paliv v dopravě i průmyslu, chemický průmysl včetně např. výroby hnojiv. Mezi největší přispěvatele tak patří průmyslové zemědělství, zejména chemická hnojiva, ale i doprava. Kromě vlastností skleníkového plynu oxid dusný také poškozuje ozonovou vrstvu.
Odhaduje se, že lidstvo vykácelo přibližně polovinu světových lesů. Většina odlesňování v současnosti probíhá v souvislosti s vypalováním a kácením tropických deštných pralesů, primárně pro potřeby zemědělství nebo pastvy, pro výrobu dřevěného uhlí a druhotně pro těžbu dřeva jako materiálu. Přestože tropické deštné pralesy pokrývají jen asi 6 % zemského povrchu, mají významný vliv na globální klima – tropické lesy mají nejvyšší fotosyntetickou produktivitu a rovněž schopnost ochlazovat zemský povrch ze všech lesů na Zemi, čímž pomáhají zmírňovat globální oteplování. Rovněž představují centra globální biodiverzity jelikož hostí velkou část světových živočišných a rostlinných druhů.
Zdroj: National Geographic Zdroj: Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství, 2020: The state of World’s Forests - Forests, biodiversity and peopleMezi přírodní síly, které přispívají ke změně klimatu, patří intenzita slunečního záření, sopečné erupce a změny v koncentraci přirozeně se vyskytujících skleníkových plynů. Podle NASA jsou tyto přírodní příčiny ve hře i dnes, ale jejich vliv je v porovnání s vlivem člověka příliš malý nebo se projevují příliš pomalu na to, aby mohly mít přírodní příčiny zásadní vliv na rychlé oteplování pozorované v posledních desetiletích. Bez lidské činnosti by v posledních 100 letech bylo klima prakticky neměnné.
Zdroj: NASAProblém spalování fosilních paliv
Po miliony let koncentrace skleníkových plynů jen lehce kolísala – přírodní procesy odstraňovaly z atmosféry tolik skleníkových plynů, kolik jich uvolňovaly. Problém nastal, když lidé začali ve velkém těžit a spalovat fosilní paliva a vypouštět do atmosféry bezprecedentní množství oxidu uhličitého (od průmyslové revoluce jeho koncentrace vzrostla takřka o 50 %).
Zdroj: NASA
Člověkem vypouštěné emise
Spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny, tepla, v průmyslu a dopravě, odlesňování, nadužívání chemických hnojiv a průmyslová živočišná výroba zvyšují koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, což vede k oteplování planety (více zde). Budoucí teploty a celý průběh klimatické změny závisí na tom, kolik emisí skleníkových plynů lidé do ovzduší ještě vypustí.
Pozitivní zpětná vazba: začarovaný kruh
Zároveň s těmito tzv. antropogenními emisemi (emisemi v důsledku lidské činnosti) hrají stále větší roli skleníkové plyny, které unikají z tající půdy (permafrostu) a například z vysychajících rašelinišť. Ty sice nevypouští přímo člověk, je za ně však zodpovědný nepřímo prostřednictvím ohřívání planety. Zmrzlé nebo zasněžené povrchy zároveň odrážejí část slunečního záření a jejich táním dochází k ztmavnutí povrchu Země a jeho dalšího ohřívání. Takovým jevům se říká tzv. pozitivní zpětné vazby, tedy procesy, které jsou spouštěny oteplováním a samy oteplování dále prohlubují.
Zdroj: Mezivládní panel pro změnu klimatu Zdroj: NASA
Emise podle
sektorů
Hlavním sektorem vypouštějícím emise skleníkových plynů je energetika. Energetické emise se ale promítají do všech oblastí ekonomiky a jednotlivé sektory je těžké oddělit. Další významné zdroje skleníkových plynů jsou doprava, průmysl (zejm. stavebnictví a těžba surovin) a zemědělství.
Různé oblasti lidské činnosti produkují různé skleníkové plyny. Zemědělství produkuje zejména metan, spalování fosilních paliv vypouští do vzduchu zejména oxid uhličitý atd.
Kdo nejvíc
znečišťuje?
Za současný stav atmosféry jsou zodpovědné převážně Evropa spolu s USA, ze kterých pocházelo více než 90 % všech emisí vypuštěných do atmosféry do konce 20. století. V posledních desetiletích se produkce emisí přesouvá do zbytku světa, zejména Číny, která zažívá ekonomický rozmach podobně jako Evropa a Amerika v minulém století.
Zdroj: Our World in Data
Kam se outsourcují
emise?
03
Emise oxidu uhličitého se obvykle měří na základě produkce na území jednotlivých států. Tento způsob výpočtu ale nedává úplný obrázek toho, kdo je za ně zodpovědný. Mezinárodní firmy zpravidla najímají levnou pracovní sílu v rozvojových zemích a zpracovávají tamní suroviny, přičemž vzniklé emise jsou přičteny na vrub “montovnám,” ačkoliv výrobky jsou určeny pro trhy v bohatších zemích, např. Evropě či USA - tyto země tak emise vznikající jinde “dovážejí”. Typickými “vývozci” emisí jsou Čína, případně Rusko, zatímco USA, Západní a Severní Evropa nebo řada afrických států jsou typickými dovozci emisí.
Největší vývozce oxidu uhličitého
Pro výpočet emisí založených na spotřebě je třeba sledovat, s jakým zbožím se ve světě obchoduje. Kdykoli je zboží dovezeno, emise vzniklé při jeho výrobě je třeba přičíst státu, který zboží přijímá a naopak odečíst státu, který zboží vyrábí a vyváží.
Zdroj: Our World in DataČervená barva na mapě symbolizuje čisté dovozce emisí, modrá čisté vývozce. Například 20 % znamená že země importuje 20 % svých domácích emisí.
Zdroj: Our World in DataKlimatická nerovnost
Mnohé ze zemí, které jsou historicky nejvíce odpovědné za emise skleníkových plynů, jsou vůči jejím dopadům paradoxně nejméně náchylné. Chudší země, které mají zpravidla menší schopnost jednat a reagovat, pociťují dopady změny klimatu jako první a nejhůře. S důsledky se vyrovnávají dočasnými i trvalými způsoby, např. migrací. Klimatická změna tak bude stále důležitějším tématem vztahů mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi.
O klimatické migraci
Víte, že
se při běžném transatlantickém letu tam a zpět uvolní přibližně 1,6 tuny oxidu uhličitého, což je téměř tolik, kolik činí průměrné roční emise jednoho člověka v Indii. Průměrný občan USA vyprodukuje létáním asi 10 tun oxidu uhličitého ročně.
Celebrity jako Paris Hilton, Jennifer Lopez, Emma Watson nebo Bill Gates mají tak velkou uhlíkovou stopu, že si vysloužili označení “super emitters” (super vypouštěči skleníkových plynů). Tento titul si získali na základě enormně častého létání. Žebříčku vévodí Bill Gates, který svým soukromým tryskáčem vyprodukoval v roce 2017 1600 tun oxidu uhličitého.
To ukazuje další nerovnost v souvislosti se změnou klimatu: ačkoli se změna dotkne všech lidí, létá jen zlomek z nich.
Zdroj: Our World in Data Zdroj: IndependentStupně oteplování
04Země se od 19. století oteplila o přibližně 1,1°C. Nová zpráva Organizace spojených národů se zabývá důsledky oteplení o 1,5 nebo 2 °C.
Půl stupně možná nezní jako mnoho, dopady oteplení, byť o několik desetin stupně ale mohou být dramatické: vystavit další desítky milionů lidí na celém světě životu nebezpečným vlnám veder, nedostatku vody a záplavám na pobřeží. Půl stupně může znamenat rozdíl mezi světem s korálovými útesy nebo celoroční polární čepičkou a světem bez nich.
Zdroj: Mezivládní panel pro změnu klimatuHothouse Earth: Planeta ve výhni
Při dalším oteplování přichází na řadu scénář "Hothouse Earth", který počítá s tím, že bude většina planety neobyvatelná. Zemědělství podle scénáře půjde provozovat pouze v severních šířkách, dojde k rozšíření pouští, zničení tropických deštných pralesů, roztání ledovců, zatopení některých měst, zničení většiny suchozemské biodiversity i mořského života, zpomalení až zastavení Golfského proudu a drastickému snížení obyvatelnosti planety.
Uhlíkový rozpočet
Množství skleníkových plynů, které lidstvo ještě “může” vypustit, než se planeta ohřeje o 1,5°C (nebo 2 °C v závislosti na stanovené hranici) udává uhlíkový rozpočet. Jeho propočty jsou, stejně jako ostatní klimatické modely, založeny na klimatickém modelování. Výzkum ukazuje, že klimatické modelování má tendenci předpovídat vývoj emisí a související oteplování relativně přesně. Riziko překročení hranice o 1.5 nebo 2°C je tedy velmi reálné, a ačkoli se predikce, kdy přesně k němu dojde, mohou lišit v řádu desetiletí, obecně platí, že každá desetina stupně znamená dopady na kvalitu lidského života. Proto je na místě aplikovat princip předběžné opatrnosti.
Zdroj: Klimatická koalice
Víte, že
v New Yorku odpočítávají hodiny čas, který lidstvu zbývá do klimatické katastrofy, tzv. “climate clock”? Odpočet je založen právě na uhlíkovém rozpočtu.
Klimatická
migrace
Jedna z největších výzev, které bude naše společnost v důsledku klimatické změny čelit, je masivní migrace obyvatel do klimaticky méně ohrožených oblastí. Vzhledem k tomu, že se část planety stane prakticky neobyvatelná, lidé se ve snaze zajistit si základní obživu i místo pro důstojný život začnou hromadně přesouvat. Bude docházet k lokálním konfliktům o půdu a zdroje (nejhorší scénáře počítají s globálním konfliktem) a k dalším možným dopadům na společnost, jako je segregace chudých a bohatých, rozpad národních států apod.
Nezapomeňte si zapnout v pravém dolním rohu videa české titulky
Emisní scénáře
05Klimatické modely
Možný budoucí vývoj klimatu vypočítávají tzv. klimatické modely. Jedná se o komplexní simulace planetárního systému, kterých existuje celá řada a stále se vyvíjejí. Na základě klimatických modelů a hypotetických emisních scénářů vypracovávají klimatologové trajektorie oteplení planety do roku 2100. Nejznámější emisní scénáře se nazývají RCP (Representative Concentration Pathways, “reprezentativní směry vývoje koncentrací”) a udávají vývoj oteplení při různých hypotetických emisích skleníkových plynů.
Bez snížení emisí
Předpokládané budoucí emise v případě, že by nebyla zavedena žádná opatření na snižování emisí skleníkových plynů; to by mělo za následek odhadované oteplení o 4,1 až 4,8 °C do roku 2 100 (ve srovnání s teplotami před průmyslovou revolucí).
Současně platná opatření na snižování emisí
Předpokládané oteplení o 2,8 až 3,2 °C do roku 2 100 na základě současných prováděných klimatických politik.
Národní závazky
Pokud všechny země dosáhnou svých současných cílů a závazků stanovených v rámci Pařížské klimatické dohody, odhaduje se, že průměrné oteplení do roku 2 100 dosáhne 2,5 až 2,8 °C. I v takovém případě dojde k výraznému překročení cílů Pařížské dohody, která zavazuje udržet oteplování "výrazně pod 2 °C, ideálně pod 1,5°C.
Důsledné dodržování 2 °C
Existuje celá řada emisních scénářů, které by vedly k omezení průměrného oteplení na 2 °C do roku 2100. To by vyžadovalo výrazné zvýšení ambicí současných závazků nad rámec Pařížské dohody.
Setrvání pod 1,5 °C
Scénáře, které by byly slučitelné s omezením průměrného oteplení na 1,5 °C do roku 2 100 by vyžadovaly velmi naléhavé a rychlé snížení globálních emisí skleníkových plynů.Tento scénář je zatím vědeckou fikcí.
Co čeká Česko?
Změna klimatu dorazila i k nám. Průměrná teplota v Česku stoupla o 2 °C (ve srovnání s teplotami před průmyslovou revolucí), což je o stupeň víc než celosvětový průměr. Už léta se potýkáme s narůstajícími počty tropických dnů, suchem i častějšími požáry na jedné straně a přívalovými dešti nebo bleskovými povodněmi na straně druhé. Proto je potřeba se na měnící klima adaptovat včas a začít pracovat na mitigačních opatřeních.
Více o klimatu v Česku
Co můžeme dělat?
Měnící se klima na planetě je pro lidstvo existenční problém. Může ale přinést nutnou změnu. Díky společenské a politické proměně, novým technologiím, pokrokovým způsobům řízení a správné péči můžeme vytvořit ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích a nematerialistických vzorcích chování, která nás všechny uživí, aniž by ničila planetu. Udržitelná společnost však vyžaduje, abychom si uvědomili náš dopad na planetu, zahrnuli ho do svých plánů, a naučili se tento dopad zvládat. To je podmíněno systémovými změnami, podporou vědy, rozvojem udržitelných technologií a ochotou jednotlivců změnit svoje chování.
Více řešení klimatické krizeHlavní roli v řešení klimatické krize hraje omezení využívání fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a zemní plyn, a jejich nahrazení obnovitelnými a čistšími zdroji energie. To vše při současném zvýšení energetické účinnosti na jedné straně a spotřeby přírodních zdrojů na druhé. Efektivní změna ale musí přijít shora. To začíná na úrovni mezinárodních dohod a států, které zavázaly dohody dodržovat.
Ve městech v současnosti žije více než polovina světové populace a očekává se, že do roku 2050 se tento podíl zvýší téměř na 70 %. Města jsou zodpovědná za spotřebu dvou třetin světové energie a produkují více než 70 % celosvětových emisí uhlíku. Proto i drobné úpravy městské politiky mohou mít velký význam – od omezení produkce odpadu přes dostupnou a udržitelnou městskou dopravu po výstavbu zelených budov a zdražení emisí oxidu uhličitého.
Zdroj: OSN Zdroj: C40 CitiesZměnu klimatu nezvrátí jedinec změnou svých spotřebitelských návyků. Naše chování a postoje ale hrají velkou roli. Jednotlivci navíc mají sílu uplatňovat svá práva jako občané i jako spotřebitelé a vyvíjet tlak na své vlády a mezinárodní společnosti, aby provedly potřebné systémové změny.
Změna klimatu a Člověk v tísni
06Pomáháme víc než 10 let
Téma klimatické změny Člověk v tísni vnímá už více než dekádu a pomáhá vyrovnat se s jejími dopady lidem po celém světě. Podílíme se na řešení krizových situací a věnujeme se prevenci. Komunitám pomáháme při advocacy a zavádění inovativních adaptačních a mitigačních opatření. Pomáhejte s námi.
Aktivity člověka v tísniZdroje a materiály
Co si lidé myslí, jaké mají postoje a jak se na jejich základě rozhodují a jednají je rozhodující pro to, aby se něco změnilo. Proto je důležité změnu klimatu studovat a umět rozlišit fakta od zavádějících tvrzení, omylů a dezinformací. Dali jsme dohromady zdroje a materiály, které vám pomohou se v tématu zorientovat.
Přejít ke zdrojům