Klimatická změna

ČLOVĚK A MĚNÍCÍ SE PLANETA

Povodně v Česku, v Pákistánu, v Kambodže, rostoucí síla tajfunů na Filipínách. Dlouhodobá sucha v Etiopii, Angole, Zambii, Afghánistánu, Mali, extrémní zimy v Mongolsku.

Už více než dekádu Člověk v tísni pomáhá ohroženým komunitám po celém světě vyrovnávat se s dopady změny klimatu a připravit se na ty, které teprve přijdou. Chceme přispět k tomu, aby se na naší planetě žilo dobře nejen nám, ale i téměř 10 miliardám lidí, kteří tu budou žít v roce 2050. Pomáhejte s námi.



Novinky


Změna klimatu

Změna klimatu

Za hlavní příčinu globální změny klimatu jsou označovány emise oxidu uhličitého (CO2), a dalších skleníkových plynů. Kvůli spalování fosilních paliv je v ovzduší o 45 % vyšší koncentrace CO2 než v předindustriální době. Planetární mez pro CO2 je stanovena na 350 ppm (parts per million). V roce 2020 překročila koncentrace CO2 hranici 400 ppm.

Zdroj Nezávislá občanská iniciativa CO2 Earth
Ztráta druhové rozmanitosti

Ztráta druhové rozmanitosti

Naše planeta je na prahu šestého hromadného vymírání. Podle Mezinárodní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby při OSN je nyní celosvětové vymírání druhů stokrát vyšší, než za posledních 10 milionů let. Zhruba milion druhů z celkových osmi je ohroženo. Přímému ohrožení čelí přes 40 % obojživelníků, 33 % korálových útesů a více než třetina mořských savců.

Zdroj Mezinárodní vědecká platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby
Poškození ozonové vrstvy

Poškození ozonové vrstvy

Stratosférická ozonová vrstva v atmosféře filtruje ultrafialové (UV) záření ze slunce. Když se tato vrstva ztenčuje, Země čelí intenzivnějšímu UV záření, které může způsobit zvýšený výskyt rakoviny kůže u lidí a poškozovat suchozemské i mořské biologické systémy. Jako planetární mez je stanoven limit 276 Dobsonových jednotek, které měří sílu ozonové vrstvy. V současnosti je síla ozonové vrstvy 283 (v porovnání s předindustriální érou, kdy byla hodnota na 290). Ozonová vrstva byla v důsledku vypouštění freonových plynů výrazně ztenčena zejména na konci 20 století, díky mezinárodní shodě uzavřené v roce 1986 v rámci tzv. Montrealského protokolu bylo zvětšování tzv. ozonové díry zastaveno a odhady naznačují, že bude kolem roku 2060 zcela zacelena.

Zdroj NASA Ozone Watch
Aerosolové částice v atmosféře

Aerosolové částice v atmosféře

Planetární hranice atmosférického aerosolu byla navržena především kvůli vlivu aerosolů na klimatický systém Země. Prostřednictvím interakce s vodní párou hrají aerosoly zásadní roli v hydrologickém cyklu, který ovlivňuje tvorbu mraků a globální a regionální vzorce cirkulace atmosféry, jako jsou monzunové systémy v tropických oblastech. Také mají přímý vliv na klima změnou toho, kolik slunečního záření se odráží nebo absorbuje v atmosféře a mají nepříznivý vliv na mnoho živých organismů. Chování aerosolů v atmosféře je však extrémně složité v závislosti na jejich chemickém složení a zeměpisném umístění a výšce v atmosféře, a proto je planetární mez těžko stanovitelná.

(Doposud nekvantifikováno)
Okyselování oceánů

Okyselování oceánů

Přibližně třetina oxidu uhličitého, který lidstvo vypouští zejména spalováním fosilních paliv do atmosféry, skončí rozpuštěná v oceánech. Přirozená schopnost oceánů absorbovat oxid uhličitý sice zmírňuje klimatické dopady spalování fosilních paliv, zároveň ale způsobuje okyselování (snížení pH) oceánů, které vede k ohrožení organismů v nich žijících. Zvýšená kyselost snižuje množství dostupných uhličitanových iontů, které jsou základním stavebním kamenem ulit a koster mnoha mořských druhů, a ztěžuje tak růst a přežití organismů, jako jsou korály a některé druhy měkkýšů a planktonu. Ztráty těchto druhů mění strukturu a dynamiku oceánských ekosystémů a mohly by potenciálně vést mj. k drastickému snížení populací ryb.

Depozice fosforu a dusíku

Depozice fosforu a dusíku

Dusík i fosfor fungují jako základní prvky pro růst rostlin, proto jsou také důležitou složkou hnojiv. Jejich přirozený koloběh je v důsledku fixace plynného dusíku do průmyslových hnojiv a nevhodných zemědělských a průmyslových výrobních procesů narušen. Dusík i fosfor jsou tak častěji vypouštěny do ovzduší místo toho, aby byly zadržovány plodinami a půdou. Prostřednictvím smyvu z půd se pak dostávají do vodních koloběhů, toků a systémů, ve kterých způsobují přemnožování některých rostlin (často řas a sinic) a k narušování vodního ekosystému. Oxidy dusíku rovněž patří mezi velmi silné skleníkové plyny.

Spotřeba sladké vody

Spotřeba sladké vody

V důsledku nadužívání vodních zdrojů a znečišťování podzemních zdrojů těžkými kovy a dalšími látkami používanými v zemědělství a průmyslu bude docházet k dramatickému poklesu dostupnosti pitné vody. Na druhou stranu se požadavky na vodu vzhledem k růstu populace dále zvýší v zemědělství, ve zpracovatelském průmyslu a v dalších sektorech náročných na spotřebu vody. Dle OSN je již dnes jedna čtvrtina globální populace vystavena nedostatku vody alespoň jeden měsíc v roce. Až 700 tis lidí může být do roku 2030 vysídleno kvůli nedostatku vody. Stanovená planetární mez pro globální spotřebu vody je 4 000 km3 ročně. V roce 2020 byla spotřeba 3 800 km3 ročně (v porovnání s předindustriální hodnotou 415 km3 za rok).

Zdroj: OSN Zdroj: Studie A Review of Water Stress and Water Footprint Accounting
Změna územního využití

Změna územního využití

Meze přeměny krajinných systémů souvisí s využitím území značí procento globálního území, které je přeměněno na kulturní krajinu. Tato změna ve využívání půdy a krajiny, která je jednou z hnacích sil způsobujících vážné snížení biologické rozmanitosti, má dopad na vodní toky a na biogeochemický cyklus uhlíku, dusíku a fosforu a dalších důležitých prvků. Zároveň ovlivňuje dostupnost přínosů přírody pro člověka (ekosystémových služeb), které zdravá krajina svým obyvatelům poskytuje. Má se za to, že podíl globální plochy přeměněné na kulturní krajinu by neměl překročit 15 % (v současné době je to 11,7%).

Zdroj Časopis Ecology and Society
Znečištění prostředí

Znečištění prostředí

Úniky a vypouštění toxických látek vedou ke klíčovým změnám v prostředí způsobeným člověkem. Škodlivé látky a sloučeniny mohou ovlivňovat atmosférické procesy a podnebí a mít potenciálně nevratné dopady na živé organismy a fyzické prostředí. Chemickým znečištěním se zabývá např. REACH (politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií). Toxicita látek se ale těžko měří a dokazuje, proto v současné době nejsme schopni kvantifikovat jasnou hranici chemického znečištění.

Limity
naší planety

01

Pod rizikovou hranicí (bezpečné)
V zóně nejistoty (rostoucí riziko)
Za hranicí nejistoty (vysoké riziko)
Zdroj: Stockholm Resilience Centre: Planetary boundaries
Pomáhejte spolu s námi

Pomáhejte spolu s námi

Díky štědrosti našich pravidelných dárců pomáháme nejpotřebnějším po celém světě vyrovnávat se s dopady změny klimatu a připravit se na ty, které teprve přijdou. Staňte se i Vy součástí naší komunity dárců.

Darujte


VÝZVY, KTERÝM SE NEVYHNEME

Překročení planetárních mezí si svou daň už vybírá: svět čelí nebo bude brzy čelit výzvám, které v historii lidstva nemají obdoby.

9,5 MLD

lidí na Zemi

9,5 mld. lidí na Zemi

Do roku 2050 bude na naší planetě přibližně 9,5 miliardy lidí a s tím poroste tlak na přírodní zdroje. 70 % světové populace bude žít ve městech, z nichž 50 % ještě není postaveno. To je výzva, ale také příležitost. Je nutné začít přemýšlet a jednat o odolných a nízkouhlíkových stavebních technologiích, infrastruktuře a fungování společnosti ve vznikajících i existujících městech.

Zdroj: Organizace spojených národů

300 MIL

tun odpadu

300 mil. tun odpadu

V současné době ročně produkujeme asi 300 milionů tun plastového odpadu. To je ekvivalent milionu boeingů 747, 30 tisíc Eiffelových věží nebo miliardy slonů.

Zdroj: Mezinárodní svaz ochrany přírody

75 %

zemského povrchu zasaženo člověkem

75 % zemského povrchu zasaženo člověkem

75 % zemského povrchu je zasaženo lidskou činností. Odlesňování, rozšiřování pouští a přeměna půdy na zemědělské plochy, pastviny a městské povrchy nechávají netknuté přírodě stále menší prostor, což představuje zásadní hrozbu pro přežití biologických druhů a ekosystémů.

Zdroj: Organizace spojených národů

85 %

mokřadů ztraceno

85 % mokřadů ztraceno

Mokřady jsou významným zdrojem obživy pro zemědělce, rybáře a další samozásobitele, kteří je využívají k pěstování plodin, k rybolovu a získávání stavebního materiálu. Mokřady zároveň představují významný ekosystém pro širokou škálu živočišných druhů a jsou důležitým úložištěm pro vodu, uhlík, metan a další prvky ekologických cyklů. 85 % mokřadů, které existovaly v roce 1700, však již bylo ztraceno.

Zdroj: Living Planet Report

60%

zvířat vyhlazeno

60% Zvířat vyhlazeno

Hovoříme o krizi druhové rozmanitosti a mnoho vědců mluví o „šestém hromadném vymírání“. Lidstvo od roku 1970 vyhubilo 60 % savců, ptáků, ryb a plazů. Za posledních 10 let navíc vymřelo přibližně 41 % všech druhů hmyzu a dalším 40 % hrozí v příštích desetiletích vyhynutí.

Zdroj: The Conservation Zdroj: Sience Direct

20 mil

lidí ročně vysídleno

20 mil lidí ročně vysídleno

V současnosti je v souvislosti s přírodními katastrofami v průměru vysídleno 20 milionů obyvatel ročně. Převážná většina vysídlení souvisela s extrémním počasím, jehož frekvence stoupá s probíhající změnou klimatu.

Zdroj: UHNCR


Klimatická změna
nebo klimatická krize?

02

Klima se měnilo vždy. Přirozené změny (střídání dob ledových a meziledových) ale probíhaly pozvolna po tisíciletí, a navíc v obdobích, kdy na planetě nežilo současných téměř 8 miliard lidí, které klimatická změna ohrožuje. Rozsah i tempo dnešních změn je ale bezprecedentní, a proto hovoříme o globální krizi. Současné klimatické změny znemožňují přirozenou adaptaci rostlin a živočichů a dotýkají se všech oborů lidské činnosti. Nejvíce však zasahují obyvatele chudších oblastí, kterým chybí prostředky na to, aby se změnám přizpůsobili. Právě k těm směřujeme svou aktivitu.

Více o aktivitách Člověka v tísni

Pár stupňů, obrovský rozdíl

Současná úroveň oteplení planety se pohybuje okolo 1,1°C ve srovnání s předindustriální érou. Hranice nebezpečného oteplení je 1,5 až 2 °C a její překročení znamená dramatické zhoršení životních podmínek na Zemi. Podle nové analýzy světové meteorologické organizace lze do roku 2026 s až 40% pravděpodobností očekávat, že průměrná teplota některého z roků překročí oteplení o 1,5°C. Při zachování nynějšího tempa by navíc do roku 2100 došlo k oteplení o 2,5 až 5 °C. Zatímco rozdíl mezi oteplením o 1,5°C a 2°C je pro lidstvo i přírodu citelný, ještě vyšší oteplování by bylo katastrofální.

Zdroj: Světová meteorologická organizace Zdroj: Jaký je rozdíl v dopadech oteplení o 1,5 ˚C a o 2 ˚C? World Resources Institute

Více o klimatické změně

Planetární
ekosystémy

Oteplování ohrožuje planetární ekosystémy jako jsou deštné pralesy, korálové útesy a severské boreální lesy. Ty celkově tvoří okolo třetiny zemského povrchu, jsou samy o sobě mocným stabilizátorem planetárního klimatu a jejich kolaps by znamenal mj. další oteplení a ohrožení dalších ekosystémů.

Golfský
proud

Golfský proud přináší teplou vodu z Mexického zálivu k severnímu pobřeží Evropy a dále pohání celoplanetární cirkulaci mořské vody. Kvůli nadměrnému tání ledovců však slábne. Při současném tempu oteplování by podle vědců do roku 2100 zeslábl o 11 až 54 %. Zastavení golfského proudu by pak vedlo k lokální době ledové, tedy zamrznutí významné části severní polokoule, čímž by se drasticky snížila obyvatelnost planety.

Zdroj: ScienceX

Mořský
život

Kvůli sníženému proudění by také mohlo dojít k poklesu okysličení mořské vody a dalšímu mizení života z moří a oceánů.

Dopady změny klimatu
na společnost

Bezpečnost

Dopady změny klimatu prokazatelně zvyšují hrozbu konfliktu o přírodní zdroje. Voda a půda začínají být v zasažených zemích nedostatkové, extrémní počasí navíc snižuje jistotu výnosů v tradičních sektorech, jako třeba pastevectví a zemědělství. Lidem tak nezbývá, než hledat obživu jinde a stále častěji dochází k rozsáhlým migracím. Cílové regiony ale na příval migrantů nebývají připraveny, což vede k nárůstu chudoby, napětí a společenské dezintegraci (rozpadu společenských systémů a jejího fungování). Situace pak často zneužívají extremistické organizace. Největší migraci v historii lidstva jsme zažili v minulých dekádách. Zapříčinily ji přímé i nepřímé dopady klimatické změny: extrémní sucha, povodně, rozšiřování pouští někdy následované přemnožením škůdců (např. kobylek) a následné konflikty. Do roku 2050 by podle Světové banky mohlo být v důsledku konfliktu o omezené zdroje potravin a vody a přírodních katastrof způsobených klimatem ze svých domovů vyhnáno více než 143 milionů lidí.

Zdroj: Report Groundswell: Preparing for Internal Climate Migration

Potraviny a voda

Ze 124 milionů lidí na celém světě, kteří čelí krizi v důsledku akutní potravinové nejistoty, je podle Organizace pro výživu a zemědělství 76 % postiženo extrémními výkyvy počasí. Přitom více než polovina lidí v rozvojových zemích žije ve venkovských komunitách závislých na zemědělství – odvětví vysoce citlivém na změnu vnějších podmínek. S růstem teplot a nepravidelností srážek je stále obtížnější vyprodukovat dostatek potravin a zajistit dostatek čisté vody pro všechny. Navíc s každým dalším suchem dochází k rozšiřování pouští, což představuje mnohdy nevratnou přeměnu krajiny v pustinu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je desertifikace jednou z největších hrozeb souvisejících se změnou klimatu a neudržitelným zacházením s přírodními zdroji, jako je vypalování krajiny, přepásání hospodářskými zvířaty a odlesňování.

Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství

Zdraví

Dle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) dojde v důsledku globálního oteplování ke zhoršení zdravotního stavu populace, zejména v tropických oblastech. V místech, jako je Afrika, povede nárůst teploty k množení populace komárů, čímž se zvýší riziko malárie, horečky dengue a dalších infekcí přenášených hmyzem. Vyšší teploty mohou vystavit až miliardu lidí smrtelným infekčním chorobám. Jen v USA se v letech 2004 až 2016 případy onemocnění přenášených komáry, klíšťaty a blechami více než ztrojnásobily z necelých 30 tisíc na téměř 100 tisíc ročně. Rostoucí teploty rovněž přispívají k nedostatku a zhoršení kvality vody, což vede k nárůstu výskytu souvisejících chorob

Zdroj: Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí

Lidská práva

Environmentální aktivisté bojující za občanská práva svých komunit a za záchranu místního životního prostředí se stali nejvíce ohroženou skupinou aktivistů 21. století. V posledních letech bylo každý rok zabito přes 300 obránců lidských práv, z nichž většina bránila půdu, environmentální práva a práva původních obyvatel. Ještě mnohem více aktivistů stavějících se proti těžbě, zemědělství, kácení a dalším průmyslovým aktivitám ničícím jejich půdu, čelí zatýkání, bití a výhrůžkám.

Jak z toho ven?

03

Oteplování planety má vliv na život každého z nás, nejvíc na ty nejzranitelnější. Je potřeba se mu nejen přizpůsobit, ale také se snažit v maximální možné míře snižovat emise skleníkových plynů, které oteplování urychlují. K tomu slouží adaptační a mitigační opatření. Mitigační opatření mají za cíl snížit produkci emisí. Adaptační opatření znamenají vyrovnávání se s aktuálními nebo očekávanými dopady měnícího se klimatu. Adaptace i mitigace musejí jít ruku v ruce, aby se na této planetě žilo dobře nám i budoucím generacím.

Adaptační strategie

Opatření ke snížení zranitelnosti vůči změně klimatu

Se změnou klimatu se musejí vypořádat také města. Dobrou adaptační strategií je jejich ozeleňování. Zeleň poskytuje stín a zvlhčuje vzduch. Mezi sporná adaptační opatření patří například klimatizace. Krátkodobě přináší pohodlí, celkově ale ke změnám klimatu přispívají.

Bezpečnější budovy a infrastruktura, městské adaptace (zeleň, vodní plochy, ale i klimatizace)
Obnova krajiny, zadržování vody a zalesňování
Potravinová bezpečnost a diverzifikace plodin
Výzkum technologií a socio-ekologické inovace ve společnosti
Systém včasného varování, opatření proti katastrofám

Mitigační strategie

Opatření ke snížení a omezení emisí skleníkových plynů

Mezi funkční mitigační opatření patří např. omezení automobilové dopravy či přechod od odběru elektřiny z uhelných elektráren na decentralizovanou síť solárních zdrojů. Na místě je však obezřetnost. Je třeba sledovat efektivitu panelů, ošetřit cyklus jejich recyklace a likvidaci, a velkou výzvou je ukládání energie.

Úspora a zvýšení účinnosti využití energie
Přechod na bezemisní zdroje energie
Dekarbonizace průmyslu
Udržitelná bezemisní doprava (elektrická veřejná doprava, jízdní kola atd.)
Uhlíková daň a trhy s emisemi
Bezpečnější budovy a infrastruktura, městské adaptace (zeleň, vodní plochy, ale i klimatizace)
Obnova krajiny, zadržování vody a zalesňování
Potravinová bezpečnost a diverzifikace plodin
Výzkum technologií a socio-ekologické inovace ve společnosti
Systém včasného varování, opatření proti katastrofám
Úspora a zvýšení účinnosti využití energie
Přechod na bezemisní zdroje energie
Dekarbonizace průmyslu
Udržitelná bezemisní doprava (elektrická veřejná doprava, jízdní kola atd.)
Uhlíková daň a trhy s emisemi

Hlavní role v boji proti změně klimatu: Systémový přístup

Boj proti změně klimatu je otázkou celé společnosti.

V řešení klimatické krize je klíčový systémový přístup. Ten začíná na úrovni mezinárodních dohod, pokračuje na úroveň jednotlivých států, jejichž rolí je koordinovat procesy, poskytovat finanční prostředky a hledat způsob, jak občanům zajistit, aby se jim investice do adaptačních a mitigačních opatření vyplatila.

Více o aktivitách Člověka v tísni

Mezinárodní závazky jsou stěžejní. Ohledně změny klimatu bylo již uspořádáno mnoho světových konferencí a uzavřeno několik dohod týkajících se snižování emisí, z nichž nejvýznamnější jsou Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCC) a Pařížská dohoda.

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCC)

První globální závazek k omezení emisí a základ pro následné mezinárodní dohody o změně klimatu vstoupil v platnost r. 1994 a do r. 2021 jej podepsalo 197 zemí.

Pařížská dohoda

Dohoda z r. 2015 obsahuje všechny prvky nezbytné k vytvoření globální strategie pro boj proti změně klimatu pro období po roce 2020. Státy omezí nárůst průměrné globální teploty tak, aby zůstala pod hranicí 2 °C s tím, že se mohou dobrovolně zavázat k udržení teploty pod hranicí 1,5°C. Slabinou dohody je absence mechanismu sankcí, které by ji činily vymahatelnou.

Bezprostřední dopad spotřebního chování jedince na změnu klimatu je sice malý, společná snaha, obzvláště podložená společenskou a politickou angažovaností, ale není zanedbatelná. Může vést ke změně rétoriky společnosti a politik států i firem, i mentality a chování budoucích generací.

Občanská aktivita

Občané mohou svou aktivitou přimět politiky k plnění závazků.

Dobrovolnictví & Dárcovství

Nevládní organizace mají silný hlas i potřebné nástroje pro zmírnění dopadů změny klimatu i vytváření nových příležitostí pro ekologičtější společnost.

Spotřebitelské chování

Masová změna spotřebitelského chování nutí velké společnosti k ekologičtější produkci.

Více

Aktivity Člověka v tísni

04

Člověk v tísni téma klimatické změny vnímá a reaguje na něj v České republice i všude po světě. Aktivně se podílí na řešení krizových situací a katastrof, dlouhodobě se věnuje jejich prevenci a hledá možnosti, jak by jim mohli lidé na úrovni jednotlivců, obcí, komunit a celých regionů úspěšně čelit. Místním komunitám pomáhá při zavádění inovativních a udržitelných adaptačních a mitigačních opatření, vzdělává, chrání a podporuje lidská práva, reaguje na jejich porušování, upevňuje občanskou společnost a inspiruje občanskou činnost počínaje ochranou politických a občanských práv až po environmentální aktivismus.

Vyprahlé Česko

Vysychající řeky, zpustlá pole, prázdné studny. Změna klimatu se projevuje plíživě, na vlastní kůži ji už cítíme dlouho. Budeme častěji vystaveni nepříjemnému vedru, suchu a bleskovým povodním a dopady pocítíme napříč hospodářskými sektory i ve vlastních peněženkách.

Více o klimatu v Česku

Politika ochrany
klimatu v ČR

Na změny, které do Česka přicházejí, nejsme adaptováni. Politika ochrany klimatu v České republice představuje strategii v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a zároveň plán rozvoje nízkoemisního hospodářství do roku 2050.

Lesnictví

Umírají nejen smrky a modříny, ale i stromy, které mají hlubší kořeny, jako jsou borovice. Oteplení vede také k rychlejšímu šíření škůdců a dalšímu odumírání lesů.

Zemědělství

Především nižší oblasti budou stále častěji ohrožené epizodami zemědělského sucha, které ještě zhoršuje degradace půd s výraznými dopady na objem a kvalitu výnosů.

Vodní hospodářství

Vlivem změny klimatu a změny rozložení srážek bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny a tím pádem ke snížení hladiny vody v tocích a na vodních plochách. Voda se bude více prohřívat a bude méně kvalitní. Zvýší se nároky na odběry elektrické energie i četnost výpadků elektřiny v důsledku nedostatku vody potřebné v energetice (roztáčení turbín v jaderných, uhelných a plynových elektrárnách).

Městské prostředí

Města budou častěji ohrožena povodněmi, vlnami veder i suchem a vyčerpáním zdrojů podzemních vod. V hustých zástavbách již vznikají tepelné ostrovy, které sezónně snižují kvalitu života. Ve městech často není prostor pro zachování druhové rozmanitosti a živých prvků krajiny.


Jak porozumět klimatické změně?

05

Zvyšovat klimatickou gramotnost sebe i svého okolí, studovat vývoj klimatické změny a porozumět tomu, jaký vliv na něj lidská činnost má. To jsou stavební kameny pro pochopení a budoucí změnu našeho vztahu k našemu životnímu prostředí.

Více o vzdělávání

Podle čeho poznat důvěryhodný zdroj?

Rozeznat fakta od polopravd, mýtů nebo přímo dezinformací není jednoduché, zejména pokud se jedná o komplexní téma jako klimatická změna. Vyplatí se důvěra v odborníky – klimatology, společenské vědce pro analýzu dopadů na společnost atd. Zároveň je na místě ostražitost při získávání informací z materiálů, ve kterých není uveden zdroj. Dali jsme dohromady přehled pramenů, ze kterých je možné čerpat relevantní informace, a zdrojů, za které dáme ruku do ohně.

Přehled zdrojů

Na co se ptáte

Lidstvo za poslední století napáchalo na planetě značné škody. Ochrana klimatu se nyní stala prioritou. 

Ačkoliv je možné, že postupující oteplování se nepodaří zastavit tam, kde si lidstvo předsevzalo podepsáním Pařížské dohody, rezignace na snahu o ochranu planety nepřichází v úvahu. Mnohé změny jsou sice již nevratné, stále ale lze snížit koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a rehabilitovat ekosystémy. 

Jestli byly minulé epochy lidstva charakterizovány bojem proti živlům přírody, proti zhoubným ideologiím a lidskému zlu, nadcházející epocha musí být celá věnovaná obnově biosféry. Lidstvo se musí poučit z chyb a přizpůsobit se změnám.
Navzdory 26 mezinárodním konferencím o změně klimatu jsou světové emise stále na vzestupu. Na samotné mezinárodní vyjednávání je ale třeba pohlížet jako na malý zázrak v dějinách lidstva. Nikdy v historii se ještě všechny národy nesetkaly u společného stolu, aby probraly tak důležitý problém a cesty k jeho řešení.

Dohody jsou vždy kompromisem a do značné míry bývají založené na dobrovolné účasti států. Pokud by OSN aplikovalo vynucovací mechanismy, hrozilo by, že některé země se prostě zvednou od stolu a přestanou o věci vyjednávat, což by znemožnilo jakýkoliv společný postup.

Na první pohled se tyto konference mohou zdát jako zbytečné tlachání, ve skutečnosti se za nimi skrývá celoroční intenzivní práce stovek delegátů a odborníků. Rozhodnutí dosažená během konferencí pak představují cíle, které vlády musí zohledňovat, i když nejsou závazná, a to díky tlaku občanské společnosti. Dodržování klimatických cílů je dnes věcí prestiže nejen politických stran, ale i nadnárodních korporací. Klíčovou roli hraje aktivní občanská společnost, která vytyčuje nejambicióznější cíle a tlačí na jejich dodržování
 
Emisní povolenky motivují firmy k přechodu na čisté zdroje energie. V souladu s jejich účelem každým rokem předvídatelně zdražují. Na současném růstu cen energií se emisní povolenky podílí asi z 20 %.

Hlavním důvodem růstu cen energií je zejména vysoká poptávka po fosilním plynu. Fosilní zdroje budou naši ekonomiku a energetiku čím dál více prodražovat a vystavovat fluktuacím na trhu s palivy. Cestu, jak těmto šokům předcházet, představuje rozvoj obnovitelných zdrojů.
Za skokový růst cen energií může také pomalá adaptace ČR na přechod k obnovitelným zdrojům. Pokud by naše vláda zaváděla obnovitelné zdroje včas, cena energie by ani zdaleka tolik nevyskočila.
Česká veřejnost je ochotná změnit svůj životní styl v reakci na změnu klimatu a úbytek biodiverzity. Snížit svoji životní úroveň ale lidé nechtějí.

Otázka, jestli bude udržitelná ekonomika vyžadovat snížení životní úrovně, je ale špatně položená, protože vyžaduje správnou definici kvality života. Kvalita života zcela jistě nespočívá jen v majetku a spotřebě, ale v bohatství mezilidských vztahů, bezpečí a osobním zdraví i zdraví životního prostředí. Vezmeme-li toto v potaz, je ekologická transformace cestou k výraznému nárůstu životní úrovně a kvality života za současného poklesu environmentální náročnosti.
 
Výroba a provoz elektromobilů může mít znatelnou ekologickou stopu, která souvisí s těžbou vzácných surovin na výrobu baterií. Nevytvářejí ale zhoubné znečištění v městských aglomeracích a lze je teoreticky napájet ze solárních panelů, čímž by odpadla nutnost dopravovat a spalovat tekutá paliva.

S rostoucí poptávkou po elektromobilech roste i poptávka po bateriích a v nich obsažených vzácných materiálech (nikl, kobalt, lithium). Dopady těžby materiálů negativně ovlivňují životy obyvatel, pracovníků v dolech, a zejména ekostémy jako deštné pralesy nebo korálové útesy. Klíčové při výrobě je tedy opětovné využití materiálů (a mnohem šetrnější metody těžby), aby se předešlo dopadům na zranitelné obyvatele a biosféru.
Další dotazy
Celý text Méně textu