Z katastrof neodcházíme poté, co odjedou televizní štáby. Práce po povodních či tornádu trvá roky

Zkušenosti z tornáda využíváme u povodní

V roce 2021, kdy se jihomoravským Podlužím prohnalo ničivé tornádo a blesková povodeň, se nám ve sbírce SOS Morava podařilo vybrat 190 milionů korun. Naše terénní týmy byly na místě prakticky okamžitě, místním lidem jsme pomáhali s opravami domů a zahrad, důležitá byla také psychologická pomoc.

Finanční prostředky, které nám zbyly, jsme se rozhodli využít na prevenci nebo zmírnění podobných katastrof v této oblasti.

V našem článku o sbírce SOS Morava si můžete přečíst například o tom, jak jsme vysázeli nový park a lipovou alej v centru Moravské Nové Vsi nebo uspořádali kulatý stůl v Mikulčicích. Na Moravě v současné době také podporujeme vedení obcí v přípravě klimaticko-adaptačních plánů. To už se povedlo například v Hodoníně.

Podívejte se na video, kde o spolupráci mluví starosta Dolních Bojanovic:

Povodně, které zasáhly Českou republiku a zejména Krnovsko a Jesenicko v září roku 2024, přinesly ještě větší vlnu solidarity a ve sbírce SOS Povodně Česká republika se k dnešnímu dni podařilo vybrat 508 milionů korun.

Z celkové částky jsme zatím 256 milionů korun poskytli na plošnou a finanční pomoc pro nejvíce ohrožené domácnosti, materiální a potravinovou pomoc v prvních měsících od povodně a nákupy paliva před zimou.

Zbývající finance využijeme na obnovu bydlení, doplňkové programy, jako jsou například drobné stavební práce, a také prevenci přírodních katastrof, zejména v oblasti Krnovska a Jesenicka. Tam spadají protipovodňová a přírodě blízká opatření v krajině i obcích a také podpůrné programy pro místní samosprávy, školy, spolky a obyvatele. Na preventivní opatření plánujeme využít 50 milionů Kč.

V lednu roku 2025 jsme uspořádali kulatý stůl, na kterém se sešli zástupci a zástupkyně zasažených obcí, obyvatel, firem, ministerstev, architektů, krajinářů, vědců a neziskových organizací. Z výstupů vznikl seznam bariér, kterým místní před a po povodni čelili, a na ně navazující seznam doporučení pro vedení obcí, krajů, ministerstev, ale i pro obyvatele, firmy a spolky, na co se příště zaměřit, aby následky povodně byly co nejmenší a co pro to každý můžeme udělat nyní v období obnovy a investic do preventivních opatření.

Seznam bariér a doporučení je volně ke stažení zde.

V návaznosti na kulatý stůl jsme propojili organizace, které pracují na obnově krajiny zasažené povodní, a společně koordinujeme práci tak, aby bylo efektivně obnoveno co nejvíce zasažených oblastí.

Z vyčleněných 50 milionů Kč na obnovu je část alokována na konkrétní projekty odborníků a neziskových organizací, jenž se věnují studiím adaptace krajiny, obcí i samotných toků ve smyslu lepší obnovy (Build Back Better, BBB). Další část zaměříme na realizaci výsadeb, dalších přírodě blízkých opatření a přirozenou obnovu vodních toků. Úzkou spolupráci rozvíjíme s vedením obcí v údolí řeky Bělé (např. Bělá, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice) i řeky Opavy (např. Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Široká Niva, Nové Heřminovy, Brantice). V letošním roce zde probíhá ve spolupráci s NÚIK klimaadaptační diagnostika extravilánu obcí a ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem a významnými vlastníky půdy vytipování oblastí pro návrh realizací konkrétních opatření v krajině.

Když krajina dobře zadržuje vodu, nejsou povodně tak ničivé

V rámci preventivních a adaptačních opatření jsme se spojili s obcemi, které o spolupráci měly zájem, a pomáháme jim naplánovat potřebné úpravy v krajině tak, aby byla příjemnější k životu a odolnější vůči dopadům klimatické změny. Do plánování zapojujeme také občany, zemědělce, projektanty a další aktéry.

Pilotními obcemi naší spolupráce jsou Velvary, Němčice u Kolína a slovenské Šterusy. V těch se nyní pracuje na konkrétních opatřeních, která pomohou například zadržet vodu v krajině.

Tato opatření slouží jako důležitá prevence před přírodními katastrofami, jako jsou například povodně. Pokud je totiž krajina schopná zadržet více vody, řeky se při povodni tolik nerozvodní a nemají tak ničivé následky uvnitř měst a obcí.

Se zemědělci a zemědělskými poradci řešíme, jak vyzrát na půdní erozi

Důležitou součástí rozhodování o změnách v krajině tvoří zemědělci. Ti se starají o pole, na kterých rostou potraviny a o krajinu, ve které trávíme náš volný čas. Jenže i zemědělci se musí dopadům klimatické změny přizpůsobovat a způsob hospodaření často měnit.

Pro zemědělce a zemědělské poradce pořádáme kurzy s odborníky na udržitelné zemědělství a nové technologie, které pomáhají chránit půdu před erozí.

Přečtete si více v našem článku o zemědělských kurzech, kde se také můžete přihlásit na podzimní termíny.

V roce 2021 jsme vypracovali studii o zdraví krajiny, ve které jsme prostřednictvím satelitních snímků vyhodnotili, jak zdravá je česká krajina v různých regionech. Zdraví krajiny totiž určuje její produktivitu a odolnost vůči přírodním katastrofám. V našem týmu jsme se rozhodli zaměřit na ty oblasti Česka, kde je krajina zdravá nejméně.

Mapa zdraví krajiny v Česku je k dispozici na tomto odkazu.

Z míst katastrof neodcházíme ani poté, co opadne mediální pozornost

Důležitou součástí naší práce je humanitární pomoc po přírodních katastrofách. Klíčovým principem pro nás ale je, že po akutní fázi humanitární pomoci z oblasti neodcházíme.

Naopak, často v daných místech pracujeme několik dalších let a pomáháme s obnovou a zlepšením místního života. Takto začínaly i naše zahraniční programy v Nepálu, kde pracujeme od mohutného zemětřesení v roce 2015, nebo na Filipínách, kde naše práce začala humanitární pomocí po supertajfunu Haiyan v roce 2013.

Stejným principem se řídíme i u nás doma v Česku. Poté, co odezní akutní fáze dodávek potravin, materiální pomoci a vyklízení domů, podporujeme místní lidi tak, aby se jim žilo lépe než před katastrofou.

Kromě sociální a psychologické podpory považujeme za klíčové obnovit krajinu, aby byla vůči příštím přírodním katastrofám odolnější. K této práci využíváme zkušenosti ze zahraničí i z uplynulých událostí v Česku.

V klimatickém vzdělávání podporujeme učitele i novináře

Vedle práce v terénu v souvislosti s přírodními katastrofami vnímáme také to, jak důležité je informovat a vzdělávat o souvislostech mezi změnou klimatu a opatřeních, která se v krajině provádí. Spolupracujeme s učiteli a učitelkami napříč celou Českou republikou, kteří mají zájem témata související s životním prostředím zařazovat do své výuky.

Společně s dalšími neziskovými organizacemi jsme vytvořili web ucimoklimatu.cz, kde jsou k dispozici lekce pro výuku na základních a středních školách. Pro učitele a učitelky zároveň pořádáme kurzy, aby si byli v tématu změny klimatu při výuce jistější. Podívejte se na video z jednoho z nich:

V informovanosti hrají klíčovou roli také média. Novináře a novinářky tak propojujeme s lidmi z různých oblastí vědy. Organizujeme také workshopy, kde mají účastníci a účastnice možnost navzájem si sdílet důležité zdroje a poznatky z oboru klimatické žurnalistiky.

S několika českými novináři a novinářkami jsme zpracovali dvě série podcastu Hlasy proměny. Celkem čtrnáct epizod o tom, jak se klimatická změna projevuje na vinicích, jak souvisí s povodněmi nebo jak s ní pracují klimatičtí aktivisté a aktivistky, si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích nebo na našem Youtube kanále.