COP15 z pohledu hlavního vyjednavače EU: Máme šanci prosadit silnou dohodu o ochraně a obnově biodiverzity

Co je z vašeho pohledu vyjednavače za EU největší příležitost pro COP15?

České předsednictví vychází ze schválené evropské pozice, která je velmi ambiciózní. Cílem je dosáhnout silné dohody na ochranu druhové rozmanitosti s tím, že klíčové je rozšiřování oblastí pod určitým stupněm ochrany, stejně jako zachování a rozšiřování míst vhodných pro ochranu živočichů a rostlin v běžně využívané krajině. Schválená pozice počítá s oznámenými cíli 30 % chráněných území na souši a dalších 30 % na moři. Zda se podaří dosáhnout dohody přesně na tomto čísle je ale nejisté. Podobně není jisté, zda se celý rámec podaří dohodnout tak, aby bylo možné jej naplnit do roku 2030 ve chvíli, kdy jsme kvůli pandemii ztratili dva roky času

Můžete ve stručnosti popsat zásadní témata COP15?

Samozřejmě obnova druhové rozmanitosti a snižování negativních dopadů lidské činnosti na přírodu, zejména snižování znečišťování přírody, snížení celosvětového využívání pesticidů nebo omezení plastových odpadů. Klíčové a zároveň složité bude vyjednat systém monitoringu a indikátorů, podle kterých se bude měřit postup v naplňování dohody. 

Jaký je největší přínos toho, že se COP15 koná ještě během českého předsednictví?

Pro Českou republiku je vyjednávání Globálního rámce Úmluvy o biologické rozmanitosti velice prestižní. Daleko podstatnější je ale to, že s e konferenci podařilo po dvou letech odkladů kvůli pandemii uspořádat. Díky tomu máme šanci na dalších zhruba deset let dohodnout plán ochrany a především obnovy biologické rozmanitosti.

V popředí zájmu je v posledních letech změna klimatu. Ta ale s úbytkem biodiverzity úzce souvisí, je to tak?

Ochrana klimatu a ochrana a obnova biologické rozmanitosti má několik důležitých společných bodů. Přístupy založené na pestrých ekosystémech pomáhají ochraně klimatu, a to poměrně zásadně, protože dokáží ročně snížit emise o zhruba 10 Gt oxidu uhličitého. Ochrana klimatu ale nesmí přinášet negativní dopady na biologickou rozmanitost, například v případě, kdybychom pestré lesy měnili na monokulturní zdroj energetických plodin.

Jaký vliv na agendu COP15 má výsledek COP27?

Letošní COP 27 v Egyptě ve svém závěrečném dokumentu přímo zmiňuje ekosystémové služby oceánů nebo lesů v souvislosti s ochranou klimatu. Nicméně především zde rezonovalo téma financí – zdrojů na takzvané "ztráty a škody," tedy na nápravu sucha, záplav, požárů a dalších dopadů změny klimatu. Nakonec státy rozhodly o vzniku nového fondu s dobrovolnými příspěvky. Podobně se dá očekávat debata o investicích do ochrany druhové rozmanitosti. Nemusí jít úplně o nové zdroje, respektive není potřeba kvůli financování budovat nové instituce, ale naopak co nejlépe využívat stávávající – například Globální environmentální fond nebo Zelený klimatický fond. 

Komentář ředitele rozvojové a humanitární sekce ČvT Jana Mrkvičky k Zelenému klimatickému fondu:

Zelený klimatický fond (GCF) je zásadním nástrojem, ze kterého se financují projekty, které mají pomoci zpomalit oteplování planety, stejně jako adaptovat se na změnu, která nastává a nevyhnutelně nastane. Na konferenci COP27 ovšem zněla k představitelům GCF silná kritika. Určený 50% podíl na adaptační opatření, které chudé země nejvíce zajímají, se nedaří dosahovat. Zastupitelům vlád těchto zemí často není jasné, jak se k financování prakticky dostat. Problém z části tkví v tom, že pro čerpání z fondu je třeba projít akreditačním procesem. Ten celosvětově dokončilo jen 72 institucí. Většinou se jedná o banky, fondy, ministerstva nebo agentury OSN. 
Nevládní organizace, které dokáží spolu s místními institucemi v těch nejchudších zemích připravit a realizovat konkrétní adaptační projekty s jasnými výsledky, bohužel mezi akreditovanými prakticky chybí. Ne, že by byly vyloučeny. Podle zástupce GCF se to prostě jen nestíhá. Člověk v tísni například zažádal o akreditaci v roce 2019 a po úspěšném absolvování prvního kola se zástupci GCF odmlčeli. Podobně jsou na tom desítky dalších organizací.