Jan Svitálek pro Ekolist: České stromy a louže v Etiopii

Důležité je zachytit každou kapičku deště, aby se z nich nestal příval vody valící se krajinou, který odnáší drahocennou půdu. Zdravá krajina je plná louží a tůněk a tam kde vymizely, je potřeba je aktivně vracet. To je případ i jižní Etiopie, kde si farmáři váží každé louže pro svůj dobytek nebo zahrádku a aktivně zvyšují jejich počet. Nejsou to ovšem jen obyčejné louže, ale také cíleně hloubené tůňky, příkopy, přehrádky a jiné vodozádržné prvky, které vyhovují složitému složení místních půd. Tisíce takových ‚louží‛ jsou také výsledkem rozvojových projektů Člověka v tísni. Jak tato spolupráce v Etiopii vypadá?

V roce 2003 si Člověk v tísni pronajal malou kancelář v etiopské Awasse pro malý tým lidí, kteří měli pomoci s budováním studní a škol. Za dvacet let se etiopská mise rozrostla na dvou set členný tým. A je tomu patnáct let, co Člověk v tísni v Etiopii rozjel Program pro udržitelnou obživu a zemědělství, který se z velké části věnuje zalesňování a udržitelné správě krajiny v komunitách na jihu Etiopie. A zajímavé je, že zkušenosti z práce v Africe přenáší i zpět do svých aktivit v České republice.

Etiopie se v rámci oficiální české rozvojové zahraniční spolupráce těší dlouhodobé pozornosti, a to hned v řadě sektorů jako voda, sanitace, vzdělávání, zdravotnictví nebo například dekády existující programy hydrogeologického průzkumu. Zásadní prioritou je téma zabezpečení obyvatelstva potravinami, tedy prevence podvýživy, hladu a podpora zemědělství.

Jedním z hlavních problémů, kterému Etiopie s rostoucí populací čelí, je celková devastace krajiny, a to právě kvůli nevhodnému způsobu farmaření.

V hustě obydlených horských oblastech byla původní krajina v posledních dekádách z většiny odlesněna, zkultivována a vysušena. Půda na polích intenzivním obděláváním nejen degradovala, ale s bezprecedentní mírou eroze ji každoročně odnáší monzunové deště z hor od zemědělců do místních jezer a dále do Keni, Súdánu a Egypta.

Pro zemědělce ze střední Evropy je to pohled zarážející. Erozní rýhy a strže se v Etiopii neměří na centimetry, ale na desítky a stovky metrů. A to vše v lokalitách, které patřily k těm nejrozmanitějším v Africe jak z hlediska krajiny a biodiverzity, tak i z hlediska tradičního hospodaření s krajinou.

Pro více než polovinu Etiopanů to znamená přímé ohrožení jejich živobytí, jelikož většina obyvatelstva je stále závislá na zemědělství a velká část pak stále žije převážně z vlastní úrody.

Degradovaná krajina ale zároveň rychle ztrácí schopnost udržet vodu, takže se zhoršuje dostupnost povrchových zdrojů a snižují se objemy vody zadržené v půdě. Obecně ubývá i pramenů a ztrácí se voda ve studních, které na venkově poskytovaly vodu nejen pro zemědělství, ale pro dobytek a spotřebu domácností včetně pitné vody.

Přívalové deště, bleskové povodně a záplavy jsou samozřejmě jedním z dalších negativních důsledků celé situace.

Boj proti erozi, zalesňování a zavádění plošných protierozních opatření v krajině je dlouhodobě jednou z etiopských priorit, přičemž výsadby stromů, budování krajinářských opatření a veřejné kampaně, při kterých se kopou strouhy, odvodňovací kanály nebo naopak stovky kilometrů vodozádržných příkopů a jiných opatření, se staly prakticky národním koloritem.

Po právu. Každá louže, které v krajině udrží vodu, – a to zcela bez nadsázky – je lidem na mnoha místech dobrá.

Česká pomoc etiopské krajině

Česká podpora v tomto sektoru je proto jedním ze stěžejních pilířů bilaterální spolupráce, na kterém se za posledních deset let podílela formou soutěžených projektů financovaných Českou rozvojovou agenturou při Ministerstvu zahraničí ČR i řada českých subjektů, mezi které patří například Mendelova univerzita v Brně, Charita ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze, stejně jako organizace jako například All for Soil či Holistic Solutions. Vedle českých subjektů je to pak řada zejména vládních a akademických partnerů.

Jedním z hlavních aktérů programu, který se v Etiopii věnuje zemědělství a přírodním zdrojům, je organizace Člověk v tísni.