Světový den půdy: Kde začíná jídlo 🌱🍃🌾
Publikováno: 4. 12. 2022 Doba čtení: 3 minuty Sdílet: Sdílet článekVšichni jsme na ní závislí a považujeme ji za samozřejmost. Paradoxně i proto po celém světe podléhá degradaci a na některých místech už prakticky chybí. Letošní Světový den půdy s sebou nese téma „Půda: Kde začíná jídlo“, které má zvýšit povědomí o její důležitosti. Člověk v tísni podporuje správné zacházení s půdou zodpovědným zemědělstvím v Angole, Etiopii anebo třeba i v Iráku.
- Na polévkové lžíci půdy je více organismů, než je lidí na světě. (soilassociation.org)
- 95 % produkce potravin závisí na půdě. Poskytuje plodinám 15 z 18 základních živin. (un.org)
- Úrodnou půdu ztrácíme 10-40x rychleji, než se stačí obnovovat. (fewresources.org)
- Degradací půdy je kriticky ohrožena potravinová bezpečnost na mnoha místech světa. (un.org)
- Přesto je každý rok znohodnoceno 10 milionů hektarů orné půdy. Znehodnocena je už 1/3 půd na světě. (enviweb.cz)
- Špatně obhospodařená půda vytváří obrovské množství emisí uhlíku. Dobře obhospodařená půda může obrovské množství uhlíku pohltit. (soilassociation.org)
- Zdravá půda působí preventivně proti povodním a zmírňuje sucho. (soilassociation.org)
Bez půdy bychom neměli co jíst. Neměli bychom přirozeně filtrovanou pitnou vodu. Mimoto by dvě třetiny živočišných druhů přišly o své prostředí k životu. Není proto divu, že je degradace půdy - tedy proces snižování její úrodnosti, využitelnosti a ekologických funkcí - považována za jeden z celosvětově nejkritičtějších problémů, pokud jde o potravinovou bezpečnost a udržitelnost. Přesto je každý rok znehodnoceno okolo 10 milionů hektarů orné půdy, což je přibližně rozloha Jižní Koreji.
Na tomto neutěšeném stavu nese zásadní podíl viny člověk. Hlavní příčinou je odIesňování krajiny a intenzivní zemědělství, při kterém se půdě nevracejí živiny. Pak je tu ale ještě klimatická změna, která se v důsledku lidských aktivit stále prohlubuje a která degradaci půd ještě umocňuje.
Během posledních sedmdesáti let drasticky poklesl obsah vitaminů a minerálů v půdách a tak strádají také plodiny, které z nich vyrůstají. Na 2 miliardy lidí proto trpí tzv. skrytým hladem, protože jim tyto vitaminy, minerály a stopové prvky chybí. Skrytý hlad je tak celosvětovým problémem, protože ohrožuje i lidi, kteří dostatek jídla zdánlivě mají. Pokud stav půd nezačneme řešit ve větším měřítku, bude způsobovat stále horší humanitární problémy.
Podvýživu v Africe může pomoci vymýtit zodpovědné a efektivní farmaření
V Angole se Člověk v tísni (ČvT) zaměřil na celková zemědělská řešení. V rámci projektu Chitanda zaměstnanci ČvT nejen distribuovali osiva, sazenic a zemědělská načiní, ale vybudovali polní školy, kde se místní obyvatelé dozvěděli jak zodpovědně zacházet s půdou, ale také jak mít větší úrodu a jak ji následně skladovat.
Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je velký problém také v Etiopii. Na vině je odlesňování, s ním spojená eroze, povodně i velká sucha. Posledních 14 let se tu zapojujeme do řešení vzniklých krizí, nastavujeme protierozní opatření a pomáháme malým zemědělcům diverzifikovat produkci. Snažíme se také zlepšovat jejich postoje k zemědělství a doposud nadužívaným přírodním zdrojům. Ve spolupráci s českým Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy vyvíjíme plány pro produktivní rozvoj krajiny.
Více vody a kvalitní půdy pro Irák
Kvůli prohlubujícímu se suchu v Iráku klesá nejen průtok vody v řekách Eufrat a Tigris, ale také hladina vody ve studnách. A ty jsou pro místní zemědělce zásadní. Společně se Světovým potravinovým programem podporujeme lidi v guvernorátu Saladdín, aby měli jistý zdroj obživy. Desítkám zemědělců jsme poskytli skleníky doplněné o zavlažovací sítě, sady semínek a drobné vybavení potřebné k práci.
Navíc obnovujeme a stavíme kritickou zemědělskou infrastrukturu - čistíme kanály a zemědělskou půdu, stavíme zavlažovací sítě, vodní čerpadla a snižujeme zasolování půdy. Chceme tak zvýšit úroveň potravinové bezpečnosti místních komunit, zavést v Iráku techniky inteligentního zemědělství a pomoci místním komunitám čelit dopadům klimatických změn.
V Iráku je dobře patrné, jak úzce kvalita půdy závisí na kvalitě a dostatku vody. S prohlubujícími se suchy bude potřeba vyvíjet a budovat stále rozsáhlejší a efektivnější adaptační opatření. Nesmíme ale zapomínat na samotnou hodnotu přírodních zdrojů, z nichž právě voda a půda jsou zásadní pro naše přežití.
