Kulatý stůl v Mikulčicích: Obnovme krajinu a braňme se před tornády, záplavami i ničivým suchem

Svolání účastnic a účastníků kulatého stolu právě do Mikulčic bylo symbolické, protože se nachází zhruba uprostřed zóny, která byla před dvěma lety zasažená tornádem. Dorazili sem nejen představitelé mnoha obcí ohroženého regionu Hodonínska a Břeclavska, ale také akademici, zástupci ministerstev, Jihomoravského kraje, dalších státních institucí i zapojených nevládních organizací. Bezmála pět hodin spolu mluvili o tom, co se povedlo, co se nedaří a jakým výzvám budoucnosti čelí.

Zdá se, že zde panuje shoda na tom, že problém klimatické změny už nelze opomíjet. A na zmírnění dopadů se ve většině obcí dokonce už usilovně pracuje. Sází se stromy, meandrují se toky, tvoří se suché poldry i tůně. Vzájemné sdílení úspěchů bylo tou příjemnou částí setkání. V realizaci adaptačních opatření ale stále existuje mnoho bariér, které se naštěstí v Mikulčicích účastníkům dařilo pojmenovávat. O nich zástupkyně a zástupci obcí i aktivních nevládek živě diskutovali s přítomnými zástupci a zástupkyněmi Jihomoravského kraje a státních institucí, což většina velmi ocenila.

Zelená infrastruktura je sice konečně v legislativě, ale nestačí to, je potřeba jít dál

Jednou z účastnic kulatého stolu byla také docentka Alena Salašová z Ústavu plánování krajiny Mendelovy univerzity. Studenti pod jejím vedením vytvořili v minulosti studie obnovy zeleně pro čtyři z pěti postižených tornádových obcí. V Mikulčicích ocenila skutečnost, že termín zelená infrastruktura je konečně legislativně ukotven, zároveň však upozornila, že územní plánování nezná komplexní zpracování rozvoje systému zeleně, ačkoli pracuje s Územním systémem ekologické stability. A rovnou dodala i to, že na rozdíl od ostatních infrastruktur, jako jsou vodovody a kanalizace, plynovody, elektrické kabely atd., chybí pro zeleň instituce, která by její obnovu řešila komplexně.

Přítomný zástupce ředitelky odboru adaptace na změnu klimatu na Ministerstvu životního prostředí Martin Bílý potvrdil, že ochrana zeleně dosud neměla stejnou úroveň ochrany jako jiná infrastruktura, to by se však podle něj mělo brzy změnit, což byla pro přítomné velmi pozitivní zpráva.

K nemožnosti ochránit některou zeleň v zástavbě a zároveň povinnost, která dopadá na obce s její obnovou, komentovala řada starostů a starostek. Pro malé obce je to v po-tornádové situaci velmi těžké a potřebují pomoc státu, krajů, obcí s rozšířenou působností i neziskovek. Větší obce jsou na tom o něco lépe, protože průběžně realizují řadu projektů a po řádění tornáda tak mohly „jen“ přizpůsobit již připravené plány. Místostarosta Hodonína, Ondřej Fialík, však zároveň upozornil přítomného ředitele odboru realizace Národních programů Michala Slezáka na riziko spojené s nedostatečně dlouhou dotační podporou povýsadbové péče, která je nyní tříletá, podle něj by však měla být ve vyprahlém jihomoravském cípu alespoň pětiletá. V Hodoníně, kde po řádění tornáda museli vysadit přes tisícovku stromů, jsou tak vystaveni velkému riziku finančních ztrát v případě, že se část výsadby neujme.

Velkým tématem kulatého stolu byly i nedokončené komplexní pozemkové úpravy, obce na ně totiž často nemají dostatek pozemků a řadu potřebných opatření v krajině proto nejsou schopny realizovat. Řada dotazů tak směřovala na přítomného ředitele Ústavu územního rozvoje, Jakuba Kotrleho, který obcím přislíbil poskytnutí chybějících informací pro další postup.

Z očí do očí, inspirace a opatrné přísliby do budoucna

Kulatý stůl účastníkům umožnil napřímo si promluvit i o sporných záležitostech. Například místostarostka Kostic Vladimíra Požgayová si postěžovala na skutečnost, že Jihomoravský kraj coby účastník řízení nepodpořil veřejný zájem obce ve sporu s plynařskou firmou, která obci zablokovala možnost výsadby větrolamů, ač pro ně obec v rámci pozemkových úprav získala vhodné pozemky. To si vyslechl náměstek hejtmana Lukáš Dubec a přislíbil v podobných situacích do budoucna lepší součinnost, jakkoli je někdy ze zákona omezená.

Zároveň došlo i ke sdílení situací, které byly ostatním obcím inspirací, např. ve zmíněných Kosticích se obci osvědčilo pro ochranu krajiny Memorandum o spolupráci s místním zemědělcem, Masarykovou universitou a ochránci přírody, a podobnou spolupráci proto místostarostka ostatním obcím vřele doporučila. Inspirací byly i realizované příklady meandrování toků, které v rámci své prezentace představil projektový manažer Povodí Moravy David Veselý.

Kulatého stolu se zúčastnila také poslankyně a obyvatelka a bývalá starostka tornádem postižené Moravské Nové Vsi Jana Krutáková. Ta přítomným aktérům obnovy zeleně v krajině nabídla součinnost v legislativním procesu na úrovni Poslanecké sněmovny PČR.

Na závěr setkání zazněla řada optimistických vyjádření. Náměstek hejtmana Lukáš Dubec například přítomným slíbil, že bude iniciovat vznik regionální pracovní skupiny, kterou bude do budoucna koordinovat přímo Jihomoravský kraj, což všichni přítomní výrazně ocenili.

Odhodlání řešit hrozby krajiny jejich domova, které přítomní účastníci a účastnice v rámci diskuzí u kulatého stolu projevili napovídá, že další velký kus práce bude ještě odveden.

V Dolních Bojanovicích, Hruškách a Lužicích vznikají klimaticko-adaptační plány. V Dolních Bojanovicích se už i sází.

Naše organizace pomáhá malým samosprávám s obnovou krajiny a zeleně. V Dolních Bojanovicích pomáháme už od katastrofálních záplav, které do obce dorazily pouhé tři dny předtím, než okolními obcemi projelo tornádo. Společně s obcí připravujeme krajinné úpravy, které by záplavy měly do budoucna zmírnit, nebo jim úplně zabránit. Do jejich mapování, plánování i rozhodování se zapojují nejen představitelé obce, ale i zemědělci a aktivní občané. Společně s Nadací Partnerství připravujeme v Dolních Bojanovicích i v nedalekých Hruškách a Lužicích klimaticko-adaptační plány, které pomohou nejen s obnovou zeleně v intravilánu obce, ale i s hospodařením se srážkovou vodou nebo s úsporou energií. Takové projekty by se do budoucna mohly stát příklady dobré praxe i pro další obce na Hodonínsku a Břeclavsku.