Představujeme obsah kurzů zaměřených na péči o půdu a udržitelné zemědělství

Publikováno: 2. 7. 2024 Doba čtení: 4 minuty
Představujeme obsah kurzů zaměřených na péči o půdu a udržitelné zemědělství
© Foto: NUIK

V Jihlavě jsme 20. června uspořádali první kulatý stůl pro zemědělce, zemědělské poradce a další odborníky. Hlavní diskutovaná témata se týkala poradenského systému a udržitelného způsobu hospodaření v zemědělské krajině. Sbírali jsme podněty, zkušenosti a aktuální témata, která se v této oblasti řeší. Představili jsme zde také obsah připravovaných týdenních kurzů. 

Našeho prvního kulatého stolu, který jsme uspořádali v rámci projektu “Síť poradenství pro udržitelné zemědělství s nižší uhlíkovou stopou na území ČR” v Jihlavě, se zúčastnili zástupci ministerstva zemědělství, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Národního ústavu pro integrovanou krajinu (NUIK), Adapto.space, Krajského pozemkové úřadu v Jihlavě, Zemědělského svazu Vysočina, organizace Vše pro půdu, z.s. a další představitelé odborné a poradenské veřejnosti.

Série kurzů v šesti krajích

Dominika Čermáková zastupující organizaci Vše pro půdu v úvodním příspěvku představila obsah 40-hodinových kurzů. Od ledna příštího roku každý měsíc proběhne jedna série kurzů a to v každém ze šesti vybraných krajů. Zdůraznila, že kurz může být zakončen sestavením faremního plánu pro školitelem zadané půdní bloky nebo půdní bloky, ke kterým mají účastníci kurzu vztah. Současně se počítá s možností konzultace s odborníky přímo na místě nebo po ukončení kurzu. Účastníci kurzu se v něm seznámí s přínosy re-designu půdních bloků, umísťování krajinných prvků a možnosti plnění podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) z dlouhodobého hlediska, obsáhlá část kurzů bude také zaměřena na společnou zemědělskou politiku a dotace. Těm, kteří zvažují práci poradce nebo rozšíření poradenské oblasti, poslouží kurz k prokázání znalostí v rámci případné akreditace, kterou zajišťuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací.


Průzkum: Zemědělci mají v oblasti společné zemědělské politiky přístup k informacím, nenachází ale odpovědi na všechny otázky

Během kulatého stolu byly prezentovány i průběžné výsledky průzkumu mezi zemědělci. Průzkum se v první řadě zaměřil na potřeby zemědělců v oblasti poradenství a za druhé na bariéry a příležitosti, které jsou spojeny s realizací krajinných prvků na zemědělské půdě. Jak vysvětlila Jana Moravcová z organizace Krajinohled, která průzkum vypracovává, průběžné výsledky ukazují, že většina respondentů poukazuje na problematické zorientování v podmínkách společné zemědělské politiky, doprovázené pocitem nemožnosti dlouhodobě plánovat. Znepokojující je i fakt, že respondenti mají dobrý přístup k informacím, ale nenacházejí v nich odpovědi za konkrétní dotazy. V průzkumu byly zahrnuty zemědělské podniky od 37 do 10 000 ha, a to jak konvenční i ekologické, nejčastěji se smíšenou rostlinou a živočišnou výrobou, s různým typem vlastnictví a různým podílem propachtované půdy, s významnějším podílem orné půdy.

Průběžné výsledky průzkumu mezi zemědělci ukazují, že většina respondentů poukazuje na problematické zorientování v podmínkách společné zemědělské politiky, doprovázené pocitem nemožnosti dlouhodobě plánovat.

Překážky v oblasti udržitelného zemědělství

V následné diskuzi přítomných nejvíce rezonovalo téma nedostatečného oceňování a podpory realizace krajinných prvků/opatření v rámci podmínek Společné zemědělské politiky (SZP) a příliš složité administrativní postupy. Diskutující přitom většinou souzněli s nutností zmíněná opatření realizovat.

Jako příklady překážek v oblasti administrativních postupů diskutující zmínili například vysoké náklady na zpracování studií, projednání studií s relevantními agenturami, jednání s vlastníky pozemků, časovou náročnost přípravy dotací u SFŽP, které jsou pro zemědělce odlišné oproti žádostem o dotace v rámci společné zemědělské politiky ČR. Eva Procházková z Národního institutu pro integrovanou krajinu dále přiblížila ukázkovou spolupráci se ZD Černovice a popsala postup, který může vést k realizaci krajinných prvků. Jak sama uvedla: “Je to práce krůček po krůčku. Je třeba vysvětlovat, motivovat, ukazovat cesty, pomoc překonávat bariéry konkrétního zemědělského podniku.”


Seznamte se s obsahem plánovaných kurzů

Zde přibližujeme podrobnější obsah plánovaných kurzů pro zemědělce a zemědělské poradce, který jsme na kulatém stolu představili přítomným. Uvádíme plánovaná témata a odborníky, kteří budou kurem provázet.

1. den kurzu

dopolední blok: Zdravá půda a organická hmota/ degradace půdy (VÚMOP)

odpolední blok: Plošné dotace a podmínky Ekoplatby (VÚRV)

2. den kurzu

dopolední blok: DZES 5 a příklady z praxe​ (Ing. A. Šandera)

odpolední blok: Krajinné prvky  / Agrolesnictví + příklady z praxe (Vše pro půdu / Český spolek pro agrolesnictví)

3. den kurzu

dopolední blok: Geoinformační aplikace a jejich využití při návrzích ochranných opatření na půdním bloku​ (VÚMOP)

odpolední blok: Redesign půdního bloku (faremní plán) (VÚMOP)

4. den kurzu

dopolední blok: Analýza zranitelnosti území​ (Národní ústav pro integrovanou krajinu)

odpolední blok: Návrhy opatření a příklady z praxe (Národní ústav pro integrovanou krajinu)

5. den kurzu:

dopolední i odpolední blok: Zadání projektu a faremního plánu / exkurze (Národní ústav pro integrovanou krajinu / Vše pro půdu)


Setkejme se na Zemi živitelce

Na kulatý stůl uskutečněný v Jihlavě navážou další setkání a konzultace. Nejblíže se můžeme setkat na veletrhu Země živitelka, ve dnech 22.- 24.srpna v Českých Budějovicích.


Projekt „Síť poradenství pro udržitelné zemědělství s nižší uhlíkovou stopou na území ČR“ je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.



Autor: Klára Petrásková

Související články